Informace Svět

Miloš Balabán: Evropa a Česko v nouzi

Praha 27. listopadu 2021

Na sklonku druhého pandemického roku je těžké být optimistou. Další vlna je tady a pro Evropu je to další těžký zátěžový test. Společnosti jsou již z opakujících se restrikcí unaveny a narůstá i jejich polarizace, která se nyní asi nejvíce projevuje ve vztahu k očkování.

Starostu Rotterdamu vyděsili „orgie násilí.“ Protesty se odehrávaly také v Belgii, Chorvatsku, Itálii, Severním Irsku a Švýcarsku. Rakousko, které jako první členská země EU vyhlásilo od prvního únoru příštího roku povinné očkování zažilo protest ve Vídni. Neobešlo se to bez skandálu, když někteří demonstranti měli na svém oděvu žlutou hvězdu se slovy „neočkovaní“, jako odkaz na symbol spojený s holocaustem Židů za druhé světové války. Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer to odsoudil jako urážku milionů obětí nacistické diktatury.

Evropa jako blahobytný kontinent se sociálním státem a všeobecnou zdravotní péčí ukazuje, jak je paradoxně složité překonat váhavost vůči očkování. Ta se stává nejen zdravotním ale i ekonomickým a bezpečnostním problémem.  

EU má sice v průměru 65,5 procenta populace plně proočkováno dvěma dávkami. Jenže detailnější pohled ukáže uvnitř Unie velké rozdíly. Západ EU je na tom s proočkovaností navzdory zmíněným protestům lépe, dosahuje sedmdesáti až devadesáti procent. Česko je na evropském průměru, jenže na východ a jih od něj je to bída. Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Chorvatsko se pohybují v pásmu od třiceti do padesáti procent. Bulharsko je na tom ze všech nejhůř, teprve přelezlo dvacet procent. Opět se nám rýsuje nikoliv železná, nýbrž tentokrát očkovací opona dělící kontinent zdravotně na Západ a Východ. Cena za to může být podle odhadů WHO vysoká: až 500 tisíc mrtvých

V Bulharsku funguje přímá úměra: tristní situace s očkováním odráží realitu nejchudší země v EU postižené chronickou vnitřní nestabilitou. Za poslední rok se zde konaly už třetí parlamentní volby a ani tentokrát to moc nevypadá, že se podaří překonat politický pat. Co lze pak očekávat od politické elity v boji s pandemií?

Není to ovšem svým způsobem varovné i pro Česko, které se dnes nachází v přechodném období po volbách?  Politikaření kolem pandemie po celý letošní rok se teď znovu vrací jako bumerang. Opět jsme svědky váhání a přešlapování. Pětikoalice sice představila plán, co dělat v další vlně pandemie, ale není to nějaká převratná strategie, spíš jen korekce toho, co dělá vláda odcházející. A navíc ještě budeme několik týdnů čekat, než prezident jmenuje nový kabinet.  

Dům přitom už hoří. I kdybychom očkování totálně zrychlily už nám proti valící se pandemické vlně aktuálně nepomůže, je to běh na delší trať. Polovičatá řešení nepomáhají. A znovu jde o životy občanů této země.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)  

Sdílejte ...