Miloš Balabán: Rozporům navzdory

Praha 14. července 2021

Kaczynského Právo a spravedlnost a Orbánův Fidesz spojily síly s dalšími čtrnácti nacionalisticky laděnými partajemi s cílem vynutit si politickou debatu o budoucnosti EU. Jedná se o reakci na celoevropskou debatu o budoucnosti EU, kterou před několika měsíci zahájil francouzský prezident Macron.

Jestliže blok zahrnuje i rakouské Svobodné, italskou Ligu Mattea Salviniho nebo francouzské Národní sdružení v čele s Marine Le Penovou nelze iniciativu podceňovat.  Všichni mají svůj elektorát a ovlivňují domácí a evropskou politiku. Jak z vládních pozic, tak  z opozice.  

A krédo bloku? „Evropská unie potřebuje důkladnou reformu, protože se dnes místo ochrany Evropy a jejího dědictví sama stává zdrojem problémů a nejistoty.“  Volá po návratu k původní myšlence sjednocené Evropy a zdůrazňuje, že jde o svazek národních států namísto snahy vytvořit federální blok. Evropská unie národním státům přerostla přes hlavu a evropští byrokrati začínají občanům diktovat místo toho, aby jim sloužili.

Signatáři kritizují i nadměrné moralizování, kterým si evropské instituce vynucují ideologický monopol; jedinou správnou cestu, kterou by se měla EU a evropská společnost, vyvíjet. Přičemž tato cesta zahrnuje masovou migraci a stírání kulturní a historické tradice namísto její ochrany.

Nebude jednoduché s tím polemizovat. A nebude stačit nálepka, že tyto názory  neodpovídají demokratickému étosu unie, jak se často děje ze strany evropských institucí a některých členských států. Zvlášť, když „západ“ EU má často máslo na hlavě, třeba s nezvládnutou migrací doma.

Ať se nám to líbí nebo nelíbí o podpoře některých myšlenek a vlád se rozhoduje nikoliv v Bruselu, nýbrž na domácím poli, což je případ i Maďarska a Polska. EU může ostošest kritizovat Orbánovu „neliberální demokracii“ jenže si zároveň musí všímat nabídnuté alternativy: politicky nenormální široký blok stran od levice až po fašizující nacionalisty Jobbiku. Bude stačit program „antiOrbán“?

V Polsku povolala chřadnoucí Občanská platforma s desetiprocentní podporou veřejnosti proti Kaczynského PiS těžkou váhu, bývalého premiéra a předsedu Evropské rady Tuska. Bude mít schopnost oslovit i „Polsko B“, které zatím prosperita poněkud minula?

Přes všechnu kritiku se ale Polsko i Maďarsko mohou spolehnout na každoroční příliv z rozvojových fondů EU ve výši 13,4, resp. 5,6 miliardy eur. V Polsku evropské peníze pokrývají 61 procent výdajů na infrastrukturu. A Orbán strategicky neváhal: Maďarsko nakoupilo napřímo od německého Rheinmetallu bojová vozidla pěchoty Lynx za více než dvě miliardy eur.

Pragmatická politika tak má zatím přes všechny deklarované rozpory navrch. Důvod je zjevný: EU si musí být po brexitu vědoma toho, že jakékoliv další štěpící linie a rozpory jsou rizikem. Už teď je jich dost: nejedná se jen o napětí mezi západem a východem, nebo severem a jihem Evropy. Vyostřily se rozpory ve vztahu k Rusku. Zvládat je všechny ale bude pro Unii i s ohledem na geopolitický vývoj okolo Evropy a ve světě stále těžší.      

Publikováno v deníku Právo.     

  (Autor je bezpečnostní analytik)