Franz Lehár: Veselá vdova
Brno 28. ledna 2023
S novým rokem do světa velké operety
Na Silvestra jsme se slavnostně rozloučili nejen s rokem 2022, ale i s inscenací slavné české operety Polská krev Oskara Nedbala. Milovníci operetního žánru se však nemusí obávat, že by opereta z jeviště Janáčkova divadla zmizela. Velká opereta na operní jeviště určitě patří a náš únorový úkol je jasný – provdat vdovu!
Čeká nás totiž premiéra jedné z nejslavnějších operet světa – Lehárova Veselá vdova. Že to bude skutečně podívaná, slibuje inscenační tým, v němž se poprvé jako režisér představí choreograf Martin Pacek společně s režisérkou Magdalenou Švecovou, dirigentem Jakubem Kleckerem a výtvarníky Zuzanou Přidalovou a Davidem Janoškem. Tento tým má na svém kontě již skvělou a výpravnou inscenaci Ferdy Mravence a La bohème. Diváci se tak mohou těšit na kouzlo Paříže na přelomu století se vší parádou jak scénickou, tak hudební a na skvělé pěvecké obsazení s Janou Šrejma Kačírkovou a Veronikou Rovnou v roli Hanny Glawari a Jiřího Hájka spolu s Romanem Hozou v roli Danila. Jako baron Mirko Zeta nebude chybět Jan Šťáva spolu s Jiřím Sulženkem a k nim se připojí i kolegové z činohry, Pavel Čeněk Vaculík a Martin Veselý, které čeká role sekretáře Njeguše, hybatele všeho dění.
„Každá opereta je zajímavá tím, že neobsahuje jen jeden obor: je v ní zpěv, mluvené slovo, tanec i výtvarná složka – a toto všechno se snažíme naplnit, aby opereta zůstala operetou. Na druhou stranu jsme si dovolili i ten koncept trochu převést do současnější optiky a tím by mohla být naše inscenace zajímavá. Vizuálně nás inspirovaly třeba pařížské carrousely a večírky VIP společnosti,“ říká Magdalena Švecová, režisérka inscenace a Martin Pacek ji doplňuje: „Žánr komické operety byl vždy pro diváky velkým lákadlem – navíc pokud je jakousi nadstavbou Franz Lehár a jeho geniální hudba. Pro herectví samotné jsme v přípravě vycházeli z francouzských a italských komedií a němých grotesek.“
Slavná opereta rakouského skladatele Franze Lehára o tom, že je třeba provdat vdovu Hannu Glawari, ale takticky, aby její miliony zůstaly v knížectví Pontevedro, se na brněnské jeviště vrací po rovných třiceti letech. Dílo, k němuž našel námět libretista Leo Stein náhodou v knihově během návštěvy, se stal lístkem ke slávě pro mladého skladatele. Děj je patřičně romantický a plný vtipných zápletek – o mladou vdovu Hannu Glawari se uchází celá řada nápadníků, ale velvyslanec knížectví Pontevedro v Paříži má zařídit, aby si vzala toho pravého. Tedy pravého z pohledu ekonomiky knížectví. Úkolem je pověřen hrabě Danilo, jenže velvyslanec netuší, že ten už má s Hannou svou milostnou historii.
Náklonnost je tedy oboustranná, ale nechuť přiznat si, že stará láska nezrezivěla, taky. Když přidáte další ingredience v podobě party pořádané pontevedrinským velvyslanectvím v pařížském hotelu, tanečnic ze slavného kabaretu U Maxima a vtipné dialogy, máte vše, co je třeba na skvělou operetu.
A samozřejmě hudbu, protože Franz Lehár, po matce Maďar a po otci z Moravy, měl zřejmě díky smíšenému rodinnému dědictví cit pro melodie, švih a vtip. Každé číslo Veselé vdovy je tak malým hudebním bonbónkem a melodie jako U Maxima jsem znám, píseň o Vilije, Ženy, ženy a další se staly rychle slavnými. Slavným se díky Veselé vdově stal i Lehár a dnes jeho opereta patří i na repertoár newyorské Metropolitní opery.
