Konference vůdců světových a tradičních náboženství v Nur – Sultánu (Republika Kazachstán)

Nur Sultan 13. dubna 2022

Za roky nezávislosti v Kazachstánu vytvořen vlastní unikátní model společnosti mezináboženského souhlasu, známý a uznávaný po celém světě jako „kazachstansku cestu“.

Kazachstán se stal společným rodným domem, pod střechou, která v míru a harmonii žijí zástupci asi 130 etnik tvrdit, že více než 40 různých náboženství a denominací, působí asi 3200 mešity, kostely, domy uctívání, pořádek 4000 náboženských sdružení.

Jedinečná kazašská zkušenost se ukázala být vyhledávaná na globální úrovni, a proto se Nur-Sultanu stala místem setkání a dialogu náboženských vůdců světového společenství.

Iniciativa Prvního Prezidenta Nazarbajeva o provádění v Kazachstánu Sjezdu vůdců světových a tradičních náboženství vyvolala ve světovém společenství velký zájem. Svou podporu této myšlence vyjádřili kapitoly jako největších mocností, jako je Rusko, USA, Anglie, Francie, Egypt, vlivní politici a představitelé různých náboženských vyznání.

I sjezd vůdců světových a tradičních náboženství se konal 23. -24. září 2003 v nur sultánu. Do fóra se zúčastnili zástupci 17 náboženských organizací, islámu, křesťanství, buddhismu, judaismu, hinduismu, синтоизма, taoismu a dalších náboženství ze 13 zemí Evropy, Asie, Afriky a Středního Východu.

Výjezd přesvědčivě prokázala naléhavost a nutnost vtělení myšlenky spolupráce a jednoty zástupců různých náboženství, ve jménu klidný a důstojný život lidí na celé planetě.

Jeho výsledky se odráží v Prohlášení, kde zejména poukazuje na to, že cílem všech náboenství by mělo být kázání jako velké a непреходящих hodnot, jako je spravedlnost, pravda, человеколюбие, tolerance. Extremismus, terorismus a další druhy násilí a zvěrstev páchaných pod rouškou náboženských praporů nemají nic společného s opravdovou vírou, uvedli účastníci fóra.Velkým úspěchem sjezdu bylo, že Kazachstán stanul před celým světem v zemi, kde bylo dosaženo skutečné společenské a mezilidské shody a jednoty.

V průběhu I Sjezdu jeho účastníky bylo také rozhodnuto o konání fóra vůdců světových a tradičních náboženství v pravidelných intervalech a vytvoření pracovního orgánu – Sekretariát Sjezdu vůdců světových a tradičních náboženství.

12-13 září 2006 v Nur-Sultanu ve speciálně postavené v hlavním městě Kazachstánu budově – Palác míru a souhlasu se konal II. Sjezd vůdců světových a tradičních náboženství, který se zúčastnil 29 náboženských delegace z 26 zemí světa.

Sjezd se konal pod společné téma „Náboženství, společnost a mezinárodní bezpečnost“, a to ve dvou směrech: „Svoboda vyznání a respekt stoupenců jiných náboženství“ a „Role náboženských vůdců v posílení mezinárodní bezpečnosti“. Účastníci fóra diskutovali o ty často se opakující problémy lidstva v podmínkách globalizace – svoboda náboženského vyznání, respektování představitelů jiných náboženství a role náboženské autority v posilování mezinárodní bezpečnosti s ohledem na nové hrozby a výzvy naší času.

O nutnosti posílení partnerství, dalšímu rozvoji mezináboženského dialogu, s cílem zachování a posilování hodnot moderní civilizace, ve svém projevu na fóru řekl, že První Prezident. Formuloval principy mezináboženského dialogu v moderním světě, které se odrážely v jedinečném společném dokumentu přijatém na sjezdu „principy dialogu“.

