Miloš Balabán: Střet o jádro

Praha 16. listopadu 2021

Německá média zveřejnila překvapivý výsledek průzkumu, který provedla mezinárodní společnost YouGov. Polovina dotázaných Němců si podle průzkumu myslí, že plánované odstavení jaderných elektráren by mělo být „definitivně“ nebo „spíše“ odvoláno.

36 procent dotázaných říká, že by plán ukončit provoz německých reaktorů do konce roku 2022 neměl doznat změn, a 14 procent respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Účastníci průzkumu byli také dotázáni na výstavbu nových reaktorů za předpokladu, že by se tak hospodárněji dosáhlo snížení emisí oxidu uhličitého. Výstavbu by v takovém případě uvítalo 44 procent dotázaných a 42 procent by ji odmítlo.

 Závan racionality ve chvíli, kdy se Evropa dostala do energetické krize, mj. i proto, že se v letošním bezvětrném a oblačném roce ukázalo, jak nespolehlivé jsou obnovitelné zdroje energie postavené na větru a slunci? U německých občanů, kteří mají obavu z nedostatku energie a její drahoty možná ano.

Německá vláda ale svoji negativní pozici k jádru nemění. Potvrdila to na klimatické konferenci v Glasgow ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová, která prohlásila, že „jaderná energie není řešením klimatické krize“ s tím, že by se na tuto riskantní a nákladnou technologii neměl nikdo spoléhat. A Německo odmítlo požadavek řady zemí EU, které chtějí zařadit jadernou energii mezi ekologické zdroje. Je jasné, že to bude i pozice příští německé koalice SPD, Zelení a FDP. 

V EU se ovšem kvůli jádru rýsuje zásadní politický střet, který bude dělit i Německo a Francii. Francouzský prezident Emmanuel Macron dal jasně najevo, že rozvoj jaderné energetiky bude pro Francii prioritou. V televizním projevu prohlásil: „Abychom zajistili energetickou nezávislost Francie, zabezpečili dodávky elektřiny pro naši zemi a dosáhli našich cílů, zejména uhlíkové neutrality v roce 2050 zahájíme v naší zemi znovu po desetiletích výstavbu jaderných reaktorů a budeme pokračovat v rozvoji obnovitelné energie.“ Dodal také, že tento postup je podle něj nezbytný pro udržení cen energie na rozumné úrovni.

Macron se může opírat i o studii provozovatele francouzské rozvodné sítě RTE: bez nových jaderek by šlo vyrábět elektřinu s nulovými emisemi jen s vynaložením obřího úsilí. Takový závěr ukazuje i nepromyšlenost a nedotaženost Zeleného údělu EU.  

Pro Česko je dobře, že má ve Francii spojence za uznání jádra jako bezemisního zdroje energie v EU. Vzhledem k postoji Německa to ale jednoduché nebude i když se postavení jaderné energetiky v EU v posledních měsících podle velvyslance MZV pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky výrazně zlepšilo.

Zároveň je jasné, že budování nových jaderných bloků – a jen ty v Dukovanech určitě stačit nebudou – je běh na dlouhou trať, uvažujme v horizontu minimálně třiceti let.  Vyžádá si to i další rozvoj vědeckovýzkumné základny, investice do vzdělávání a přípravy vysoce kvalifikovaných odborníků. Nemáme ale jinou alternativu, pokud nechceme upadnout do energetické chudoby a deindustrializovat zemi. Těžko můžeme bez dostatku elektřiny modernizovat stát a jeho průmysl.

Je to součást posilování odolnosti Česka proti budoucím turbulencím globálního vývoje. Současnou energetickou krizi berme jako vážné varování.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)