Veronika Pavlová : Jak žije Kyjev
Kyjev 22. října 2022
3. Den “D” 10. října
V 6:37 hodin mě vzbudí mobil, jako každé ráno je ohlášena “ tryvoha” – letecky poplach.
V domnění, že je to jenom poplach, pomalu vstanu, udělám si kafe, zapnu rádio, počítač. Začínám odpovídat na e-maily. Proběhne i každodenní kontrola děti v Praze.
Nastává hodina, kterou dlouho nezapomenu: 8:31. Ranní špička v hlavním městě, lidé stojí v kolonách, poslouchají radio, děti si opakuji učivo do školy. Nikdo netuší, jak šílený den to pro nás bude.
Podívám se z okna a slyším pro mne známý zvuk. Je to zvuk rakety, která proletěla kolem mého okna a moji hlavy. Než stihnu cokoliv udělat, raketa dopadne blok od mého domu. Následuje ohlušující rána, hřib a pak nastává chvilkové ticho. Ta chvíle ticha je vždy zvláštní. V hlavě mi pokaždé proběhne obrázek mých dětí v bezpečí domova a pak následuje smutné probuzení do reality. Sirény, křik lidi, zastavena veškerá doprava v centru města. Lidé zůstali stát v metru, jiní se do metra utíkají schovat. Válka tyhle lidi sblížila, udělala je silnými a statečnými.
Další tři rakety, tři výbuchy a vy se jenom modlíte, aby to teď již byla ta poslední. Jedna raketa dopadla přímo na dětské hřiště. Jestli omylem nebo cíleně, již nikdo nezjistí. Bylo to oblíbené hřiště mé dcery, když tu ještě byla se mnou. Dále byly raketami zničeny budova Ukrenergo, most pro pěší a další budovy kolem Kyjeva. Většinou jsou ničeny civilní objekty.
Dnešní ráno “tryvoha “ trvala přesně 5 hodin a 30 minut. Za tuto dobu umřelo hodně lidí a ještě více jich bylo raněno. Lidé uhořeli zaživa v autech, na ulici. Během dne se poplach opakuje ještě pětkrát, naštěstí již bez raket a dalších mrtvých.
Válka trvá již skoro osm měsíců. Tento raketový útok na Ukrajinu byl nejsilnější za celou dobu války. Bylo vypáleno celkem 84 raket, z toho více jak polovinu dokázalo ukrajinské letectvo zničit ve vzduchu. Naštěstí.
Říká se, že to byla pomsta za Krymský most. Nikdo z lidi, kteří umřeli, kteří jsou ranění, kteří byli v nesprávnou dobu na nesprávném místě, za zničeni Krymskeho mostu nemohou.
Je 22.00 hodin a mobil mi připomíná, že za hodinu začne komandantský čas – tzv. stanné právo.
Usínám na gauči v teplém oblečení a ve tmě, s připraveným baťohem pro případ evakuace.
Veronika Pavlová – na Ukrajině žiji střídavě od roku 1987. V roku 2004 spolu s manželem zakládala vydavatelství Ekonomika. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zde působím s nadačním fondem Děti Ukrajiny, kterého jsem zakladatelka a ředitelka.