Milan Syruček: Prečanovy (polo)zapomenuté devadesátiny

Washington, DC, 10. ledna 2023

Připomněl je americký Národní bezpečnostní archiv.

Několikrát jsem už na tom to místě citoval dokumenty amerického Národního bezpečnostního archivu, který dbá na to, aby se v danou dobu, kdy končí doba utajení vládních dokumentů, skutečně také odtajnily a mohla se s nimi seznámit veřejnost.

Včera učinil tento archiv výjimku a zveřejnil na svých internetových stránkách  následující článek:

Národní bezpečnostní archiv dne 9. ledna 2023 slaví 90. narozeniny našeho dlouholetého vědeckého partnera a morálního inspirátora Viléma Prečana touto webovou publikací využívající nový mobilní software pro čtyři elektronické instruktážní knihy, které sestavil a redigoval pro Archiv a kompletní instruktážní knihu z historické konference v roce 1999, kterou s námi zorganizoval o sametové revoluci v roce 1989.

Prečanova význačná kariéra zahrnuje rané přelomové dílo o slovenských dějinách, odvážnou dokumentaci s „pečlivými výpověďmi očitých svědků“ sovětské okupace Prahy v srpnu 1968, nuceného exilu v 70. letech, založení Československého dokumentačního střediska jako centra velkého disidentu. sítě vedoucí až do roku 1989, návrat do Prahy jako první ředitel nového Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd v 90. letech 20. století a mimo jiné klíčový podíl na založení Knihovny Václava Havla v roce 2004.

Genialita Viléma Prečana vychází z pohledu Archivu ze dvou hlubokých morálních závazků. První je naléhavost skeptického pátrání, která vede jeho celoživotní výzvu k autoritářství. Druhým je nutnost důkazů, jeho naléhání na zachování a zveřejnění primárních zdrojů, které zakládají naši vzájemnou historii a vyvracejí polemiky.

Dnešní webový pozdrav Vilému Prečanovi začíná jeho upravenými a komentovanými kompilacemi zásadních dokumentů o Chartě 77, epochálním disidentském prohlášení a hnutí od roku 1977 proti komunistickému režimu v Československu a proti autoritářským idejím po celém světě. Další je Prečanova edice dokumentů z lednového týdne 1989 v Praze připomínající o 20 let dříve sebeupálení Jana Palacha protestujícího proti sovětské invazi a potlačení Pražského jara. Týden v retrospektivě byl bodem obratu směrem ke zhroucení komunismu do konce roku.

Třetí je Prečanova dokumentace mimořádné uprchlické záplavy z východního Německa přes Československo na podzim roku 1989, která předznamenala listopadový pád Berlínské zdi.

Čtvrtý je výběr dokumentů z knihy Praha-Washington-Praha, prvního svazku vydaného Knihovnou Václava Havla, kterou editoval Prečan v angličtině i češtině na základě telegramů z Prahy, jež odeslala americká ambasáda během sametové revoluce v období listopad-prosinec 1989. Tyto depeše byly výsledkem požadavků zákona o svobodném přístupu k informacím ze strany Národního bezpečnostního archivu, který nyní mimořádně odborně využil a publikoval Vilém Prečan.

Dnešní příspěvek se jen dotýká nesčetných Prečanových úspěchů. Mimořádně významná pro nás byla jeho role inspirovat a pomáhat při organizaci dvou velkých mezinárodních konferencí s Archivem, které upozornily svět na skryté kapitoly československých dějin v rozhodujících letech 1968 a 1989. Archiv se připojuje k mnoha dalším Prečanovým příznivcům, slaví jeho narozeniny a připomíná význam těchto a dalších pozoruhodných úspěchů jménem historické vědy a zásadového odporu vůči autoritářství. Těšíme se na pokračování tohoto zásadního partnerství s Vilémem i v dalších letech.

K tomu bych chtěl dodat, že jsem marně hledal v našich médiích (kromě jedné či dvou výjimek) článek, který by připomněl tak významné životní jubileum našeho předního filosofa, spisovatele a hlavně chartisty.

Alespoň stručně poznamenám, že v letech 1951–1970 byl členem KSČ. Bezprostředně po srpnové invazi 1968 organizoval vydání obsáhlé dokumentace Sedm pražských dnů 21. –27. srpna 1968 a byl jejím spoluautorem. Na jaře 1970 byl v rámci politických čistek propuštěn z ústavu, trestně stíhán (kauza „Černá kniha“); pracoval jako pomocný dělník. Po vystěhování se z ČSSR v r. 1976 žil a pracoval jako historik v SRN až do ledna 1990. Zúčastnil se aktivit čs. exilu, vybudoval sbírky českého a slovenského samizdatu, připravil založení Čs. dokumentačního střediska nezávislé literatury a stal se jeho vedoucím. 1992–2002 byl předsedou Českého národního komitétu historiků, je předsedou české části Česko-slovenské komise historiků od jejího založení v r. 1994. Je nadále předsedou zahraničního krajanského spolku v Scheinfeldu – Schwarzenbergu.
Byl vyznamenán Cenou ČSAV za popularizaci vědy za rok 1991, v r. 1998 pamětní medaili Františka Palackého za zásluhy o rozvoj historické vědy (AV ČR). V říjnu 1998 mu prezident Havel propůjčil Řád TGM III. stupně za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Je nositelem Ceny Ministerstva školství, mládeže a sportu ČR I. stupně. 2001 byl vyznamenán Mezinárodní cenou Slovenské akademie věd za významné dílo v oblasti společenských věd ve spojení se Slovenskem.

Český historik Vilém Prečan 1. ledna dostal od slovenské prezidentky Zuzany Čaputové vysoké státní vyznamenání, a to za zásluhy o rozvoj vztahů mezi Českem a Slovenskem.

Slavnostní ceremoniál předávání ocenění 28 osobnostem Bratislava zorganizovala při příležitosti 30. výročí samostatného Slovenska, které si země připomíná státním svátkem.

Prečanovi udělila Čaputová Řád bílého dvojkříže II. třídy.