Miloš Balabán: Americko-čínský signál

Praha 20. listopadu 2021

Po deklaraci  USA a Číny na summitu v Glasgowě ve které se obě mocnosti dohodly na užší spolupráci v oblasti ochrany klimatu  následovalo v úterý  tří a půl hodinové virtuální setkání prezidentů.

Joe Biden  prohlásil, že soupeření mezi Spojenými státy a Čínou nesmí přerůst v otevřený konflikt a Si Ťin-pching, který Bidena označil za „starého přítele“ uvedl, že obě země by měly více komunikovat, vzájemně se respektovat, snažit se o mírumilovné soužití a dostát své zodpovědnosti na mezinárodní scéně.

K průlomu ve vzájemných vztazích ovšem nedošlo, maximem mohlo být zmírnění konfliktních tónů. Přímý dialog lídrů v tom jistě hraje roli.  Vždyť od nástupu Bidena do funkce se Si Ťin-pchingem proběhly jen dva telefonické rozhovory.

  Jde také o hledání nového formátu komunikace. Doba rozsáhlých strategických dialogů je minulostí. Vážných neshod mezi stávajícím a nastupujícím hegemonem je již příliš. Washington se znepokojením sleduje rostoucí mocenské ambice Pekingu v Asii i rychlé posilování jeho vojenské moci, jak mj. vyplynulo z nedávné výroční zprávy amerického ministerstva obrany pro Kongres.

Peking naopak viní USA, že se snaží zpomalit čínský vzestup ve světě, stěžuje si také na rostoucí americký protekcionismus. Mluví se i o nové studené válce.  

Významný americký akademik v oblasti mezinárodních vztahů John Mearsheimer ve Foreign Affairs zároveň bubnuje na poplach. Napsal, že americký koncept vtahování Číny do mezinárodního prostoru je nejhorší strategickou chybou, kterou jakákoli země v nedávné historii udělala. Podle Mearsheimera neexistuje žádný srovnatelný příklad velmoci, která by aktivně podporovala vzestup rovnocenného konkurenta.

Může mít třeba obavu z faktu, že už před čtyřmi roky se Čína stala největším zahraničním věřitelem USA – držícím přes osmnáct procent amerického zahraničního dluhu (1,3 bilionu dolarů). I z toho mohla vyplývat tvrdá protičínská linie Donalda Trumpa a jeho ministra zahraničí Mikea Pompea.

Bývalý poradce prezidenta Obamy pro Asii Danny Russel to ale též ve Foreign Affairs označuje za ošklivé a nebezpečné selhání. Domnívá se, že americká diplomacie naopak potřebuje s Čínou budování vztahů, aktivní naslouchání, přesvědčování a kreativní řešení problémů.

Zastavení spirály, vedoucí za souhry nepříznivých okolností i k nezamýšlenému konfliktu je nyní klíčový úkol, protože ten by mohl svět, jenž ještě stále bojuje s pandemií a je vystaven řadě dalších krizí zcela ochromit. Jednání, i když zatím jen přes video, dvou nejmocnějších světových státníků je snad signálem, že jsou si toho Washington a Peking dobře vědomy.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)