Žák Ladislav: Náš svět je tekutý…

Praha 12. prosince 2023

Na přelomu listopadu a prosince jsem měl možnost distančně vystoupit na několika konferencích v Ruské federaci. Nabízím čtenářům text svého vystoupení na Kulatém stolu na téma „Rusko v novém systému geopolitických souřadnic: ekonomika, politika, ideologie“, který se konal v rámci VIII. fóra Finanční univerzity v Moskvě 22. listopadu 2023

Vážení kolegyně, kolegové, dámy a pánové…

zdravím vás všechny z Prahy, děkuji za pozvání a možnost vystoupit.

Témata našeho Kulatého stolu i celého Fóra Finanční univerzity odkazuje k měnícímu se světu. Mluví se v nich o nových koordinátách, zdích nebo pravidlech, kterými se má řídit dnešní svět, jeho politické i geografické součásti a my lidé, jako právnické i fyzické osoby, s nimi.

Když si položíme otázku, jak charakterizovat tendence změn současného světa v posledních desetiletích, pak si dovolím názor, že je stále tekutější a tekutější. Jistoty, spočívající v koordinátách, pravidlech a zdích jsou tímto tekutým světem dneška nejen obtékány, ale postupně se v něm rozpouštějí. Svět se stal méně stabilním předvídatelným. My, lidé, na jedné straně toužíme po stabilitě a předvídatelnosti. Na straně druhé toužíme po lepším světě a snažíme se k němu směřovat cestou nejmenšího odporu. To vytváří triádu rozporuplných podmínek, ve kterých není jednoduché nalézt východisko. Dovolím si jenom připomenout, že jednoduchá poučka nám říká, že je dobré hledat východisko někde v místech, kudy jsme se do dané situace dostali. Ta je v našem případě nepoužitelná, protože se nad tímto místem už dávno zavřela voda nebo tekutina světa.

Není návratu, a přesto se nám mnozí snaží neustále nalhat, že návrat do minulosti, do jakýchsi nespecifikovaných „starých dobrých“ nebo dokonce „zlatých“ časů nám přinese ráj na zemi. Mnozí z nás tomu bez ohledu na vzdělání, sociálně-ekonomický status nebo generaci podléhají a bájí o časech, kdy byl svět ještě normální nebo kdy svět ještě svět fungoval…My se musíme vypořádat se situací o které řekl dobrý voják Švejk, že válka je velice chaotický podnik a situace na frontě se mění každým okamžikem, ale i ten nejzmatenější rozkaz nás dříve nebo později přivede na frontu… Tedy do konfrontace s tekutou realitou.

Minulé století nás naučilo, že různé – ismy, namátkou jako kolektivismus, individualismus, komunismus, fašismus, socialismus, liberalismus či konzervativismus, nepřinesly lidstvu a jeho společnostem se střídajícími se tendencemi ke globalizaci a deglobalizaci jakoukoliv civilizační perspektivu.  V současné době se nacházíme uprostřed již civilizačního kolapsu, který si mnozí z nás ani neuvědomují. Pokud chceme tekutém světě nějaké jistoty, nějaké plovoucí ostrovy stability a předvídatelnosti, musíme si je vytvářet kolem sebe se svými bližními prostřednictvím vzájemných duálních vztahů. Jiné vztahy ani nemáme k dispozici, protože žijeme v trojrozměrném prostoru, a proto jakékoliv sítě v něm musí být nutně dvojrozměrné, a tedy složené výhradně z párů. To je přírodní zákonitost našeho prostředí.

Druhým naším úkolem je nejen učit se, učit se, učit se, ale především inovovat, inovovat, inovovat. Inovace jsou nejvyšším cílem, zdrojem společenského pohybu. Inovace jsou mnohem víc než věda, výzkum či vynalézání, neboť slovo inovace implikuje vyvíjeni vynálezu do bodu, kdy se uchytí, protože je dostatečně praktický, cenově dostupný, spolehlivý a všudypřítomný, aby se vyplatilo ho používat. Inovaci lze definovat jako „novou metodu nebo nový produkt, který se začne používat někde na světě a šíří se prostorem i časem…“ Právě inovace mají potenciál měnit svět a spolu se špatně zaplacenou prací všeho druhu patří ke nejvýznamnějším zdrojům bohatství.

Naše úsilí tvořit ostrovy plovoucí ostrovy stability v tekutém světě a inovovat v něm, naše úsilí tvořit obecně má ohromného nepřítele. Tento nepřítel je podobný Nicotě, která zasáhla a požírá říši Fantazie v klasické knize a filmu Nekonečný příběh. Naše Nicota je složena z průměrnosti, lenosti, lhostejnosti a neschopnosti nejen mezi společenskými a polickými elitami, ale doslova najdeme ji doslova všude mezi námi i okolo nás. Zvláště je v mé vlasti a v celém EU zasažena veřejná a statní správa. Přeji všem společnostem a státům světa, aby se jim v tomto ohledu dařilo lépe a Nicotu nepouštěly z řetězu, aby nebyly ovládnuty zničující průměrností. Zdá se, že my v EU jsme už džina Nicoty z lahve vypustili a opravdu, ale opravdu se nám ho nedaří dostat zpět…

Závěrem mi dovolte, abych nejen v této souvislosti vzpomněl na svého učitele, profesora Vitalije Isajeviče Koškina, který nedávno zemřel… Byl příkladem neustálého hledání nových přístupů k různým formám společenské organizace. Novou možnou formu našel v tom, co sám nazval „solidarismem“, v jehož jádru fungují duální vztahy, aniž by byla potlačena rozumná míra kolektivismu nebo individualismu … Člověk nemusí nutně souhlasit se všemi jeho myšlenkami, idejemi a díly, ale rozhodně si zaslouží své tvůrčí dědice a následovníky …

Rád bych uctil jeho památku… Requiestat in pace…

Děkuji za pozornost