Miloš Balabán: Kudla nejen do francouzských zad

Praha 22. září 2021

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v poselství o stavu Unie vyzvala, aby Evropa v obraně postoupila na vyšší úroveň, začala vytvářet obrannou unii a jednala i nezávisle na NATO. „Evropa může a zjevně by měla být schopna udělat více sama. Budou mise, kde nebude NATO ani OSN, ale kde by měla být Evropa“.

Jistě to byla i bezprostřední reflexe debaklu v Afghánistánu. Jenže o strategické autonomii Evropy v oblasti bezpečnosti se mluví už dlouho. Politické a institucionální základy pro společnou bezpečnostní a obrannou politiku už vybudovány jsou, jenže se dosud nepřetavily do vybudování nadnárodní vojenské síly.

Mohou ale vzniknout v uskupení 27 zemí mezi nimiž existují rozdílné pohledy na bezpečnostní hrozby a různé politické a ekonomické zájmy? Platí to i pro nejsilnější hráče Unie – Francii a Německo.

Dynamika světového vývoje je ovšem neúprosná. Šok z Afghánistánu ještě neodezněl a už je zde další signál, že EU bez vlastních obranných sil nemusí být v globálním soupeření brána vážně.

Minulou středu ohlásil americký prezident Biden, britský premiér Johnson a australský premiér Morrison vznik trojstranné americko-britsko-australské aliance AUKUS. Její cíl je jasný: posílit vojenský potenciál k zadržování Číny v indo-pacifickém prostoru.  Vzkaz dostala nejen Čína, která vznik aliance očekávaně označila za projev „zastaralé mentality studené války“ ale též Evropa.

Proč? USA ještě silněji ukázaly, jak se nyní jejich zájmy liší od evropských. Přesouvají svoje strategické zaměření ještě víc na Asii. Nově vytvořená „anglická aliance“ je upřednostněna před NATO, neřkuli EU. Británie v ní má možnost po brexitu dokázat, že je stále globálním hráčem i když „juniorním“ vedle USA.

Nový strategický posun se dotkl nejvíce Francie. Hlavně kvůli tomu, že Austrálie zrušila kontrakt na nákup francouzských ponorek za 40 miliard dolarů, neboť získá americké ponorky na jaderný pohon.  

Ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian na adresu Američanů a Australanů prohlásil, že nám vrazili kudlu do zad. „Toto jednostranné rozhodnutí se velmi podobá těm, jaká činil Trump.“ Ministryně obrany Florence Parlyová si ještě přisadila: nyní je nadmíru jasné, „jak se USA chovají ke svým spojencům a partnerům.“

Nelze se divit, odvolání francouzských velvyslanců z Washingtonu a Canberry. Jestli se podaří roztržku mezi USA a nejsilnější vojenskou mocností EU zahladit ohlášeným telefonátem prezidenta Bidena prezidentu Emmanuelu Macronovi není jisté. Pro Washington   může být v každém případě těžší formovat po této jednostranné akci protičínskou alianci západních demokracií.    

Francouzská média celou situaci hodnotí jako „vážnou ránu transatlantickým vztahům“. Podle nich by to mělo podnítit úsilí o evropskou strategickou autonomii. Gérard Araud, bývalý velvyslanec v USA šel ještě dál, když uvedl, že de Gaulle by na vzniklou situaci reagoval otevřením dialogu s Pekingem.

Mohlo by k tomu dojít?  Dosud na snahu špiček NATO zacílit pozornost i na Čínu reagoval prezident Macron slovy, že potřebuje „strategické vyjasnění“ účelu Aliance s tím, že Čína není v jeho mapě geograficky v Atlantiku, i když má možná mapa problém. A Leyenová varovala před „érou regionálního soupeření“.

Štěpící linie mezi Evropou a USA  po Trumpovi nemizí. Afghánistán, vztah k Číně a nová „anglická aliance“ to letos potvrdily.  

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)