Milan Syruček: Navštíví Putin sibiřskou poustevnicí?

Praha 24. června 2022

Právě jsem dostal zprávu ruské tiskové agentury TASS (mimochodem, nechala si původní název Tisková agentura Sovětského svazu), v níž se píše, že Dmitrij Peskov, tiskový mluvčí ruského prezidenta Vladimíra Putina, na dotaz této agentury neví, zda jeho šéf navštíví sibiřskou poustevnici Agafju Lykovou, až sám bude odpočívat na Sibiři, kam se chystá na dovolenou. Agentuře totiž předal její písemné pozvání Vladimíra Putina na jeho návštěvu Agafji Lykové představitel Ruské pravoslavné starověrecké církve metropole a vší Rusi, metropolita Kornilij.

Tato zpráva mě zaujala proto, že se s Agafjou Lykovou osobně znám a psal jsem o ní v knížce Záhadné taje Sibiře. Někdy v roce 1985 jsem s Vasilijem Peskovem, tehdy velmi známým a populárním novinářem Komsomolské pravdy, který se proslavil zejména svými reportážemi a fotografiemi o přírodě, po Sibiři létal s vrtulníkem, který nám zapůjčili geologové (samozřejmě i s pilotem). S nimi se Peskov přátelil a ti mu také prozradili, že uprostřed divoké tajgy, vice než 200 km od nejbližšího sídliště, žije rodina, která se z náboženských důvodů (byli tzv pravověrci) odstěhovala v druhé polovině třicátých let hluboko do tajgy a tam si postavili dřevěný domek, v němž se jim narodili ještě dvě děti. Žili a odívali se z toho, co jim nabídla příroda: oblečení z ulovených zvířat, obuv z březové kůry obtočené liánami. Sebou měli jedinou knížku – bibli. Z ní jim otec Karp Lykov každý večer předčítal, podle ní je učil číst a psát. O světě nic nevěděli, neznali ani, že se přehnala druhá světová válka a v Kremlu se po Stalinovi měnili sovětští vůdci, protože po desítky let se nikdy nepotkali s žádným cizím člověkem. Až někdy v roce 1979 geologové oznámili novináři, že uprostřed tajgy našli tuto podivuhodnou osamocenou rodinu. Tak se s nimi Peskov domluvil, že mu pomohou ji navštívit. Požádal jsem Peskova, abych ji mohl také navštívit. V tu dobu rodinu tvořili kromě otce dva synové a dvě dcery, ti však postupně umírali, až zbyla jediná Agafja.           

Setkání s nimi bylo pro mne zážitkem na celý život: nechápal jsem, jak mohli v tak divoké přírodě, v tak těžkých i klimatických podmínkách žít a ještě mít další dvě děti. Už jen to, jak hovořili podivnou staroruštinou, které se naučili z bible, jak žili v jedné místnosti malé chaloupky, spali na podlaze pokryté zbytky oříšků a uschlou trávou – rodiče s dcerami, pro syny postavili jiný domek asi šest kilometrů od nich, aby nedocházelo k insestu.

Poté mě Peskov pravidelně informoval o tom, když rodinu při svých sibiřských toulkách znovu navštěvoval. Napsal o nich reportáže, které obletěly svět. Tak se postupně za nimi vydávali další návštěvníci, kteří většinou připlouvali na lodi po řece, jež protékala pod domkem Lykovových. Mezi návštěvníky byli i nejvyšší církevní představitelé, kteří ji navštívili už v době, kdy ji geologové podle jejích návrhů postavili nový, prostornější domek a také Agafje s lecčíms pomohli. Vždyť časem ji ochrnula pravá strana těla a tak se naučila řezat a štípat dříví levou rukou, protože tvrdošíjně odmítala všechny návrhy, aby se přestěhovala do města, kde bude žít mnohem pohodlněji. Jen souhlasila s převozem do omské nemocnice, aby ji prohlédli. I to mi prozradil  Peskov a tak jsem do nemocnice zavolal a poprosil k telefonu Agafju. Byl to její vůbec první rozhovor po telefonu, ale uslyšel jsem její chraptivý hlas a ani je nevzrušilo, že mluví s Prahou. Odkud by vůbec znala, kde Praha leží, v bibli se o ní nepíše.

A nyní mi tedy přišla zpráva, že Agafja pozvala k sobě na návštěvu dokonce ruského prezidenta. Nejdříve jsem se podivil, odkud vůbec ví, kdo je ruský prezident. Bohužel jsem rovněž neviděl toto písemné pozvání, jak se domnívám, psané tiskacím písmem a s některými znaky, jež se už nyní dávno nepoužívají. Ale především mě udivilo, že prezidentův mluvčí na to reagoval, třebaže nepotvrdil, že by se Putin při své letní sibiřské dovolené chtěl také zastavit u Agafji. Ale nakonec, proč ne? Od jiných státníků či významných osobností pozvání k návštěvě poté, co zahájil válku proti Ukrajině, asi příliš nedostává, tak mu může vzít za vděk pozvání od poustevnice z tajgy. Měli by si asi o čem popovídat.