Milan Syruček: Štrasburk o ruské a běloruské účasti na Olympiádě 2024 – slovo legendárního Dominika Haška

Štrasburk 14. července 2023

Štrasburk (francouzsky Strasbourg, německy Straßburg, alsasky Strossburi) je hlavní město regionu Grand Est ve Francii a historická metropole Alsaska na levém břehu Rýna s 237 100 obyvateli. V minulosti patřil střídavě k Německu a k Francii, což ovlivnilo i jeho vzhled. 

Tento týden jsem však sem nepřijel studovat a obdivovat historii města, to už jsem učinil před lety, kdy jsem se tu objevil poprvé, ale proto, že tu pravidelně zasedá 705 poslanců Evropského parlamentu 27 členských zemí Evropské unie. Z nich je jednadvacet, kteří zastupují různé strany České republiky. Avšak nezasedá se zde jen v plénu, ale rovněž v různých komisích a také se tu pro novináře pořádají tiskové konference. O jedné z nich se ještě zmíním.

Jako vždy, i nyní bylo na pořadu mnoho otázek. Poslanci se například vyjadřovali k ochraně přírody, posílení evropského průmyslu, k pokroku Albáne, Bosny a Hercegoviny na cestě k přijetí do EU, větší otevřenosti orgánů EU a pro vnitřní reformy, které by to měly usnadnit, k ukončení experimentů se zvířaty v kosmetice, o pokroku k dosažení cílů Zeleného paktu pro Evropu, u ochraně novinářů, o revizi polského zákona o volbách, o vědeckých bádáních ve Středomoří, o úsporách energií, o větší podpoře pronásledovaných žen, o regulaci průmyslových emisí, o dalších opatřeních proti covidu 19, o přípravách Bulharska a Rumunska k možnému vstupu do EU do konce letošního roku, ale také třeba o pomoci 603 belgickým nezaměstnaným částkou 2,2 miliony eur. 

Jak je už z tohoto výčtu zřejmé, ty čtyři dny jednání představovaly nabitý program. Kromě toho se však konala i různá užší jednání a také tiskové konference. Jednu z nich svolal Michael Žantovský, který tu jako poslanec zasedá od roku 2014. Tentokrát to nebylo přímo k jednotlivým bodům jednání, ale k k otrázce, nyní často diskutované, zda se mají Olympijských her v příštím roce v Paříži účastnit i sportovci z Ruské federace a Běloruska, když tyto země vedou válku proti Ukrajině. Na pomoc si Žantovský vzal Dominika Haška, našeho proslaveného hokejového brankáře, který svým výkonem výrazně pomohl našemu mužstvu zvítězit v únoru 1998 na Olympijských hrách v japonském Naganu.

I když se nyní jedná o letní Olympijské hry a o sportovní klání, které obvykle není spojováno s politikou, v tomto případě politika silně ovlivňuje i sportovce. Přítomnost ruských a běloruských sportovců na této Olympiádě je silně pod politickým tlakem a podle doporučení pro Český olympijský výbor by byla taková účast nepřijatelná. Byla by možná jen pro ty ruské a běloruské sportovce, kteří by v Paříži vystupovali pod neutrální vlajkou a podepsali deklaraci proti ruské agresi na Ukrajině. 

V tomto smyslu hovořil nejen Michael Žantovský, ale také Dominik Hašek. Právě ten byl středem novinářské pozornosti, jeho názor byl jednoznačný: nesplní-li příslušní sportovci uvedené podmínky, nemají na Olympiádě co dělat.

Byla to samozřejmě jen jedna z akcí k danému problému, ale každé slovo proti má svou váhu. I slovo tak významného sportovce, byť už dávno nemůže vstoupit do brankoviště a chránit svou svatyni. Přesto chrání svatyni demokracie a lidských práv, svatyni míru proti agresi.