Ivan Černý: Portrétista Krkonoš

Praha 1. června 2021

Iwan Friedrich, nejznámější a nejoblíbenější krkonošský malíř, talentovaný grafik z meziválečných roků minulého století, se narodil cirka před sto třiceti lety v Kamenné Hoře ve Slezsku. Známý sběratel a badatel Petr Bergmann, žijící a tvořící v Broumově, připravil v roce 2018 k jubileu jmenovaného umělce úspěšnou putovní výstavu. A později editoval i neméně úspěšnou obrazovou publikaci o Friedrichově životě a díle, kterou tímto představujeme.

Velmi pěkně graficky vyvedenou knihu napsal Bergmann s kolektivem spoluautorů – Markusem Kawaletzem a Pavlem Klimešem. Uvádí ji mottem Albrechta Dὓrera:

A, že „na to…“ Friedrich Iwan opravdu „měl“, není pochyb. Znalce výtvarného umění o tom není třeba přemlouvat, laiky pak přesvědčí návštěva míst, kde je Friedrichovo dílo k vidění, nebo právě kniha Sněžný Iwan.

Sto stran, 130 ilustrací a dobových snímků

„Vnímání krajiny a přírody se za uplynulých sto let značně proměnilo, stejně tak soužití člověka s přírodou. Obrazy Friedricha Iwana umožňují ponořit se do doby, kdy respekt k přírodě a její posvátné divokosti byl pro obyvatele a návštěvníky Krkonoš určující. Iwan promlouvá prostřednictvím svých obrazů jazykem umělce o vztahu člověka k horám, podává svědectví o schopnosti vnímat a velebit jejich krásu a nahlížet Krkonoše jako nedotknutelnost hájemství klidu a harmonie pod vládou přísných zákonů Ducha hor. Promlouvá jazykem srozumitelným napříč národy a generacemi, řečí tvarů, barev a odstínů, které je radost naslouchat…“ říká v úvodu publikace Bergmann a čtenář se od první stránky jen stěží odtrhne od líbivých pastelů, leptů, děl kombinované techniky leptu a akvantinty, perokreseb i temper na plátně.  

Dílo, Původ a život, Studia…

…jedna kapitolka nabitá fakty a dějem, stíhá druhou: Velká válka, Domov, Zbaven domova, Hledání domova a Zpátky doma. Vše psáno čtivým jazykem a hojně doplněno, jak jsme si již řekli, ukázkami z Friedrichovy tvorby.

Ten byl, jak podtrhuje editor publikace, krajinářem hodným Václava Hollara. Při své tvorbě se nechával inspirovat oblými tvary zasněžených hor. Bílé plochy krkonošských plání jsou poznávacím znamením Iwanova díla. Maloval ale též v Jizerských horách, v Sovích horách, v Kladsku. Podnikl malířské cesty k Baltu a do Norska, známé jsou jeho veduty Jelení hory, Kamenné Hory, Vratislavi nebo Kladské Bystřice. V poválečném období žil a tvořil v Hesensku, Bavorsku a v Alpách. Nejsilnější jsou však jeho motivy krkonošské. Obrazy krajiny, s níž byl srostlý, kterou prochodil křížem krážem. Znal každou píď krkonošských kopců a svou lásku k horám pak otiskoval do svých prací. Způsob, jakým pracoval s bílou barvou, fascinovala nejenom Friedrichovy současníky, ale vzbuzuje údiv dodnes.

Závěrem

Je třeba konstatovat, že v posledních pěti letech se o tvorbě Sněžného Iwana, jak je Friedrich přezdíván, začíná po mnohaleté odmlce zase mluvit. Konají se výstavy, včetně Muzea Broumovska a Krkonošského muzea ve Vrchlabí či v prostorách kláštera v Polici nad Metují. Spolu s knihou Sněžný Iwan  se tak Friedrichovo dílo měnímilovné veřejnosti zdařile připomíná.

Curriculum vitae

Petr Bergmann (nar. 1967 v Praze), je publicista a producent v umělecké oblasti. Od přelomu milénia žije na Broumovsku, kde se věnuje regionální historii. Sběratelsky a badatelsky se zaměřuje na Krkonoše – shromažďuje místopisnou grafiku, staré mapy, pohlednice, regionální literaturu. V neposlední řadě pak se zajímá o dobové fotografie Krkonoš a Broumovska. Ze svých sbírek sestavuje publikace, včetně kalendářů s dobovými snímky a tematické výstavy.

Foto: archiv

Publicista, badatel a sběratel Petr Bergmann