Milena Městecká: Cesta z Žihle do Mladotic se vzpomínkou na oběti transportu smrti

Praha 25. května 2023

V sobotu 20. května se na žihelském nádraží sešlo na 30 účastníků k tradičnímu pochodu cestou osvobozených vězňů z transportu smrti. Vydal se letos do 10 km vzdálených Mladotic.

Z nádraží k žihelskému památníku

Ještě dnes je na žihelském nádraží při vzpomínce na 22. duben 1945 mrazivo. A to i přesto, že sobotnímu pochodu počasí letos přálo. Na startu všechny přivítala ta, která jej po léta pořádá, Irena Kutějová z Mladotic a pan žihelský starosta Procházka. Jak to zde vypadalo před 78 lety připomněla u pamětní desky na nádraží paní Staňková, vnučka plukovníka Vyhnise, jehož propuštění z transportu bylo impulsem pro nebezpečnou, ale úspěšnou záchrannou akci mladotických a kralovických občanů. Vzpomněla i osudy svých rodičů popravených při heydrichiádě i své dětství prožité v internaci. Na její slova navázal pan Doskočil, vyprávět příběh svého strýce dorazili s rodinou až z dalekého Uherského Hradiště. Plukovník Vyhnis prosil o vysvobození z transportu pro strýce pana Doskočila, Vladimíra Jurču, oba byli zatčeni v roce 1940 jako členové odbojové organizace Obrana národa. Jeho strýc se ale osvobození nedočkal, nemocný zápalem plic zemřel 25. dubna, dva dny před osvobozením českých vězňů. To se stalo opravdovým zázrakem a v hrůzné historii transportů smrti z konce druhé světové války nemá jinde obdoby.

Zoufalým podmínkám vězňů transportu, který stál na nádraží po několik dní až do rána 1. května, pomáhali čeští obyvatelé ze Žihle a širokého okolí obětavě vším, čím pomoci mohli – a co jim bezohledná a krutá SS stráž transportu umožnila, především jídlem a ošacením. Přesto byla situace vězňů katastrofální, byli zcela vyhladovělí, nemocní, biti a likvidováni SS-many, když je vzácně vypustili z vagónů transportu smrti. To vše potvrdila poválečná exhumace 273 obětí, dnes pohřbených na žihelském hřbitově. Známe jména 46 obětí díky historikovi Josefu Vorlovi, který celý příběh transportu objasnil. A dnes známe i další jméno pana Vladimíra Jurči díky jeho synovci panu Doskočilovi. Ten svého strýce nikdy neměl možnost poznat a jak sám říkal, je velké štěstí, že je na světě. Jeho otec byl vězněn stejně jako jeho strýc, ale válku přežil a vrátil se domů. Rádi jsme měli na startu pochodu i letos syna historika Vorla s manželkou. Přijel také pan Boudník, vnuk strážmistra Boudníka, který velmi přispěl k akci osvobození vězňů.

Cesta ke svobodě do Mladotic

Od žihelského památníku už pochod pokračoval cestou, kterou projeli osvobození vězni, přes Přehořov a Chrašťovice do Mladotic. Vzpomínky pamětníků i samotných osvobozených líčí, jak nemohli svému osvobození ani uvěřit. Jak jim mladotičí pomáhali připomněl, sice letos jen telefonicky, pan Patejdl, který události jako mladý chlapec sám zažil. Jmenovat bychom měli mnohé mladotické, mlynáře Patejdla a Ježka, pana učitele Formánka, Urbanovi, kde byl zřízen lazaret, ale i ten kralovický pod odborným vedením MUDr. Havla. Vězni schopní odjezdu byli vypravováni domů, nebezpečí opětného zatčení gestapem bylo velké, stále byla válka. Mladotice navíc postihl ničivý nálet na mladotické nádraží, který si bohužel vyžádal škody na životech i budovách. Dnes jej připomíná pomník obětem druhé světové války ve středu obce.

A sem došel letošní vzpomínkový pochod z Žihle, vítal je pan mladotický starosta pan Záhrobský – stejně jako sem byli dovezeni v roce 1945 šťastní, i když zbědovaní vězni. Ti byli z několika koncentračních táborů, ponejvíce z koncentračního tábora Buchenwald, ale také z pobočných táborů kolem Halle. Mnozí měli za sebou přesun z jiných východních táborů a věznic likvidovaných nacisty od zimních měsíců při ústupu před Rudou armádou. Všichni osvobození mají dnes svá jména na infopanelu nedaleko pomníku mladotickým obětem. Jak napsal ještě v roce 2004 jeden z osvobozených vězňů Jan Kamlach z Lipí ve svých 85 letech „často vzpomínám na odvahu vašich mužů a obětavost vašich žen při ošetřování nás po příchodu do Patejdlova mlýna. Věřte, to byla již hodina dvanáctá, když nás muži z Mladotic vyzvedli na žihelském nádraží a o nás se postarali.“ Pan Kamlach hned po návratu domů musel do nemocnice nastoupit k léčení tyfu.

Věříme, že se sejdeme na pochodu znovu v příštím roce, všem letošním účastníkům a hostům děkujeme!

Autorka knihy Evropa v agonii pochodů smrti

Foto: Irena Kutějová, Dana Houšková