Miloš Balabán: Hodináři v Berlíně
Praha 18. prosince 2021

Nastupující česká vláda musí od počátku bedlivě sledovat první kroky německé vlády v zahraniční politice, protože to bude mít vliv i na zdejší politiku
Kancléř Scholz z SPD a ministryně zahraničí Baerbocková (Zelení) navštívili klíčového německého spojence v Paříži, Brusel se sídly EU a NATO a též Varšavu, což je další signál o významné roli Polska nejen v německé, ale i v evropské politice.
Šéfka diplomacie se zjevně chce odlišit od pragmatické politiky kancléřky Merkelové, která se spíše vyhýbala příliš kategorickým soudům a jednoznačným prohlášením, které jí mohly zužovat manévrovací prostor.
Baerbocková se vstřícně postavila k diplomatickému bojkotu pekingské zimní olympiády, přidala se ke slovům amerického prezidenta Bidena o vysoké ceně, kterou Rusko zaplatí za případnou invazi na Ukrajinu a zdůraznila nutnost dodržovat lidská práva a mezinárodní právní závazky. To podtrhla v souvislosti s návštěvou Varšavy.

Kancléř Olaf Scholz je opatrnější. Přístup k olympiádě chce zevrubně diskutovat v čemž ho mohl utvrdit francouzský prezident Emmanuel Macron, který volá po jednotném evropském postoji a bojkot označil za polovičaté řešení.
A při své bleskové návštěvě Polska byl hodně opatrný a zdůraznil, že mu jde „především o přátelskou návštěvu přátelského národa.“ Dobře si uvědomuje, že jedině určitá vstřícnost může otupit protiněmecké tóny zaznívající z Varšavy.
Naopak Baerbocková si musela v návaznosti na svůj tlak na právní stát vyslechnout opětovný požadavek polské vlády na zaplacení válečných reparací. Polský ministr zahraničí Rau očekává, že německá vláda se k tomu postaví čelem. A nejmocnější muž polské politiky a předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost Kaczyňski prohlásil, že Německo nyní vybuduje „čtvrtou říši“.
S Polskem – a nejen s ním – čeká Německo doslova hodinářská práce, protože zhoršení vztahů by mohlo být i v kontextu současné nestabilní globální situace nemalým rizikem.
Pragmatická politika „vzor Merkelová“ ovšem není cizí klíčovým koaličním kolegům Scholze-spolupředsedovi Zelených, vicekancléři a ministrovi hospodářství Habeckovi a šéfovi FDP, ministrovi financí Lindnerovi.
Ukázalo se to na vztahu k Číně. Habeck podle listu Handelsblatt prohlásil, že se bude řídit ve vztazích s Čínou praktičností a že vláda bude vždy bedlivě sledovat, kde spolupráce s Čínou odpovídá německým zájmům. Lindner chce rozvíjet vztahy s Čínou a zároveň ve světové aréně hájit lidská práva. To ale podle něj nevylučuje, že je nutné brát v potaz zvláštní roli čínského vnitřního trhu pro německou ekonomiku.
Co z toho všeho plyne? Ekonomické zájmy nejsilnější evropské ekonomiky i nadále budou formovat zahraniční politiku. A rozhodně není v zájmu hodinářů v Berlíně, kteří musí štelovat složitý strojek v mezinárodním i koaličním měřítku, vypuknutí nějakého konfliktu v Asii a Pacifiku, jak se o tom mluví třeba v souvislosti s Tchaj-wanem. Nemůže to pominout ani ambiciózní ministryně zahraničí.
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)