Střední Asii neobchází západní sankce

Astana 15. ledna 204

Kassym-Jomart Tokajev, prezident Kazachstánu, v nedávném rozhovoru nastínil cíl přejít na nový ekonomický model a zdvojnásobit HDP do roku 2029, a to až na 450 miliard dolarů. HDP na hlavu v roce 2023 bylo téměř 13 tisíc dolarů. Podle prognózy MMF se toto číslo do roku 2028 zvýší na 16,8 tisíce dolarů.

K dosažení těchto ambiciózních cílů prezident nastínil dva hlavní přístupy k ekonomickému řízení. V první řadě bude realizována realizace velkých průmyslových projektů a příprava Plánu rozvoje infrastruktury. Tyto projekty jsou studovány a probíhají konzultace s velkými podniky, institucionálními investory a odbornou veřejností.

Je také nutné vyřešit důležitý problém přilákání investic, včetně privatizace a návratnosti majetku. 4. prosince prezident podepsal dekret o opatřeních ke zvýšení efektivity přilákání investic do kazašské ekonomiky. Nově bylo také vytvořeno investiční ústředí, které disponuje širokými pravomocemi pro zlepšení investičního klimatu a kvalitní realizaci investičních projektů.

Dalším důležitým opatřením je provedení systémových reforem s cílem upevnit nová „pravidla hry“ pro celou ekonomiku. Vláda na pokyn prezidenta připravuje nový daňový řád, který má restartovat vztahy mezi státem a podnikateli. V tomto ohledu se zaměřuje na dosažení potřebné rovnováhy mezi vytvořením pohodlných podmínek pro investory a udržením požadované úrovně rozpočtových příjmů. Tokajev zdůraznil, že nové zákony o veřejných zakázkách a partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou považovány za klíčové pro transparentnost a finanční stabilitu.
Kazašský prezident řekl: „Politické reformy zahájené v Kazachstánu a demokratizace kazašské společnosti vytváří předvídatelný trh pro zahraniční investory.“

Reformy zahrnovaly následující opatření: Byla vytvořena Národní rada veřejné důvěry. Byly provedeny úpravy zákona o volbách, politických stranách a parlamentu.

Jedním z hlavních cílů reforem bylo vytvoření spravedlivějšího a vyváženějšího politického systému. Za tímto účelem bylo v rámci ústavní reformy vytvořeno několik bariér: byl obnoven Ústavní soud; sedmileté funkční období prezidenta se nemění a pravomoci Mazhilise byly výrazně rozšířeny.
Po přijetí nového zákona o shromážděních, místo povolovacího, byl zaveden oznamovací postup pro pokojná shromáždění.

Prezident vyvracel fámy o referendu o Ústavě Republiky Kazachstán a tvrdil, že změna moci, byť změnou ústavy, vede ke stresu jak pro podnikatelskou sféru, tak pro investiční společnosti. Taková praxe proto není pragmatická pro Kazachstán, kde úřady zemí dodržují své závazky vůči mezinárodnímu společenství a vytvořila se poměrně aktivní občanská společnost, což se ukázalo zvláště po lednových událostech.

V zahraničních záležitostech se Kazachstán, prohlásil prezident, nadále drží multivektorové politiky, aby udržela rovnováhu mezi důležitými geopolitickými hráči (ČLR, Rusko a západní země).
Kazašský prezident uvedl, že v současných složitých geopolitických podmínkách je pro Kazachstán důležité rozvíjet vzájemně výhodnou a pragmatickou spolupráci se všemi zahraničními partnery, zejména se sousedy.

S odkazem na význam formátu „C5+“ prezident uvedl, že Střední Asie je dynamicky se rozvíjející region s vlastní vizí geopolitické reality, širokými příležitostmi v oblasti obchodu, investic, podnikání a inovací. Ve světě proto výrazně stoupá zájem o Střední Asii a roste poptávka po platformě dialogu C5+.

Tokajev uvedl, že v roce 2024 bude Kazachstán předsedat několika vlivným regionálním a mezinárodním organizacím a sdružením (SCO, CSTO, IFAS atd.). Významnou událostí bude Astana International Forum v červnu letošního roku za účasti lídrů řady států i světových firem. Prezident Tokajev na konferenci o změně klimatu vyjádřil silný závazek Kazachstánu řešit globální klimatické výzvy a nastínil klíčové iniciativy. Při této příležitosti prezident zdůraznil, že Kazachstán se stal první zemí v regionu, která ratifikovala Pařížskou dohodu a přijala strategii uhlíkové neutrality do roku 2060. Zmínil nový zákon o životním prostředí, jehož cílem je usnadnit komplexní adaptaci zelených technologií téměř ve všech odvětvích národního hospodářství.

Tokajev zdůraznil, že země podporuje soukromé zelené iniciativy, citoval kazašskou Packers Association, která pracuje na projektech eliminace plastového odpadu a přispívá k ochraně životního prostředí.

Prezident také oznámil rozhodnutí Kazachstánu připojit se ke Global Methane Pledge, přičemž uznává, že snížení emisí metanu je nejrychlejší způsob, jak zpomalit globální varování. Vyzval mezinárodní partnery, aby těmto iniciativám poskytli konkrétní podporu, a naléhal na rozšíření závazků na zvýšení financování v oblasti klimatu.

„I když se nám do roku 2050 podaří omezit globální nárůst teploty na 1,5 stupně, země Střední Asie budou stále čelit nárůstu teploty až o 2,5 stupně. To povede k nedostatku vody, extrémnímu horku, desertifikaci a extrémním hydrologickým událostem,“ uvedl Tokajev.

Velký význam má dohoda s Francií na okraji Valného shromáždění OSN o společné organizaci mezinárodního fóra „One Water Summit“, které má přispět ke globální klimatické agendě. V důsledku politik, reformních programů a strukturálních změn, které Kazachstán v posledních letech zahájil v odvětvích, jako je ekonomika, politika, životní prostředí a zahraniční věci, se očekává, že se tato země objeví na světové scéně jako silnější, odpovědnější a serióznější. země. Země je připravena sehrát svou roli při nastolení harmonie, udržení míru a úsilí o stabilitu v jinak rychle se měnícím světě.

Podle London Post