Příliš drahý jed. Švandovo divadlo uvede hru o smrti agenta Litviněnka
Praha 23. října 2021
Příliš drahý jed, inscenaci o případu otravy Alexandra Litviněnka, agenta ruských i britských tajných služeb, uvede 6. listopadu ve Velkém sále pražské Švandovo divadlo. Hra britské dramatičky Lucy Prebble na motivy knihy Luka Hardinga měla světovou premiéru v srpnu 2019 v londýnském Old Vic Theatre v režii Johna Crowleyho a vzbudila zaslouženou pozornost. Čeští diváci ji uvidí v režii Thomase Zielinského, tvůrce úspěšně zavedeného na českých i německých scénách. Ten inscenaci pojatou jako divadelní rekonstrukci doplnil online projekcemi, umožňujícími publiku sledovat příběh kromě hlavního jeviště i z dalších prostor divadla. Litviněnka hraje hostující Petr Lněnička, jeho ženu Marinu ztvární Anna Stropnická, jako Vladimira Putina uvidíme Roberta Jaškówa. V dalších úlohách se představí téměř celý herecký soubor Švandova divadla.
„Případ vraždy Alexandra Litviněnka byl podrobně popsán v médiích, která zveřejnila i ikonickou fotografii umírajícího muže, z jehož tváře zničené účinkem jedu zbyly jen oči a výrazné rty. Několik hodin poté Litviněnko, otrávený dvojicí ruských agentů radioaktivním poloniem rozpuštěném v čaji, zemřel,“ připomíná případ z roku 2006 česko-německý režisér Thomas Zielinski. Hra britské autorky však podle něj nabízí mnohem víc než jen převyprávění toho, co jsme už četli nebo viděli: text je sugestivním kaleidoskopem situací, střídají se tu žánry i časové roviny a postupně se vše skládá ve velmi silné drama.
„Klíčovou postavou tak není jen Litviněnko samotný, ale také jeho žena Marina v podání Anny Stropnické, bojující spolu s právním zástupcem za důsledné vyšetření celé kauzy, kterou chtěla britská diplomacie nejdřív zamést pod koberec. Výrazná je také dvojice vraždících ruských agentů Lugovoje a Kovtuna, hrozivých a někdy směšných zároveň – na ty se můžeme těšit v pojetí Tomáše Červinka a Matěje Anděla. A ve výčtu nesmí chybět ani postava Vladimira Putina, jenž pravděpodobně o akci věděl a dal k ní souhlas, na což nedávno poukázal i Evropský soud pro lidská práva – hraje ho Robert Jašków,“ říká režisér, který je i autorem scény.
Přímý přenos z místa činu
Jak dodává dramaturgyně Martina Kinská, inscenaci ozvláštňují projekce, kdy diváci díky ručně vedené kameře uvidí i dění mimo hlavní scénu. Zielinského „film na divadle“ se tak v reálném čase odehraje nejen na jevišti, ale i v dalších částech Švandova divadla. Bar ve foyer, boční jeviště nebo herecká pánská šatna se pomocí dekorací změní v interiér moskevského a londýnského bytu, v noční podnik nebo hotelový pokoj. „Inscenace je vlastně dokumentární rekonstrukcí, ukazující celý řetěz událostí vedoucí až k Litviněnkově vraždě. Bez snižování závažnosti případu v ní nebude chybět absurdní humor předlohy, zazní tu také zpěv a herci budou moci v průběhu děje ze svých rolí i vystoupit,“ prozrazuje Kinská.
Zážitek z „tady a teď“ podtrhnou také civilní kostýmy Andrey Králové, vycházející z estetiky 90. let minulého století, kdy celý příběh začal. Hudbu složil Ivan Acher. Hru přeložila do češtiny Ester Žantovská. Autorská práva k dramatickému textu v České republice zastupuje Aura-Pont, s.r.o.
Premiéru 6. listopadu budou následovat reprízy, které jsou naplánovány 8. a 24. listopadu a poté 10. a 21. prosince 2021.
Magdalena Bičíková
Víte, že…
Na osudy lidí v nedemokratických režimech poukazují tituly uváděné ve Švandově divadle pravidelně: inscenace Srdce patří za mříže upozornila na obchod s lidskými orgány čínských politických vězňů, drama Lámání chleba předložilo obraz moravského venkova v době komunistické diktatury. Vedle titulu Příliš drahý jed je na aktuálním repertoáru i drama Šoa věnované tématu holokaustu a Pankrác´45 vyprávějící o pěti různých ženách, jejichž osud poznamenala válka a život v Protektorátu Čechy a Morava.
Alexandr Litviněnko, bývalý agent ruské KGB a britské FSB, nezemřel hned proto, že se otráveného čaje napil málo? Žil ještě další tři týdny, během nichž coby bývalý kriminalista stihl podat britským vyšetřovatelům přesný popis událostí. Ze své smrti obvinil ruské tajné služby a přímo i prezidenta Vladimira Putina.
