Miloš Balabán: Zrádné výměny

Praha 27. května 2021

Opozice si utahuje z další výměny ministra zdravotnictví v éře covidu. Nelze se divit: v rozmezí půl roku se v budově na Palackého náměstí po odchodu Adama Vojtěcha vystřídali tři ministři, a následně se Adam Vojtěch na ministerstvo navrací. Řekl bych, že pro něj je to zároveň zadostiučinění i oběť.

V každém případě se poprvé v historii samostatné ČR ministr vrací podruhé do úřadu. Celkový počet ministrů zdravotnictví od roku 1992 tak nebude dvacet čtyři, ale dvacet tři.

Jejich průměrná životnost je něco přes rok. Vojtěch je ale rekordman, v úřadu byl už od prosince 2017 až do září 2020.   

Podobně to ovšem vypadá i v jiných resortech. Možná by si koalice Spolu měla připomenout, že nestraník Radek Šmerda ve vládě Petra Nečase strávil v křesle ministra dopravy dva a půl měsíce.

A rekordmankou v téže vládě je Karolína Peake z odštěpeneckého uskupení Věcí veřejných (kdo si na ně dnes vzpomene?) LIDEM – Liberální demokraté. Ta na strategické pozici ministra obrany členského státu NATO prožila plných osm dní. Tento rekord je dosud nepřekonán a možná je unikátní i rámci Aliance.

Nesymbolizuje ale časté střídání ministrů nejen v době vážné krize ale i v mírových dobách, že v Česku dlouhodobě absentuje strategické vládnutí? Je to vážná otázka. Je to jedna z příčin, proč má Česko problém se svým rozvojovým potenciálem.

Ministr, který nestráví v úřadu ani jedno volební období má určitě jen omezený prostor k tomu, aby svůj resort někam posunul.

A když už jsme u toho: za téměř třicet let jen tři vlády dokončily svůj čtyřletý mandát – Klausova, Zemanova a Sobotkova. Takže i opozice, pokud chce převzít vládu, má o čem přemýšlet.

Publikováno v deníku Právo

 (Autor je bezpečnostní analytik)