Miloš Balabán: Rozpaky z Bidena

Praha 2. listopadu 2021

Uplynul rok od prezidentských voleb v USA, ve kterých zvítězil nad Donaldem Trumpem Joe Biden. Po nepředvídatelném prezidentovi se měla americká politika vrátit do normálu. Priority Bidena po nástupu funkce byly jasné: zlepšit narušené vztahy se spojenci, dořešit Afghánistán, zkrotit pandemii covidu, znovu nastartovat covidem pošramocenou ekonomiku a vyřešit situaci na jižní hranici USA atakovanou migranty.

Biden vytyčil heslo o návratu Ameriky do globální politiky. Spojenci mu rádi naslouchali.  Realita?  Chaotický odchod z Afghánistánu, při kterém Američané jednali na vlastní pěst. Navíc Biden utrpěl reputační blamáž. Měsíc před vypuknutím afghánské krize prohlásil, že „za žádných okolností nebudeme naše lidi odvážet ze střechy velvyslanectví vrtulníky“…    

Vytvoření pacifického trojspolku s Británií a Austrálií spojeného i s prodejem atomových ponorek této zemi lze možná hodnotit jako krok ve strategickém zájmu USA.  Cena za něj je ale vysoká: narušení vztahů s Francií, nejsilnější vojenskou mocností EU.

Zmatek existuje i ve vztahu k Tchaj-wanu. Biden prohlásí v interview CNN, že USA mají povinnost ho bránit v případě napadení. Bílý dům následně vyjasňuje, že podle Zákona o vztazích s Tchaj-wanem jsou USA povinovány jen poskytnutím dostatečné pomoci pro sebeobranu ostrova. Bret Stephens v New York Times si nebral servítky: prezident nemůže jasně vyložit fakta v případě klíčového zahraničněpolitického problému současnosti.    

Ani v boji s pandemií se nedaří. Ke dni nezávislosti 4. července mělo být podle Bidena očkováno aspoň jednou dávkou 70 procent Američanů. Nepovedlo se.  Prezident zde přecenil své možnosti. Očkovací progres závisí na jednotlivých státech a na jejich vůli Washington nedosáhne. Pandemie tak může dál torpédovat americkou ekonomiku. Hospodářské oživení se nekoná, rostou ceny a hrozí krize s fungováním dodavatelských řetězců.

Obří investiční balík na sociální programy a boj s klimatickými změnami v objemu 1,75 bilionu dolarů, což je polovina plánované částky, se zatím podařilo dohodnout za cenu kompromisů jen u demokratů a jeho schválení v Kongresu není jisté. Mnozí demokraté totiž s jeho podporou váhají.  Šéfka Sněmovny reprezentantů Pelosiová podle Wall Street Journal prohlásila, že „to nebude příliš veselé.“¨

A jižní hranice? Počet zadržených migrantů je na rekordní výši a asi nezbude nic jiného než oprášit Trumpovu restriktivní politiku.

Popularita Bidena se dramaticky propadla a pokud bude řetěz neúspěchů pokračovat 

mohou za rok v kongresových mezivolbách přijít demokraté o většinu. A to už by mohl být na obzoru před prezidentskými volbami v roce 2024 Trump.

Ukazuje se, že taktika antiTrump se sázkou na politika, který má už politický zenit za sebou, moc nevychází. Evropa tak musí americké dění pozorně sledovat, aby se připravila na další možné turbulence v americké politice. 

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)