Milan Syruček: Neúnavná bojovnice za mír

Praha 8. června 2023

Před 180 lety se narodila Češka Bertha Suttnerová, nositelka Nobelovy ceny za mír.

Obvykle si připomínáme dva české nositele Nobelovy ceny – chemika Jaroslava Heyrovského a spisovatele Jaroslava Seiferta. Zapomínáme na třetího nositele, respektivě nositelku, Berthu Suttnerovou, dokonce první ženu. Mnozí trdí, že se přece narodila jako Rakušanka, ale to i Jan Neruda měl rakouské státní občanství a přece nikdo netvrdí, že nebyl Čechem.

Baronka Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova, se narodila 9. června 1843 v Praze a zemřela 21. června ve Vídni. Byla česká pacifistka, publicistka a spisovatelka.V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír.

Narodila se v domě č. 697 na rohu Vodičkovy ulice a ulice V Jámě. Jejím otcem byl hrabě Kinský, polní podmaršál, příslušník jedné z nejstarších šlechtických rodin v Čechách a matkou Sofie (Žofie) Vilemína hraběnka Kinská-Körnerová (dcera hejtmana jízdy Josefa von Körnera).

Berta žila část dětství s matkou v Praze i v paláni Kinských na Staromšěsatském náměstí, ale zejména pro nerovnost původu Bertiných rodičů i skutečnost, že otec již nežil, byly vztahy mezi její matkou a širší rodinou Kinských napjaté. Matka s dcerou proto odešly do Brna, kde se jí u Bertina poručníka, otcova přítele Ernsta Egona Fürstenberga dostalo péče i kvalitního vzdělání; také bohatá knihovna v ní probudila zájmy a schopnosti, které jí ve spojení s jazykovým nadáním uvedly do světa hudby, zpěvu a umění i humanistických věd. Naučila se kromě rodné němčiny a češtiny i francouzsky, anglicky a italsky.

V roce 01856 se odstěhovaly do Vídně k tetě. Zde vzdělaná sestřenice Elvíra Bertu zasvětila do literatury a filozofie. V roce 1873, kdy rodinné jmění zděděné po otci bylo téměř vyčerpáno, přijala místo guvernantky v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera. Vyučovala jeho čtyři dcery hudbě a jazykům. Sblížila se s Arturem (* 1850), nejmladším synem Suttnerů. I přes nesouhlas rodiny se v červnu 1876 za Artura tajně provdala a oba odjeli do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Jekateriny Dadiani z Mingrelie. Finanční prostředky získávali především vyučováním v tamních šlechtických rodinách a psaním článků pro noviny ve Vídni a Berlíně. Oba též pracovali ve vojenských lazaretech při ruskio-turecké válce a Berta zde poznala velké a zbytečné utrpení. Tato doba byla začátkem její nové filosofie; zbytečné utrpení, přinášené válkou, začalo být zlem, proti kterému je třeba se postavit.

V roce 1885 se vrátili do Vídně, usmířili se s rodinou a vrátili se do rodinného zámku Harmannsdorf v Dolních Rakousích. Na dva roky opět odcestovali do Paříže, kde byli vítáni jako uznávaní publicisté.

V roce 1889 Berta vydala román Die Waffen nieder! (v češtině Odzbrojte!, v angličtině vydáno jako Lay Down Your Arms, 1892). Suttnerová znala válečné dějiny i historii Královéhradecka a v knize mj. popisuje dění v kraji těsně po velké bitvě u Hradce Král,ové v roce 1866. Román vyvolal velký rozruch a postavil autorku mezi přední představitele mírového hnutí ve světě. Začala se angažovat v protiválečných aktivitách; brzy stála v čele výborů mírových organizací, v jejich setkání v Evropě. Jezdila na první mezinárodní kongresy, propagovala založení mezinárodního smírčího soudu v Haagu a také další organizace, obhajující práva žen a národnostních menšin, vyjadřovala svůj odpor k antisemitismu. Začala vydávat (1892–1910) pacifistický časopis Odzbrojte (Die Waffen nieder!). Po smrti manžela Artura věnovala své veškeré úsilí mírovým aktivitám.

S jejím jménem jsou spojovány zejména tyto události:

• V Benárkách dala podnět k založení Mírové společnosti Benátky (Friedengesellschaft Venedig).
• Uveřejnila výzvu k založení mezinárodní pacifistické organizace; ta byla založena na staré vídeňské radnici v říjnu 1891 pod názvem Osterreichische Friedensgesselschaft („Rakouská mírová společnost“).
• Na 3. mírovém kongresu (listopad 1891) v Římě byla zvolena viceprezidentskou Mezinárodního mírového byra. Kongres se konal na Kapirtolu a Suttnerová byla první ženou, která kdy na tomto historickém místě pronesla řeč.
• Za úspěch Berty a jejích přátel lze pokládat i zřízení Stálého rozhodčího soudu v Haagu v r. 1899.
• 3. září 1891 oznámila založení „Rakouské společnosti přátel míru“ (Österreichische Gesellschaft der Friedensfreunde); tato společnost jmenovala Bertu prezidentkou společnosti, kterou byla až do své smrti.
• Předala císaři Františku Josefovi I v červnu 1897 podpisový arch s obhajovací řečí pro mezinárodní arbitrážní soud.
• V roce 1899 se účastnila příprav První mírové konference v Haagu a dala podnět ke zřízení trvalého mezinárodního Nejvyššího soudu.
• Účastnila se Světového mírového kongresu v Mlonaku v roce 1902 a za rok cestovala opět do Monaka na otevření Mezinárodního in stitutu míru (Institut International de la Paix).
• V roce 1904 se konala Meuzinárodní ženská konference v Berlíně. Berta von Suttner na závěrečné mírové demonstraci ve filharmonii měla přednášku. Téhož roku odjela do USA na Světový mírový kongres v Bostonu. Cestovala po Americe a mívala až tři přednášky denně. Ve Washingtonu byla pozvána do Bílého domu k rozhovoru s prezidentem Theodorem Rooseveltem. Podruhé byla v USA v roce 1912 a přednášela tam ve více než padesáti městech.
• Dne 21. srpna 1904 se konala ve společenském domě Casino v Mariánských Lázních přednáška Suttnerové jakožto prezidentky Rakouské mírové společnosti. Noviny psaly o mimořádně navštívené přednášce o pacifistickém hnutí a o boji s válkami. Za pacifistu a svého stoupence považovala také T. G. Masaryka. Setkávala se s básníky Svatoplukem Čechem a Jaroslavem Vrchlickým. Na podzim 1895 byla Berta Suttnerová opět v rodné Praze a ustavení české sekce Mírové společnosti mělo naději na úspěch. Německé kruhy chtěla získat vystoupením v Tiskovém klubu Concordia (v Německém domě v ulici Na příkopech). Pacifismus měl překlenout napětí mezi Čechy a Němci, ale její snaha se setkala s neúspěchem a nepochopením německé strany.
• V roce1907 se Suttnerová účastnila druhé mírové konference v Haagu, kde se oproti roku 1899 mnohem ostřeji jednalo o pravidlech válečného práva a o otázkách stabilního míru.
• Berta Suttnerová, rodačka z Prahy, byla označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou. Svou literární prací a činností pro zachování míru se řadí do čela obránců humanistických idejí v Evropě druhé poloviny devatenáctého století. Zemřela po krátké těžké nemoci ve svých 71 letech 21. června 1914 ve Vídni.

Foto: viki