V období od 1 do 2. července 2009 v III. Sjezdu vůdců světových a tradičních náboženství se účastnilo 77 delegací z 35 zemí světa. Mezi více než 300 účastníků fóra – představitelé a zástupci všech hlavních náboženských vyznání , a také platné podmínky, významné osobnosti a odborníci, otázkami dialogu, zástupci mezinárodních organizací, spojené ušlechtilý nápad otevřeného dialogu mezi kulturami a náboženstvími s cílem vybudovat bezpečný a stabilní svět.

Na Plenárním zasedání Kongresu, jehož téma je označena jako „Role náboženských lídrů v budování míru, založený na toleranci, vzájemné úctě a spolupráci,“ vzneseny zásadní problémy moderní doby, spojená s nutností zlepšování harmonie, vzájemné úcty, prevence a vyhýbání se konfliktů na náboženské půdě.

Zájemci výměna názorů na tyto tematické bloky, jako „Morální a duchovní hodnoty, globální etika“, „Dialog a spolupráce“ a „Solidarita, a to zejména v období krize“, která se konala v průběhu jednotlivých setkání. Minulé diskuse opět ukázaly ochotu a vysoký zájem všech duchovních vůdců, kteří se shromáždili v nur-sultánu k dialogu a porozumění.

Být konzistentní ve snaze dosáhnout konečného cíle, duchovní vůdci určili „Mír a harmonii jako výběr lidstva“ jako hlavní téma dalšího 4-tého Sjezdu vůdců světových a tradičních náboženství, které se konalo 30-31. května 2012 v hlavním městě Kazachstánu.

Účastníci Sjezdu v tvář významné osobnosti náboženství, známých, politiků a veřejných diskuse v rámci jednotlivých setkání na takové lokální komunity svět témata jako „Roli náboženských vůdců v dosažení udržitelného rozvoje“, „Náboženství a multikulturalismus“, „Náboženství a žena: duchovní hodnoty a současné výzvy“ a „Náboženství a mládež“.

V rámci 4. sjezdu začala fungovat Rada náboženských vůdců, jejíž iniciativu k vytvoření první prezident předložil na předchozím sjezdu. V souvislosti se zlepšením činnosti fóra jsou do Rady vkládány velké naděje jako do řídícího orgánu sjezdu světových a tradičních náboženství.

V období od 10.do 11. Června 2015 se konal sjezd V. Lze jej označit za bezprecedentní z hlediska kvalitního složení jeho účastníků. Zúčastnilo se hlavy států a celé řady vlivných mezinárodních organizací, jako je Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun, Prezident Finska S.Niiste, Vysoký představitel Aliance civilizací OSN Nasir Abd al-Azíz An-Násir, Metropolitní Francii Emanuel, Muftí Arabské Republiky Egypt Ibrahim Abdul Karim, Předseda vlády kavkazských muslimů Šajch ul-islám Allahshukur Paša-Zadeh, a mnoho dalších.

V první řadě, je to způsobeno tím, že iniciativa Kazachstánu na созыву Sjezdu si zachovává svou vysokou relevanci tím, že poskytuje platformu pro dialog se zástupci různých náboženství a vyznání.

Na druhé straně, na pozadí mnoha konfliktů v mnoha částech světa, vedoucí ke kritické eskalace napětí, růst ozbrojených střetů opakovaně zvýšila potřebu v kolektivní/солидарных úsilí náboženských, politických a společenských vůdců v zájmu zachování bezpečnosti a míru na planetě.

To je důvod, proč zájem projevili zástupci teologických univerzit (Pontifikální university of Salamanca, mezinárodní islámská univerzita v Islámábádu, atd.), náboženské Světová islámská liga, atd. a společenských organizací (Konference Náboženství za mír“, Hnutí umírněných sil, atd.), které mají velký vliv na smýšlení veřejnosti.

V roce 2022 se sjezd uskuteční 14. až 15. září, svojí účast na sjezdu potvrdil již papež a mnoho dalších vůdců světových náboženství.

RK