Veselá vdova
Opereta o třech dějstvích
Hudba Franz Lehár
Libreto opery Leo Stein a Victor León
Hudební nastudování Jakub Klecker
Režie Magdalena Švecová, Martin Pacek
Scéna David Janošek
Kostýmy Zuzana Přidalová
Světelný design Přemysl Janda
Choreografie Martin Pacek
Dramaturgie Patricie Částková
Sbormistr Martin Buchta
Úprava mluveného textu Jan Šotkovský
Osoby a obsazení
Hanna Glawari Veronika Holbová / Jana Šrejma Kačírková
Hrabě Danilo, tajemník
pontevedrinského velvyslanectví Jiří Hájek / Roman Hoza
Camille, hrabě de Rosillon Ondřej Koplík / Martin Šrejma
Baron Mirko Zeta,
velvyslanec Pontevedra Jan Šťáva / Jiří Sulženko
Valencienne, jeho žena Doubravka Součková / Andrea Široká
Raoul de Saint‑Brioche Petr Levíček / Vít Nosek
Vicomte Cascada Tadeáš Hoza / Daniel Kfelíř
Kromow, vyslanec Pontevedra Kornél Mikecz / Petr Karas
Olga, jeho žena Jitka Klečanská / Alena Sobolová
Bogdanovič, vyslanec Pontevedra Robert Musialek / Martin Pavlíček
Sylviane, jeho žena Hana Kopřivová / Jana Plachetková
Prištič, vyslanec Pontevedra Martin Novotný / Ivo Musil
Praskovja, jeho žena Jana Hrochová / Jitka Zerhauová
Njeguš, sekretář ambasády Pavel Čeněk Vaculík / Martin Veselý
Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, komparz
Premiéra 3. února 2023, Janáčkovo divadlo
reprízy: 5. 2., 26. 2., 15. 3., 29. 3., 22. 4., 27. 5., 10. 6. 2023
Předpremiérové kukátko: https://www.youtube.com/watch?v=0GK8nr6aQqM
Inscenační tým
Jakub Klecker je dirigent se schopností „neobyčejně precizní práce s orchestrem při výstavbě hudebního díla“. To je slovy odborné kritiky dlouhodobě vyzdvihovaná vlastnost Jakuba Kleckera, dirigenta Janáčkovy opery NdB, pedagoga a vedoucího Katedry dirigování a operní režie na brněnské JAMU a jednoho z nejvýraznějších dirigentů své generace. Jakub Klecker pochází z brněnské hudební rodiny, od dětství hrál na klavír a k hudbě jej napevno přitáhlo působení v dětském sboru Kantiléna. V čele tohoto věhlasného tělesa stál v letech 2006–2020 na pozici uměleckého vedoucího a hlavního sbormistra. Se sborem dirigoval více než 400 koncertů, účastnil se řady prestižních mezinárodních soutěží a festivalů. Klecker vystudoval dirigování u Jiřího Bělohlávka a Tomáše Koutníka na pražské HAMU a poté začal působit jako dirigent Janáčkovy opery NdB, na čas se stal i jejím šéfdirigentem. V roce 2010 začal úzce spolupracovat s operním souborem Národního divadla moravskoslezského, se kterým každoročně pohostinsky nastudoval několik operních i baletních titulů. V letech 2015–2020 zde působil jako hudební ředitel opery. Jakub Klecker spolupracuje pravidelně také s Národním divadlem v Praze. Na zájezdu brněnské Janáčkovy opery do Ománu v květnu 2014 řídil Dvořákovu Rusalku, která byla pod jeho vedením poprvé uvedena na Arabském poloostrově. V lednu 2013 debutoval s Verdiho Aidou ve Státním divadle v Norimberku. Na svém repertoáru má téměř 60 operních nebo baletních titulů. V letech 2019–2022 působil Jakub Klecker jako šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc. S orchestrem nastudoval a dirigoval desítky zajímavých koncertů zahrnujících pestrou dramaturgii různých žánrových stylů od baroka po současnost, od klasické symfonické hudby po hudbu filmovou, jazzovou či folklórní. Jakub Klecker je pravidelně zván k českým i slovenským orchestrům (SOČR, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, PKF – Prague Philharmonia, Janáčkova filharmonie Ostrava, Filharmonie Brno, Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Filharmonie Hradec Králové, Czech Virtuosi, Státní filharmonie Košice, Slovenská filharmonie). V letech 2007 a 2009 vedl Filharmonii Brno na koncertním turné po Japonsku. Opakovaně vystoupil na Mezinárodním hudebním festivalu Brno, Janáček Brno, Smetanova Litomyšl, Rheingau Musik Festival. V roce 2009 a 2016 dirigoval na festivalu Pražské jaro, v roce 2017 debutoval s Mozartovou operou Figarova svatba ve Wroclavské opeře. Na podzim roku 2019 dvakrát hostoval ve Zlatém sále vídeňského Musikvereinu (Moravská filharmonie Olomouc a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín).
