Kasym-Žomart Tokajev, prezident Kazachsánu  – Jako pokrokový národ  bychom se měli dívat dopředu 

Astana 5. ledna 2024

V novém interview prezident Tokajev představuje hospodářský plan zaměřený na strukturální reformy a hospodářský růst.

V interview pro noviny „Egemen Kazachstán“ z 3. ledna prezident Kasym-Žomart Tokajev nastínil ambiciózní hospodářský kurz, jehož cílem je dosažení spravedlivého a čestného Kazachstánu a zdvojnásobení objemu národního hospodářství na 450 miliard dolarů do roku 2029. Prezident se podělil o své myšlenky a během interview vyjádřil obavy o realizovatelnost tohoto cíle.

Prezident Tokajev odpověděl na otázky o realističnosti ekonomického cíle, zejména ve světle prognóz Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky, s poukazem na to, že hospodářský růst v Kazachstánu v letech 2023 až 2024 se očekává na úrovni nejvýše 3-4%.

“ To je celkem dosažitelný cíl. Podle analytiků MMF do konce roku 2023 roční objem HDP v běžných cenách Kazachstánu by měl činit více než 259 dolarů miliard, což je o 15% více než v roce 2022. To je nejvýznamnější nominální růst ve střední Asii, “ – řekl Tokajev.

Prezident Tokajev zdůraznil pozitivní trendy v HDP na obyvatele s odkazem na prognózu téměř 13 000 USD pro rok 2023 s ročním růstem 1 600 USD. Zdůraznil, že podle MMF se do roku 2028 očekává zvýšení tohoto čísla o třetinu na 16,8 tisíce dolarů.

„Makroekonomické ukazatele jsou důležité, ale skutečný blahobyt občanů je prvořadý,“ – řekl Prezident.

Prezident Tokajev označil dva hlavní směry, na které by se vláda měla zaměřit, aby dosáhla ekonomického cíle, a zdůraznil potřebu cílených úkolů pro stimulaci rozvoje země, jako jsou velké průmyslové projekty.

„Prvním z nich je řešení řady cílených úkolů, které mohou stimulovat rozvoj země. Patří mezi ně realizace velkých průmyslových projektů. V zářijovém projevu bylo vládě uloženo, aby určila seznam možných velkých projektů a připravila plán rozvoje infrastruktury. Tyto projekty se studují, probíhají konzultace s velkými podniky, institucionálními investory a odbornou veřejností,“ – uvedl.

Zmínil vytvoření investičního štábu, který má rozsáhlé pravomoci ke zlepšení investičního klimatu a podporuje kvalitní realizaci investičních projektů.

„Druhý směr zahrnuje opatření k provádění systémových reforem k upevnění nových „pravidel hry“ pro celou ekonomiku. Vláda na můj pokyn připravuje nový daňový kodex, který má obnovit vztahy mezi státem a podnikáním,“ vysvětlil prezident Tokajev.

Zdůraznil důležitost rovnováhy mezi vytvářením pohodlných podmínek pro investory a zachováním potřebných příjmů rozpočtu. Prezident Tokajev také zdůraznil význam nového rozpočtového kodexu a zdůraznil racionalitu, šetrnost a účelnost využívání rozpočtových prostředků. Dodal, že nové zákony o veřejných zakázkách a partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou zásadní pro transparentnost a finanční stabilitu.

Prezident Tokajev uznal globální ekonomické výzvy, ale zdůraznil potřebu podrobného akčního plánu pro využití nových příležitostí.

„Je důležité, aby všechna opatření na podporu hospodářského růstu byla doprovázena strukturálními reformami zaměřenými na rozvoj podnikání a hospodářské soutěže, ochranu soukromého vlastnictví a zajištění spravedlivé spravedlnosti. S takovým přístupem dosáhneme všech našich cílů, včetně zdvojnásobení objemu národní ekonomiky v plánovaných termínech,“ – řekl Tokajev.

Prezident Tokajev ve velkém interview odhalil své priority pro rok 2024.

Prezident Kasym-Žomart Tokajev poskytl velký interview národnímu deníku „Egemen Kazachstán“, ve kterém osvětlil hlavní priority administrativy pro rok 2024 a dotkl se nejdůležitějších témat národní agendy.

Kasym-Žomart Tokajev hovořil o všem od tragických událostí z ledna 2022 až po ambiciózní ekonomické plány a budování zahraniční politiky země.

Potvrdil, že priority zůstávají nezměněny a jsou zaměřeny na zajištění nedotknutelnosti svrchovanosti a územní celistvosti země, ochranu práv a zájmů občanů Kazachstánu a vytváření příznivých podmínek pro udržitelný hospodářský růst.

„V nejbližší době se uskuteční rozšířené zasedání vlády, na kterém shrneme socioekonomický vývoj a rozhodneme o dalších krocích v tomto směru,“ – řekl.

Egemen (v kazašštině „suverenita“) Kazachstán je státní deník vydávaný v kazašštině. Byla založena v roce 1919 a je jedním z nejstarších a nejznámějších novin v zemi, které se specializují na sociální, politické a ekonomické zpravodajství.

