V boji proti žloutence je zásadní dodržování základních hygienických pravidel. VoZP upozorňuje na prevenci a očkování
Praha, 29. července 2023
Žloutenka neboli virová hepatitida je jedním z nejčastějších nakažlivých virových onemocnění. Různým typům této nemoci ve světě každoročně podlehne více než milion lidí. Na 28. července připadá Světový den boje proti žloutence, který si klade za cíl zvýšit povědomí o tomto onemocnění. Vojenská zdravotní pojišťovna při této příležitosti vysvětluje, jak se liší její jednotlivé formy, proč žloutenku nepodceňovat a jakými způsoby se před ní preventivně chránit.
Žloutenka je závažné infekční onemocnění, které napadá játra. Existuje celkem pět typů této choroby, které se označují písmeny A až E. Liší se způsobem přenosu viru, příznaky, průběhem onemocnění i jeho možnými následky. V České republice se lze setkat hlavně s typy A, B a C.
Virové hepatitidy dělíme na akutní a chronické, kdy délka onemocnění přesahuje šest měsíců. Na hepatitidu je třeba pomýšlet u každého onemocnění jater, je nutné stanovit původce a závažnost postižení jater. Virové hepatitidy typu A a E se přenášejí fekálně-orální cestou, průběh onemocnění je pouze akutní. Hepatitidy typu B, C, D se přenášejí krví nebo sexuálním stykem a jejich průběh může být akutní nebo chronický. „Virová hepatitida se projevuje většinou nevolností, nechutenstvím, změnou barvy kůže a bělma, popřípadě i teplotami. V Česku je nejnebezpečnější typ C, proti kterému zatím neexistuje očkování,“ říká revizní lékařka VoZP MUDr. Kristina Slavíková.
Nejběžnější formou je žloutenka typu A, známá také jako „nemoc špinavých rukou“. „Do těla se virus dostává v důsledku nedostatečné hygieny rukou, prostřednictvím znečištěných potravin nebo z kontaminované vody. Inkubační doba se pohybuje mezi 15 a 50 dny a po vyléčení choroba většinou nezanechává trvalé následky,“ doplňuje doktorka Slavíková. Hepatitida typu B je jedním z nejzávažnějších virových onemocnění. U 5 až 10 % pacientů přechází do chronické formy. Ta poškozuje játra a může způsobit cirhózu („ztvrdnutí“) jater nebo rakovinu jater. Podobný průběh má i virová hepatitida typu C, u níž se chronická forma diagnostikuje u 30 % pacientů. Infekci lze vyléčit, pokud je diagnóza stanovena včas.
Nejdůležitějším preventivním opatřením proti žloutence je dodržování základních hygienických pravidel, především mytí rukou, omývání potravin, dodržování zásad bezpečného pohlavního styku, vyvarování se rizikovému chování jako např. nesdílet navzájem holicí potřeby, zubní kartáček, injekční stříkačky atd. Nejúčinnější formou ochrany je však očkování. Vakcínou proti typu B se v ČR očkuje podle povinného očkovacího kalendáře. Každý dospělý člověk by tak měl být chráněn minimálně dalších 15 let. Po uplynutí této doby si mohou zájemci nechat zjistit stav protilátek v krvi. Přeočkování a vakcínu proti typu A však už veřejné pojištění nehradí. Zájemci ale mohou využít příspěvek ve výši až 1 500 Kč pro děti a 700 Kč pro dospělé, který nabízí Vojenská zdravotní pojišťovna. Více informací naleznete na webu www.vozp.cz/ockovani.
O Vojenské zdravotní pojišťovně
Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky od roku 1993 zajišťuje zdravotní péči prostřednictvím špičkových odborníků ve vojenských i civilních zdravotnických zařízeních a lázeňských domech.
O svých více než 700 tisíc pojištěnců pečuje prostřednictvím smluvní zdravotnické sítě, která zahrnuje na 27 tisíc poskytovatelů po celé ČR.
Tomáš Neščák