Miloš Balabán: Nejen německé otazníky
Praha 26. května 2021
V Německu v září, v Česku počátkem října – v obou zemích se letos uskuteční parlamentní volby. V Berlíně i v Praze mohou vzniknout nové koalice.
Vztahy mezi oběma zeměmi to zásadněji neovlivní, přesto je třeba počítat i s novými akcenty ve vzájemných vztazích.
Skončí šestnáctiletá kancléřská éra Angely Merkelové, političky, která Česku velmi dobře rozuměla. I kvůli tomu, že pocházela z bývalé NDR a měla k Praze i osobní vztah z doby, kdy působila před listopadem 1989 v akademické sféře. Zažila sedm českých premiérů. Před německými volbami nás samozřejmě musí zajímat jaké jsou zahraničně-politické priority klíčových politických sil v zemi.
Podle průzkumů veřejného mínění se jedná se o trio CDU/CSU, Zelených a sociálních demokratů.
Zvědavi bychom měli být především na Zelené. Jejich podpora je vysoká, dosahuje přes dvacet procent a kandidátkou na kancléřku je populární Annalena Baerbocková.
To, že u ní neuspějeme s podporou jaderné energetiky je jasné. V souladu s pacifismem Zelených ovšem zpochybnila i mantru o potřebě vydávat dvě procenta HDP na obranu. Prohlásila, že „v minulosti jsme viděli, že otázka bezpečnosti s tímto cílem zjevně nesouvisí.“
Opatrná je i SPD, jejíž kancléřský kandidát Olaf Scholz připouští, že kvůli postcovidové ekonomické krizi nebude jednoduché lít další peníze na zbrojení.
Potvrzují to výpočty Institutu německé ekonomiky: pandemie přišla Německo na 300 miliard eur a roky potrvá, než se ztráty zacelí. Musí to vědět i kandidát konzervativců Armin Laschet, který přesto pléduje za postupné dosažení dvouprocentního cíle.
Nevrátí se tak nakonec do hry jeden dřívější německý návrh pojmout výdaje na obranu šířeji a započítávat tam i výdaje na rozvojovou pomoc? Možná to vypadá divoce, nicméně při pohledu na potenciální obří migrační vlny do Evropy není od věci nad tím popřemýšlet.
Překvapivě vyznívá debata kolem dostavby plynovodu Nord Stream-2. CDU/CSU a SPD zde drží „basu“ a projekt podporují, Zelení nikoliv. Baerbocková se nechala slyšet, že je v rozporu s ochranou klimatu a příliš „proruský“.
Jak ale chtějí bez něj Zelení dosáhnout „Energiewende“, tj. energetické přestavby už neosvětlila.
Jenže se zdá, že poté co se s plynovodem v zájmu udržení přátelských vztahů mezi USA a Německem už smiřuje i prezident Biden nemusí to být kontroverzní téma.
Sporná ale může být otázka jednomyslnosti v otázkách zahraniční politiky v rámci EU. Soc. dem. i Zelení jsou pro zrušení, CDU/CSU před tím varuje. Tady bychom jistě měli zpozornět i my.
Už tak leckdy v potu tváře udržované jednotě EU by zrušení neprospělo, jak se to ukázalo ve sporu o migrační kvóty.
A konec konců je třeba počítat do budoucna i s různými scénáři. Mohli by si třeba rozumět německá zelená kancléřka Baerbocková s francouzskou prezidentkou Le Penovou? Příští měsíce mohou být v Evropě napínavé a na to musí být připravena i vláda, která vzejde z našich voleb.
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)