Miloš Balabán: Duch Ženevy
Praha 29. května 2021
Spojené státy a Rusko se dohodly na jednodenním setkání Joea Bidena a Vladimíra Putina 16. června v Ženevě. Bude to vyvrcholení první Bidenovi cesty do Evropy v jejímž rámci se zúčastní jednání G7 a bruselského summitu NATO.
Místo setkání má svoji symboliku. Ženeva byla místem řady významných poválečných diplomatických jednání, která ovlivnila světové dění.
V létě 1955 se zde poprvé od Postupimi sešli představitelé velké čtyřky: USA, SSSR, Velké Británie a Francie. Bylo to vnímáno jako signál o možném otupení vyhrocené nepřátelské atmosféry studené války. Dokonce se objevil pojem „Duch Ženevy“. Naděje se ovšem v následujících letech rozplynuly.
O třicet let později se „Duch Ženevy“ naplnil po prvním setkání amerického prezidenta Ronald Reagana a sovětského lídra Michaila Gorbačova. Znamenalo start procesu procesu jaderného odzbrojení a faktického mírového konce studené války o pět let později.
V roce 2021 jsou americko-ruské vztahy vyhrocené Vůli alespoň trochu to změnit naznačila jednání ministrů zahraničí obou mocností v Reykjavíku. Společné zájmy existují, nicméně ve vyhrocené nepřátelské atmosféře nakonec ke shodě dojít nemusí.
A třeba v případě Íránu, Blízkého východu, Afghánistánu nebo boje proti terorismu jde o hodně. Přibývá k nim i problematika klimatických změn a pandemie.
New York Times vystihly podstatu toho o co na setkání asi půjde nejvíc: hledání způsobů, jak obnovit předvídatelnost a stabilitu ve dvoustranných vztazích mezi jadernými mocnostmi, které jsou vzhledem k riziku mimořádných událostí, chybných propočtů a eskalace vysoce nejisté.
Ano, obnovení alespoň elementární důvěry je prostředkem, jak se případně vyhnout i nechtěnému střetu s fatálními důsledky. Stačí se třeba podívat na koncentraci armád na obou stranách hranic mezi Ruskem a Západem a je jasné o co jde.
Biden sice kritizuje politiku Ruska razantněji než jeho předchůdce Donald Trump, někteří zahraničně-političtí analytici přesto uvádí, že Moskva vidí pozitivum v tom, že má co do činění s předvídatelnější americkou administrativou.
A Putinovi musí konvenovat, že je brán jako politik, se kterým bude představitel nejsilnější světové mocnosti hovořit jako rovný s rovným.
Bylo by jistě troufalé očekávat, že by se mohl opakovat „Duch Ženevy“ z roku 1985. Nyní by stačilo, kdyby se pozastavil skluz k nové studené válce.
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)