Neexistuje žádná alternativa: Kazachstán bude pokračovat ve vícevektorové zahraniční politice.

Kazachstán bude i nadále pokračovat v konstruktivní a vyvážené zahraniční politice s ohledem na národní zájmy, uvedl prezident Kasym-Žomart Tokajev v interview pro národní noviny „Egemen Kazachstán“, který byl zveřejněn 3. ledna. Očekává se, že země bude v roce 2024 hostit řadu summitů a fór.

Kazachstán se řídí vícevektorovou zahraniční politikou, což znamená, že se snaží vyvažovat své vztahy s různými světovými mocnostmi. Země není vázána na žádný blok ani alianci, což jí umožňuje komunikovat s řadou zemí.

Důsledně také upřednostňuje dodržování mezinárodního práva a Charty Organizace spojených národů a prosazuje používání mírových a diplomatických prostředků při řešení konfliktů, které nadále vznikají po celém světě.

Obrovská odpovědnost leží na světových lídrech, napsal prezident Kasym-Žomart Tokajev v článku zveřejněném v září v americkém časopise The Hill. V něm upozorňuje na kritický okamžik, kterému svět čelí, a uznává naléhavost řešení otázek, jako je změna klimatu, umělá inteligence a hrozící hrozba jaderného zničení. Tvrdí, že rozhodnutí, která nyní lídři dělají, budou určovat průběh historie a ovlivňovat budoucí generace.

Tato odpovědnost přesahuje jejich politickou kariéru, „dokonce i náš čas na Zemi“, píše Tokajev. Jednou z iniciativ, které Kazachstán prosazuje v rámci svého úsilí o utváření „směru budoucnosti“, je vytvoření agentury OSN pro biologickou bezpečnost.  

„Zkušenosti posledních let nám ukázaly, že jsme byli extrémně nepřipravení na hrozby, o kterých jsme jasně věděli, ale neměli jsme obavy. Mylně jsme se domnívali, že podobné hrozby se pod naším vedením pravděpodobně neuskuteční,“ – píše prezident Kazachstánu.

Mezi světovými vůdci jsou i duchovní vůdci, na nichž podle Tokajeva leží neméně významná odpovědnost.

Ve svém článku publikovaném v Jeruzalem Post také v září prezident Tokajev zdůrazňuje důležitost nových přístupů k posílení mezikulturního dialogu a důvěry.

Kazachstánská vícevektorová zahraniční politika je v souladu s jeho výzvou k celosvětovému hnutí za mír na pozadí rozdělujících bloků a hrozby nových globálních závodů ve zbrojení.

V článku zdůrazňuje úlohu náboženských vůdců při budování nového systému mezinárodní bezpečnosti. Prezident Tokajev vyjadřuje hrdost na to, že Kazachstán hostí Kongres vůdců světových a tradičních náboženství, což je iniciativa, kterou země vede od roku 2003.

Prezident Tokajev navrhuje, zapojit náboženské vůdce do léčení sociálních ran po konfliktech, o čemž svědčí Kazašská vláda do mírových rozhovorů v rámci Astaninského procesu. Kromě toho je jeho uznání problémů souvisejících s digitálními technologiemi v souladu se snahou Kazachstánu vyvážit výhody technologického pokroku s potřebou zachovat morální a humanistické hodnoty.

Vícevektorová zahraniční politika Kazachstánu staví Kazachstán do pozice diplomatického centra, které spolupracuje s různými zeměmi a organizacemi na podpoře mezinárodní spolupráce a dialogu. Odráží diplomatickou flexibilitu země a staví ji do pozice klíčového hráče při řešení výzev a nejistot moderního světa.

Země ukončila rok 2023 se „silným nárůstem národního sebevědomí ve své víceodvětvové zahraničněpolitické strategii“, píše Michael Rossi, profesor Rutgersovy univerzity, ve svém posledním článku pro „Astana Times“.

„Očekává se, že tento přístup bude přinášet pozitivní výsledky i v roce 2024, neboť rostoucí multipolarita globální politiky staví zemi a širší středoasijský region do centra mezinárodního ekonomického a politického významu,“ – píše expert.

Prezident Tokajev o lednovém vývoji: společně jsme překonali krizi a stali se ještě silnějšími.

Prezident Kasym-Žomart Tokajev se podělil o své úvahy o tragických událostech, které se odehrály v lednu 2022 v Kazachstánu, a osvětlil to, co považoval za mnohostranné spiknutí s cílem destabilizovat sociálně-ekonomickou stabilitu země. Uvedl, že občané Kazachstánu jako národ tuto krizi kolektivně překonali, obstáli a vyšli z ní ještě silnější.

„Kantar ukázal, že je třeba vybudovat udržitelný a efektivní systém státních institucí fungujících v souladu s ústavou. Tím, že jsme se sjednotili, jsme překonali tuto krizi, obstáli jsme a stali se ještě silnějšími,“ – řekl v interview pro deník Egemen Kazachstán.

