Miloš Balabán: Vesmírný závod

Praha 23. července 2021

Šedesát let po letu prvního člověka do vesmíru Jurije Gagarina   do něj nakoukli i soukromníci. Suborbitální let uskutečnil nejprve miliardář Richard Branson a po něm nejbohatší člověk planety, majitel Amazonu Jeff Bezos. Potvrdili zásadní trend: vesmír už není jen záležitostí světových mocností a států, nýbrž i komerčního sektoru. Nejviditelnější je další miliardář Elon Musk, jehož společnost Space X se svými kosmickými loděmi a raketami už částečně obsluhuje i Mezinárodní kosmickou stanici.

Vesmír se stává dostupnější. Nicméně i přes vzrůstající roli soukromníků v pronikání do vesmíru mají stále státy ještě navrch.

Kosmické programy realizuje okolo 72 zemí. Na čele pelotonu jsou „tradiční“ kosmické mocnosti Spojené státy a Rusko, i když to poslední dobou poněkud ztrácí dech. Do výzkumu vesmíru začíná stále více promlouvat Čína. Mohutně rozvíjí svůj kosmický program, což je odrazem jejího systematického ekonomického vzestupu.

Kosmickými aktéry jsou i další země: Francie, Velká Británie, Indie, Brazílie, Japonsko, Kanada, Jižní Korea i Sjednocené arabské emiráty. Aktivní je Evropská unie se svojí Evropskou vesmírnou agenturou (ESA).

V kosmickém soupeření se neztrácí ani Česko. Zmocněnec vlády pro spolupráci s unijní agenturou pro navigaci GSA Karel Dobeš připomněl v rozhovoru pro Právo, že všechny vyspělé země mají svůj kosmický průmysl. Česko má už třetí národní kosmický plán, působí u nás šedesát firem spolupracující s ESA a rozvíjejících svoje kosmické aktivity. A samozřejmě je pro Česko významné, že v něm od června sídlí Agentura EU pro kosmický program (EUSPA) vzniklá z GSA.  

Vesmír ale zůstává místem mocenského soupeření. Bylo tomu tak za studené války a je tomu tak i nyní. 

Podle Marka Hillborna, bezpečnostního experta z King’s College v Londýně, vesmír stále odráží napětí na zemi. „Astropolitika sleduje terrapolitiku“, přičemž správa vesmíru je trochu nejasná, zákonů je málo a jsou už zastaralé.

Mezinárodní kosmická stanice zatím funguje jako most mezi státy, které jsou na Zemi v nepřátelských vztazích. Za dvacet let se zde vystřídali kosmonauté z 19 zemí, Rusové, Američané i další kosmonauti ze zemí NATO. Čínští tchajkonauté mají ale kvůli stopce z USA zákaz na stanici pobývat, kvůli americkým obavám ze špionáže.

Odpověď Číny? Čínská vesmírná stanice Tchien-kung obíhající Zemi s tříčlennou posádkou tchajkonautů od konce dubna. Mají na ní tři měsíce provádět experimenty, testovat přítomná zařízení a připravovat celou stanici na další rozšíření.

A nyní jde zjevně o to, kdo se jako první vrátí na Měsíc, posledním člověkem na jeho povrchu byl americký kosmonaut Eugene Cernan v roce 1972. A Měsíc je odrazovým můstkem k letu na Mars, kam se Číně jako druhé zemi po USA podařilo letos v květnu vysadit robotické vozítko Ču-žung.

Není pochyb, že jsme svědky velkého vesmírného závodu dvou supervelmocí, USA a Číny, který je reprízou někdejšího soupeření Washingtonu a Moskvy. Nabírá na obrátkách a jeho výsledek možná předurčí i další vývoj na Zemi.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)