Miloš Balabán: Britský a polský bolehlav

Praha 15. října 2021

Evropská unie je konfrontována s dalšími vážnými problémy.Opět se začínají komplikovat vztahy s Británií kvůli tzv. severoirského protokolu. Ten je součástí dohody, kterou Spojené království uzavřelo s Bruselem po odchodu z Evropské unie. Mezi Severním Irskem a zbytkem britského království vytvořil hranici v moři.

S ohledem na ni musí zboží proudící z Velké Británie podstoupit byrokratické kontroly. To se projevuje na zpožděných dodávkách zboží a na zvýšené nervozitě některých severoirských politiků, kteří protokol vnímají jako oddělení Severního Irska od zbytku britského království. Britská vláda by nejradši protokol úplně zrušila, Brusel to pochopitelně odmítá. V krajním případě by ale spor mohl eskalovat v obchodní válku. V této souvislosti je nutné brát v úvahu i trvající nelibost Francie nad účastí Británie v trojstranném paktu s USA a Austrálií v Pacifiku, který rozbouřil minulý měsíc politické vody. Nedá se třeba čekat, že by Francie Britům ráda ukázala svůj politický a ekonomický vliv?

V každém případě se ukazuje, že vztahy s pobrexitovou Británií jsou a budou pro Unii nemalým bolehlavem. Možná ještě větším je ale rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva nad právem polským. V Bruselu to vyvolalo rozhořčení, odsoudila to řada členů Evropské komise v čele s její předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Ozývají se i výzvy k potrestání Polska za tento krok cestou zastavení finančních transferů.

Realita bude ovšem jiná. Brusel si prostě nemůže dovolit další vnitřní krizi v situaci, kdy se Unie těžce vzpamatovává z pandemie, která navíc ještě nemusí být u úplného konce. O napjatých vztazích s Británií byla řeč, není ale ještě ustavena nová německá vláda a stabilita nové koalice nemusí být úplně optimální. Nervozitu jistě vyvolávají i francouzské prezidentské volby. Macron se při obhajobě mandátu ještě pořádně zapotí.

Jít do konfliktu s šestou nejsilnější unijní ekonomikou je mimo realitu v situaci, kdy giganti německého průmyslu staví nové továrny v příhraničních oblastech, které mohou výborně fungovat s využitím mladé, kvalifikované a relativně levné pracovní síly.

Strašení „Polexitem“, tj. vystoupením Polska z EU je tak pouhou propagandou, Poláci členství v EU masově podporují. A ve sporu s Bruselem se jim dostalo tradiční podpory od Maďarů, kteří jsou s Bruselem také „lidskoprávně“ na kordy. Brusel  může tlačit na pilu, nicméně ví, že to nesmí přehnat. Geopolitika je zvláště po brexitu neúprosná třeba i v konfrontaci s tím jak se globální těžiště moci a vlivu přesouvá z transatlantického prostoru do východní Asie a Pacifiku. Narušení, byť i minimální koheze EU je riskantní.

Pro novou českou vládu nemusí být vůbec jednoduché kličkovat mezi Bruselem, Varšavou a Budapeští, navíc v pětikoalici, a ještě se zátěží sporu o důl Turów s Poláky. Nerýsuje se už teď otazník nad budoucností Visegrádu?

Publikováno v deníku Právo.

 (Autor je bezpečnostní analytik)