Magdalena Švecová vystudovala nejprve hru na housle na konzervatořích v Českých Budějovicích a v Praze, dále na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. V roce 2004 absolvovala na JAMU v Brně obor operní režie ve třídě doc. Aleny Vaňákové. Komorní opera JAMU uvedla například její inscenace Milhaudovy Opuštěné Ariadny a Osvobozeného Thésea, Žirafí operu Markéty Dvořákové, Počátek románu a balet Rákós Rákoczy Leoše Janáčka (premiéra v rámci Mezinárodního festivalu Janáčkovo Brno 2004). K dalším jejím inscenacím patří Krčkova elektroakustická opera Nevěstka Raab (2003) a Stravinského Příběh vojáka (2005), který byl zahajovacím představením po rekonstrukci otevřeného divadla Reduta v Brně. Pro Divadlo J. K. Tyla v Plzni nastudovala Donizettiho Dona Pasquala (2005), Mozartovu Figarovu svatbu (2007), Dvořákova Jakobína (2010) a Krčkovu operu Šaty, jaké svět neviděl (2014). Pro Národní divadlo v Praze vytvořila inscenaci opery B. Smetany Prodaná nevěsta (2008), Mozartovy Figarovy svatby (2018) a Rossiniho Lazebníka sevillského (2021) a spolupracovala na uvedení Brittenovy Noemovy potopy (2016). V Národním divadle Brno režírovala Nápoj lásky (2017), dětskou operu E. Zámečníka Ferda Mravenec (2020) a Pucciniho La bohème (2021).
Pravidelně spolupracuje s festivalem Smetanova Litomyšl, podílela se na založení staggiony na Zámku v Nových Hradech a uvedla zde řadu projektů (H. Purcell: The Fairy Queen, J. P. Rameau: Pygmalion, Monteverdi‑Benda‑Martinů: 3x Ariadna) Spolupracuje také s Festivalem komorní hudby v Českém Krumlově, pro který nastudovala několik barokních oper, podobně jako se souborem Musica Florea. Vyučuje operní herectví na Pražské konzervatoři a od podzimu 2022 operní režii na JAMU. V letech 2015–2019 také působila jako moderátorka pořadu Noční Mikrofórum v Českém rozhlase.