Litviněnko emigroval v roce 2000 do Velké Británie poté, co se rozhodl na tiskové konferenci v Moskvě zveřejnit nezákonné praktiky ruských tajných služeb, s nimiž nesouhlasil? Šlo o plánování vraždy oligarchy Borise Berezovského. Toho dostal Litviněnko za úkol zabít, rozkaz ale odmítl vykonat.
K vraždě Alexandra Litviněnka byl použit izotop radioaktivního polonia? Jde o mimořádně zákeřný a drahý jed. Na světě se ho vyrobí jen asi 100 gramů ročně, z toho naprostá většina v Rusku. Polonium je jedním z nejsilnějších jedů vůbec, údajně je až 250 milionkrát toxičtější než kyanid. Je snadné ho propašovat: alfa záření, které vydává, neprojde ani listem papíru, stačí ho tedy jen pořádně zabalit. Po požití proti němu neexistuje obrana. Množství polonia, které Litviněnko v čaji vypil, by podle některých odhadů mohlo mít na černém trhu hodnotu až 1 miliardu korun.
Velkou zásluhu rozkrytí případu má Litviněnkova žena Marina a její právník, kteří trvali na veřejném vyšetřování? Britské úřady měly zprvu zato, že jde o ojedinělý případ a nechtěly riskovat poškození diplomatických vztahů s Ruskem. Velmi podobný scénář měl však i pokus o otrávení dvojitého agenta Sergeje Skripala jedem novičok v roce 2018. Vážnost situace potvrdil i později rozkrytý případ vyhozeného muničního skladu ve Vrběticích z roku 2014 v České republice. I tady jej vykonala dvojice ruských agentů, která svůj čin provedla na území jiného státu.
Litviněnkova vražda byla demonstrací síly
Radek Schovánek je historik, badatel a publicista, který se zabýval mimo jiné činností československé komunistické rozvědky. Spoluautor divadelní hry Agent tzv. společenský, kterou nastudoval spolek Testis a která nyní hostuje ve Studiu pražského Švandova divadla, teď odpověděl i na několik otázek týkající se Litviněnkova případu. I tato kauza se totiž ve Švandově divadle dostává na scénu. Hra Příliš drahý jed britské autorky Lucy Prebble na motivy knihy Luka Hardinga je pojatá jako dokumentární rekonstrukce a u Švandů má českou premiéru 6. listopadu 2021.
Jak důležitá byla kauza otravy Alexandra Litviněnka – šlo o přelomový případ, kterým to vlastně všechno začalo a následovaly ho další, provedené v podobné režii, jako byl pokus o otravu Sergeje Skripala nebo vyhození muničního skladu ve Vrběticích? Nebo je běžné, že se dvojití agenti vraždí?
Nemyslím si, že by vražda Litviněnka byla přelomová, sovětské a ruské tajné služby se „mokrých děl“, jak tyto akce nazývají, nikdy nevzdaly. Tajné služby totalitních nebo silně autoritářských zemí, ke kterým Putinovo Rusko nepochybně patří, jsou vždy velmi personálně předimenzované a agresivní. Vražda Litviněnka byla úmyslně provedena tak, aby každý věděl, že to udělali Rusové, šlo o zřejmou demonstraci síly.
Agentům Lugovoji a Kovtunovi se povedlo Litviněnka otrávit až napotřetí, předchozí dávky radioaktivního polonia, jednu podle některých odhadů v hodnotě okolo miliardy korun, museli vylít. Šlo o úspěch nebo to před tím prostě dvakrát zpackali?
Neznám cenu izotopu polonia 210, ale miliarda je jistě přehnaná cena. Podle některých odhadů stojí gram polonia 210 asi 2 miliony USD, potom by jeden a půl miligramu, použitého k vraždě, vycházel na pár tisíc dolarů.
Může ruským tajným službám vadit, že se vražda Litviněnka stala námětem divadelní hry a znovu se o ní mluví?
Myslím, že ne, pokud vůbec něco takového zaznamenají. Rusové tu vraždu provedli právě tak, aby bylo jasné, že to byli oni. Co je jim jistě nepříjemné, je odhalení konkrétních jmen vrahů v Putinových službách.
Od vraždy Alexandra Litviněnka uplynulo už 15 let. Teprve letos v září ale Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že za jeho likvidací stálo Rusko a příkaz nejspíš schválil Vladimir Putin. Je to dobrá zpráva? Nemáme být spíš znepokojení, že to trvalo tak dlouho a někde jinde možná teče další polonium do výlevky?
Jde pouze o symbolický akt, od počátku bylo jasné, že za tím jsou příslušníci ruských tajných služeb.