„O těchto otázkách jsem dlouho přemýšlel a nadále o nich uvažuji. Podle mého názoru byly tragické lednové události způsobeny dlouholetými neřešenými sociálně-ekonomickými problémy a celkovou stagnací, která přerostla v degradaci úřadů a společnosti. To bylo vidět, jak se říká, pouhým okem,“ – řekl Tokajev.

Tragické lednové události, nazývané také „Kantar“ (v kazašštině Leden) odkazují na protesty, které vypukly 2. ledna 2022 v Mangistauské oblasti v západním Kazachstánu po dvojnásobném skokovém zvýšení cen zkapalněného ropného plynu, který je v regionu hojně využíván. Protesty v Mangistau odstartovaly řetězovou reakci, která se rozšířila do dalších měst včetně Almaty, Astany, Šymkentu, Aktobe a Atyrau, přičemž požadavky přesáhly rámec prosté podpory spoluobčanů v Mangistau a přešly k politickým požadavkům.

„Po mém zvolení prezidentem v roce 2019 byl nastolen kurz demokratizace politického systému, liberalizace veřejného života a demonopolizace ekonomiky,“ uvedl. „Řeknu to upřímně: tento nový kurz vyvolal ostrý nesouhlas vlivných osob, které jej vnímaly jako ohrožení hluboce zakořeněného stavu věcí v zemi a svého privilegovaného postavení v mocenských strukturách.“

Podle Tokajeva měla tato skupina vysoce postavených osob, ačkoli svá jména neprozradila, značný vliv na orgány činné v trestním řízení a zločinecké sítě a zvolila krajní prostředek, kterým bylo zorganizování násilného převzetí moci.

Prezident uvedl chronologii událostí: od pokojných protestů, které se změnily v extremistické akce, až po následný zásah zločineckých skupin a koordinované útoky na vládní struktury. Podle něj spiklenci „využili“ pokojné protesty.

„Uprostřed chaosu se k nim přidali ozbrojení bandité a teroristé, kteří koordinovali útoky na vládní budovy, bezpečnostní složky, sklady zbraní a arzenály orgánů činných v trestním řízení a vojenských jednotek současně a působili pod jednotným velením. To se neomezovalo jen na Almaty, zasaženo bylo i několik oblastních center,“ uvedl Tokajev s tím, že bylo zabaveno více než 3 000 zbraní včetně pušek, samopalů a granátometů.

Tokajev potvrdil, že země je „na pokraji pádu do chaosu“.

„Ministerstvo vnitra poskytlo informace o přípravě různých útoků na Akordu [sídlo prezidenta], včetně použití nákladních automobilů. Opakovaně mi bylo doporučeno opustit rezidenci, dokonce se evakuovat do zahraničí. S tím jsem však kategoricky nesouhlasil a v jednom ze svých televizních projevů jsem prohlásil, že za všech okolností zůstanu ve své funkci. Dva týdny jsem zůstal v oficiální rezidenci Akorda,“ – vysvětlil.

Tokajev vyjádřil znepokojení nad škodami za tři miliardy dolarů, které byly způsobeny během nepokojů, od vyrabovaných obchodů a spálených aut až po útoky na vládní budovy a policejní stanice.

Prezident také odrazoval od spekulativních výkladů příčin a důsledků událostí a odmítal představy o údajném lidovém povstání.

„Budu upřímný: diskuse o údajném lidovém povstání přispívají k ospravedlňování a vybílení kriminálních činů,“ – řekl.

Prezident Tokajev prostřednictvím celostátního referenda předal osud kazašské jaderné elektrárny do rukou lidu.

O výstavbě jaderné elektrárny v Kazachstánu bude rozhodovat lid, řekl prezident Kasym-Žomart Tokajev rozsáhlém rozhovoru pro noviny „Egemen Kazachstán“, který byl zveřejněn 3.ledna.

Čistá jaderná energie je pro Kazachstán životně důležitá, řekl Tokajev. Je to zásadní otázka pro budoucnost národního hospodářství. „Jsme na prvním místě na světě v oblasti těžby přírodního uranu a výroby komponentů jaderného paliva.  Proto věnuji zvláštní pozornost otázce výstavby jaderných elektráren na území naší země. Otázky energetické bezpečnosti by se nakonec měly řešit na základě reálných potřeb a možností a samozřejmě vědeckého výzkumu, nikoliv geopolitických úvah,“ – řekl Tokajev.

Prezident poznamenal, že mezi občany se objevuje kritika výstavby jaderných elektráren, a to je pochopitelné; mnozí si dobře pamatují tragické následky testů na Semipalatinském jaderném polygonu. Vysvětlil, že je třeba vzít v úvahu i další obtížné aspekty, jako jsou náklady projektu a ekologické aspekty.

„Uvědomuje si její důležitost, navrhl jsem předložit otázku výstavby JE k celostátnímu referendu. (…) Budeme svědky rozsáhlých veřejných slyšení. Občané jsou povinni zvážit a prodiskutovat všechny argumenty odborníků pro a proti a učinit vyvážené, uvážené rozhodnutí se svobodnou vůlí. Bude to rozhodnutí lidu,“ – zdůraznil Tokajev.

RK