Miloš Balabán: Zaskočí nás příští pandemie?

Praha 15. prosince 2021

Pandemie covidu ještě nekončí, je ale už na místě hodnotit jakým způsobem se s ní svět vyrovnává a jak je třeba se připravovat na pandemie budoucí. Určitou inspirací k tomu může být Globální index bezpečnosti zdravotní péče zveřejněný minulou středu. Sestavila ho  Iniciativa pro snížení jaderné hrozby a Centrum bezpečnosti zdraví na univerzitě Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru.

Autoři indexu hodnotili 195 zemí z hlediska různých faktorů, mj. systému zdravotní péče, zaměstnanosti obyvatelstva, počtu laboratoří, dodavatelských řetězců, infrastruktury, důvěry ve vládu a dalších. Každé zemi bylo přiděleno skóre na stobodové škále. Za průměr byla stanovena hodnota 38,9, bodu. Ani jedna země nedosáhla úroveň vysoké připravenosti na pandemii, která byla stanovena na hodnotu 80,1.

Trochu udivuje, že první místo zaujaly v indexu Spojené státy, které dosáhly ukazatele 75,9, což podle vyjádření některých expertů v konfrontaci s tím, jak úplně nezvládaly epidemii a mají velký počet obětí covidu snižuje jeho validitu.

 Jedna z jeho hlavních autorek epidemioložka Jennifer Nuzzoová k tomu ale poznamenala, že index posuzoval finanční prostředky a zdroje, které má země k dispozici, a nikoliv předpovídání účinnosti jejich použití v případě mimořádné situace. To, že něco existuje na papíře, ještě neznamená, že to funguje v praxi. A to je v USA skutečně velmi úzkým hrdlem. Neplatí to jistě pouze pro ně.

A jak se umístilo Česko? Je na 39. místě s bodovým ohodnocením 52,8.   

Velmi podstatný je ovšem globální pohled a ten není povzbudivý.  Více než 90 procent zemí nemá nouzový plán distribuce vakcín a léků a 70 procent postrádá kapacitu nemocnic, klinik a zdravotních středisek. Po celém světě vzrostla politická rizika a bezpečnostní hrozby a důvěra veřejnosti ve vlády klesá.

Navzdory skutečnosti, že řada zemí vyčlenila zdroje na překonání akutní fáze krize spojené s pandemií pouze několik z nich cíleně investovalo do zlepšení celkové připravenosti na mimořádné události. Proto se doporučuje, aby země zahrnuly do státních rozpočtů zvláštní položku k financování opatření k zajištění hygienické a epidemiologické bezpečnosti.

Index může být tudíž i impulsem k přemýšlení o tom, jak zachovat funkčnost a schopnost zdravotnického systému i v podmínkách vleklé krize. Nejde tedy pouze o schopnost reagovat na pandemii ale i o schopnost vyrovnat se s každodenními úkoly. A jak vidíme u nás, kde covid v řadě nemocnic paralyzoval běžnou péči, plánované operace i prevenci, právě to bude jeden z nejtvrdších oříšků k řešení.

Třeba i s přihlédnutím k tomu, že hlavní závěr Globálního indexu bezpečnosti zdravotní péče zní, že dva roky po vypuknutí pandemie covidu svět zůstává nebezpečně nepřipravený na další velkou epidemii.

Nastupující nová česká vláda tak má jeden z mnoha námětů, jak přistupovat ke zvyšování odolnosti země a jejích občanů.

Publikováno v deníku Právo.

 (Autor je bezpečnostní analytik)