Martin Pacek je absolventem Taneční konzervatoře v Praze, obor lidový tanec (1982), a Hudební akademie múzických umění, obor choreografie (1994). Po ukončení aktivní taneční kariéry založil Taneční divadlo BUFO, kde působí jako umělecký vedoucí, režisér a choreograf. I díky inscenacím vytvořeným pro tento soubor dostal nabídku vyučovat na DAMU, kde působí už 25 let jako vedoucí kabinetu pohybu na KČD. Za bezmála 30 let jako choreograf spolupracoval na cca 500 činoherních, muzikálových, operních i operetních inscenacích nejen v ČR, ale i na Slovensku. Je autorem patnácti režií napříč žánry i divadly. Postupem let založil renomované pohybové soubory – Veselé skoky, Body voice band, Lindo hop. Klade velký důraz na pohybovou složku inscenací a inspiraci nalézá zejména v grotesce, klauniádách a v komedii dell’arte. V Janáčkově opeře NdB se jako choreograf podílel na inscenacích oper Nápoj lásky (2017), Piková dáma (2018), Ferda Mravenec (2020) a Evžen Oněgin (2021). V činohře NdB spolupracoval na inscenacích her Dvanáct rozhněvaných mužů (2006), Havel v zemi čeledínů (2015), Petrolejové lampy (2016), Noc bláznů (2019) a Protokol (2020).
David Janošek vystudoval Střední školu umění a designu v Brně, obor Design nábytku a interiéru, kde však už od druhého ročníku výrazně inklinoval k divadlu a scénografii. Následovalo studium Vyšší odborné školy restaurátorské, kterou absolvoval v roce 2012 a již od 3. ročníku studoval souběžně s činoherním herectvím na JAMU. Absolvoval v roce 2015 a krátce nato se stal členem činoherního souboru Národního divadla moravskoslezského. Od roku 2019 pracuje jako herec a scénograf na volné noze. Od roku 2016 spolupracuje coby scénograf a kostýmní výtvarník s divadly napříč republikou, zejména pak s Národním divadlem Brno – La bohème (2021), Ferda Mravenec (2020), Zápisník zmizelého (2020), Labutí jezero (2019), Kocour v botách (2018), Amadeus Mozart (2018), s Národním divadlem moravskoslezským – Bludné balvany (2020), Robert ďábel (2019), Teror (2018), Tajemství (2017), Zob, zob, Zoban (2017), Divadlem Petra Bezruče – Mechanický pomeranč (2020), Heda Gablerová / Teorie dospělosti (2019), Mistr a Markétka (2019), Slováckým divadlem – Tom na farmě (2019), Moravským divadlem Olomouc – Cornevillské zvonky (2020), Dům Bernardy Alby (2020), Mamzelle Nitouche (2019), Splašené nůžky (2018), Vzpoura nevěst (2017), Komorní scénou Aréna – Slepice (2017), Východočeským divadlem Pardubice – Sherlock v nesnázích (2020), Slezským divadlem Opava – Čarostřelec (2019), Mamzelle Nitouche (2019), Pták Ohnivák (2018), Arizona lady (2017), Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích – Così fan tutte (2021), Evžen Oněgin (2021), Její pastorkyňa (2018), s Městským divadlem Zlín – Saturnin (2019), Mikve (2018), s Divadlem loutek Ostrava – Muminci: Čarodějův klobouk (2018), s Filharmonií Brno – Vítězství nad sluncem (2017), s Divadlem Polárka – Nasreddin / Enšpígl (2017), Siddhartha (2018), Homo Zabijens (2018) atd. Na Slovensku spolupracoval se Státní operou Banská Bystrica na inscenaci Sedlácká čest / Komedianti (2019) a se Slovenským národním divadlem při přípravě Storočnice SND (2020). Opakovaně spolupracuje s režiséry J. A. Pitínským, Magdalenou Švecovou, Jankou Ryšánek Schmiedtovou, Luborem Cukrem, Hanou Mikoláškovou, Zuzanou Fischerovou, Terezou Říhovou a dalšími. Coby herec momentálně spolupracuje s Letními shakespearovskými slavnostmi v Praze a Ostravě, Národním divadlem moravskoslezským, Národním divadlem a Divadlem Spejbla a Hurvínka v Praze. Mimo hraní a scénografii se věnuje řezbářství, práci ve filmu a reklamě a pedagogické činnosti. Od roku 2021 je ředitelem Divadla Spejbla a Hurvínka.
