Miloš Balabán: Vyhneme se energetickému Armageddonu?
Praha 16. října 2021

Situace na evropském energetickém trhu začíná před zimou připomínat Armageddon. Ceny plynu a elektřiny letí vzhůru až o stovky procent. Krachuje řada energetických společností, u nás Bohemia Energy se zhruba 900 tisíci klienty.
Celá Evropa stojí před reálnou hrozbou, že růst cen energií může torpédovat postcovidové zotavování ekonomik, inflace hlavně kvůli energiím stoupá. Světlo na konci tunelu zatím není vidět, někteří analytici předvídají, že nepříznivý bude i příští rok.
Pád hlavně nízkopříjmových obyvatel do energetické chudoby, což reálně hrozí, může vyvolat silné protesty. Zadlužené vlády napříč Evropou se toho obávají a snaží se to odvrátit.
Přijímají se miliardové podpůrné transfery. Francie už ohlásila, že šest miliónů rodin s nízkými příjmy obdrží jednorázový grant ve výši 100 euro. Možná se prezident Emmanuel Macron obává, že dopady energetické krize by mohly pohřbít obhajobu jeho prezidentského mandátu. Z historie ostatně známe jak „ropný šok“ téměř před padesáti lety po třetí válce na Blízkém východě zamíchal politickými kartami v mnoha zemích.
Je důležité se ptát jaké jsou příčiny současné bezprecedentní energetické krize. Dílčími nepříznivými faktory je covidový propad letos vystřídaný převisem poptávky po energiích. Dlouhá zima vyprázdnila evropské plynové zásobníky, v Německu jsou zaplněny jen z 62 procent, což je o třetinu méně než před rokem. Rostoucí Asie spotřebovává více zkapalněného zemního plynu na úkor Evropy.

Nejpodstatnější je ale skutečnost, že nepromyšlená energetická transformace směrem k „bezuhlíkové“ budoucnosti založená spíše na ideologii, než na fyzikálních zákonech nás uvrhuje do krize. Někteří politici přesto říkají, že cenová krize je způsobena tím, že bylo vybudováno příliš málo obnovitelných zdrojů „levné“ energie. Jenže je to přesně naopak: v praxi se ukazuje, že přílišná závislost na nestálých obnovitelných zdrojích je riziková.
Evropská klimatická politika vedla k zavržení „starých“ energetických zdrojů, nové ovšem ještě nejsou pořádně vybudovány. Jeden rok pořádně nefouká a už je zle.
Pak se EU musí spoléhat na dodávky plynu z Ruska, které podle šéfky Českého plynárenského svazu Lenky Kovačovské své závazky plní. S navyšováním dodávek ale může být problém. Evropa tak bude možná nakonec nucena urychlit zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který je stále solí v očích pro některé východoevropské země.
O energetickou transformaci je jistě třeba usilovat, jenže pokud je nezvládnutá nekompromituje jí to? Navíc zrovna ve chvíli, kdy se do Glasgow chystá vrcholná klimatická konference OSN, které má jednat o krocích, jak se klimatické krizi vyhnout.
Určitě je teď ta pravá chvíle, aby byl slyšet silněji hlas těch evropských zemí, které vsadily na jadernou energetiku. Plánovaná „jaderná ofenzíva“ v Bruselu, aby byla uznána za bezemisní zdroj, na čemž spolupracuje i Francie a Česko má tak strategický rozměr.
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostn í analytik)