Miloš Balabán: Co čeká svět v roce 2022?
Praha 14. listopadu 2021
The Economist přinesl tradiční prognózu o klíčových trendech světového vývoje příští rok. Je to dobrý základ k přemýšlení o blízké i vzdálenější budoucnosti.
Osou globální politiky zůstane soupeření mezi USA a Čínou a mezi dvěma modely vládnutí: západním a čínským. A bude se hledat odpověď na otázku, která mocnost lépe garantuje stabilitu, růst a inovace. Soupeření se projeví v širokém spektru od obchodu, přes vakcinaci až po závody ve vesmíru. Zvýšené vojenského napětí mezi oběma mocnostmi zůstane konstantou v indopacifickém regionu.
Globální politiku ovlivní „mezivolby“ v USA do Kongresu. Pokud demokraté ztratí Kongres, znamenalo by to pro prezidenta Bidena velkou komplikaci pro zbytek volebního období. Strmý pokles jeho popularity a vítězství republikánského kandidáta ve volbách guvernéra ve Virgínii je pro něj varováním.
V zahraniční politice se podle Economistu bude Biden snažit sjednotit svobodný svět pod praporem demokracie, ovšem jeho dysfunkční a rozštěpená země je svým způsobem antireklamou.
Tvrdé hodnocení? Fiona Hillová, expertka na Rusko v administrativě prezidenta Trumpa je ve Foreign Affairs příkřejší: „Polarizace americké společnosti představuje hrozbu národní bezpečnosti a znemožňuje kolektivní úsilí, které je nezbytné pro boj s katastrofami a k předcházení vnějším hrozbám…Neschopnost USA urovnávat vnitřní protiklady znemožňuje použití „měkké síly“ Ameriky, nebo toho co Biden označuje za sílu našeho příkladu.“ Problémy USA se mohou odrazit na kondici celého Západu.
Ve své politice to může využívat Čína, kde stranický sjezd potvrdí prodloužení mandátu k vládnutí pro prezidenta a generálního tajemníka ÚV KS Číny Si-Ťin-pchinga. Dá se očekávat pokračování kursu k dalšímu posilování role KS ve vnitřní politice, mj. v rámci úsilí o dosažení „společné prosperity“, což má být nástroj k odstraňování společenských nerovností. V zahraniční politice bude pokračovat stávající kurs na prosazování čínských zájmů tvrdší a asertivnější politikou.
Nejednotný Západ se tomu bude snažit čelit. Nedá se ale očekávat dosažení harmonie mezi Evropou a USA. Ekonomické zájmy, hlavně Německa, stále rozhodují.
Překonávání pandemie zůstane globální prioritou. Prognóza je optimistická: nové protivirové léky a účinnější vakcíny změní pandemii ve vyspělých zemích v endemii (lokální výskyt). Kartami může zamíchat pomalá vakcinace v rozvojových zemích.
Méně optimistický je ekonomický výhled. Dá se očekávat pokračování krize globálních dodavatelských řetězců, nerovnováha a nestabilita energetických trhů, což povede i k vyšší inflaci. Ovlivní to i přístup ke klimatické politice.
Zajímavý trendem může být pokračování „krocení“ technologických gigantů. USA i Evropa se o to pokoušejí, omezování jejich růstu a zisku se ale nedaří. Čína to brutálně udělala. Vláda po nich chce, aby se zaměřily na „hluboké technologie“, které nabízejí geostrategickou výhodu, spíše než na „nesmysly“, jako jsou hry a nakupování. Zda to podnítí inovace nebo udusí dynamiku celého odvětví je podle Economistu otázkou.
A nakonec sport. Zimní olympiáda v Pekingu a fotbalové mistrovství světa v Kataru mohou vyvolat protesty proti oběma pořadatelům. Studená válka s jejími bojkoty se nicméně opakovat nebude. Na to jsou Čína i Katar příliš vlivnými hráči v globální politické a ekonomické aréně. I to bude další důkaz, jak se svět změnil.
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)