Zuzana Přidalová, scénická a kostýmní výtvarnice, vystudovala obor Propagační výtvarnictví – výstavnictví na Střední škole uměleckých řemesel v Brně a poté scénografii na JAMU ve třídě prof. Jána Zavarského. Studium na JAMU absolvovala muzikálem Muž z kraje La Mancha v Městském divadle Zlín, kde pokračovala ve spolupráci i na dalších inscenacích. V roce 2004 stála u zrodu olomouckého divadla Tramtárie, pro které vytvořila grafický design a scénografie k prvním inscenacím. K dalším divadlům, se kterými pravidelně spolupracovala, patří jak alternativní, tak klasické brněnské scény jako Divadlo Polárka, Buranteatr, Divadlo v 7 a půl, Národní divadlo Brno. Věnuje se tvorbě činoherních i muzikálových inscenací pod vedením režisérů Hany Mikoláškové, Petra Štindla, Ondřeje Elbela, Martina Františáka, Michala Zetela na scénách Slováckého divadla, Divadla Šumperk, Horáckého divadla v Jihlavě, Klicperova divadla v Hradci Králové, Divadla Petra Bezruče, Švandova divadla v Praze. V letech 2010–2012 úzce spolupracovala s Pražským komorním divadlem pod vedením Dušana Pařízka. Operní inscenace vytváří mj. s režisérkou Magdalenou Švecovou, s níž spolupracovala v Divadle J. K. Tyla v Plzni na několika operních inscenacích (Figarova svatba, Jakobín, Šaty, jaké svět neviděl). Pro Slezské divadlo Opava vytvořila kostýmy do inscenace Polská krev, pro Jihočeské divadlo vytvořila operní koláž Don G. (2018), pro Národní divadlo v Praze pak kostýmy ke Smetanově Prodané nevěstě (2008). S režisérem Tomášem Studeným pracovali na moderní opeře Powder Her Face (2016) v NDB v divadle Reduta či na Trubadúrovi na Otočném divadle Český Krumlov (2017). S režisérem Dominikem Benešem se podílí na tvorbě oper od roku 2012, kdy v Divadle J. K. Tyla inscenovali Tajemství, Hoffmanovy povídky, Parodii, v Divadle F. X. Šaldy v Liberci Dona Pasquala, ve Štátné opeře Banská Bystrica Kouzelnou flétnu či v Národním divadle Praha dvojinscenaci Slavík a Jolanta. Pro Janáčkovu operu NdB vytvořila kostýmy do inscenací Ferda Mravenec (2020) a La bohème (2021).
Přemysl Janda začínal jako návrhář světelných reklam a nasvícení obchodů. Toho po dvou letech zanechal a nastoupil v polovině roku 2002 do Stavovského divadla, kde se po třech letech praxe stal světelným designérem, působícím na velkých i malých evropských scénách. Spolupracoval s mnoha významnými režiséry, scénografy a světelnými designéry; například s manželi Ursel a Karl‑Ernstem Herrmannovými, Hartmutem Schörghoferem, Joëlem Lauwersem, Guyem Robertsem, Ivanem Rajmontem, Michalem Dočekalem, Danielou Špinar, Robertem Wilsonem, A. J. Weissbardem, Davidem Radokem a Šimonem Cabanem. Světelný design vytvářel ve zmíněném Stavovském divadle, ale i na Nové scéně, mimo okruh scén ND v Mahenově divadle, v Janáčkově divadle, v Divadle na Fidlovačce, v Theater La Monnaie / De Munt v Bruselu, Théâtre de Caen – Opera House, Opéra de Dijon, Les Théâtres de la Ville de Luxembourg, v Nové Opeře Slovenského národního divadla, v Opéra de Lille, Opéra Royal / Château de Versailles nebo GöteborgsOperan. Jako světelný designér klade důraz na funkčnost a dramaturgii světelného designu a dokonalé technické provedení představení.
Autorka textu: Patricie Částková
Alena Navrátilová Ochrymčuková