Miloš Balabán: Nejen izraelský hlavolam

Praha 18. května 2021

Na Pražském hradě a několika úřadech byly vyvěšeny izraelské vlajky jako výraz solidarity s Izraelem v jeho střetu s palestinskými radikály z hnutí Hamás. Odsoudil to exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Jedná se podle něj o hodně přehnané gesto s tím, že nejde mluvit o jednostranné agresi. Vyvěšování vlajek označil za vnitrostátní show a pokrytectví místo odpovědné politiky, která by pomohla uklidnit situaci.

Možná, že by ale stálo za to nejprve si položit otázku proč došlo k další eskalaci dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu právě nyní.  Izrael už dosáhl po normalizaci vztahů s Egyptem a Jordánskem téhož se Sjednocenými arabskými emiráty a Bahrajnem. V chodu je proces zřizování ambasád dalších zemí v Jeruzalémě, uvádí se, že jich je již třicet jedna, včetně Česka, které zde zatím zřídilo pobočku velvyslanectví v Tel Avivu.

Nepochybně to vše rozšířilo izraelský diplomatický manévrovací prostor, což je cenné v situaci, kdy Blízký východ nadále zůstává velmi nestabilním regionem. Libanon se nachází v hluboké krizi, v Sýrii není u konce deset let trvající občanská válka, Turecko má silné ambice k dominanci ve východním Středomoří. Samostatnou kapitolou zůstává Írán. Vůči Izraeli zůstává nesmiřitelně nepřátelský, jenže by jistě rád dosáhl s Bidenovou prezidentskou administrativou pokrok při uvolňování tvrdých sankcí.

Nejde tedy o to situaci v Izraeli destabilizovat a přilít tak olej do ohně blízkovýchodní nestability? Bohužel k tomu nahrává i vnitropolitická situace. Za poslední dva roky se zde konaly čtyři parlamentní volby, vždy s patovým výsledkem. Šlo v nich i o politický osud premiéra Benjamina Netanjahua, který čelí soudnímu obvinění z korupce. Tomu se  ve všech zmíněných volbách nepodařilo získat parlamentní většinu ke stabilizovanému vládnutí, v těch posledních nepomohl Netanjahuovi ani očkovací úspěch proti covidu.

Poslední události nicméně mohou vést k paradoxu: palestinské útoky mohou shromáždit některé politické strany pod praporem obrany země, což nakonec umožní Netanjahuovi konsolidaci na pravici a vytvoření stabilnější vlády a zároveň to odsune do pozadí obvinění z korupce.

Jenže politickou situaci může ještě hodně zkomplikovat eskalace vnitřního násilí, kdy dochází ke střetům mezi židovskou a arabskou populací. Je znepokojivé, když se boje mezi Izraelci a Palestinci přesunuly i do smíšených arabských měst.

 Izraelský prezident Reuven Rivlin dokonce střety charakterizoval jako občanskou válku. A pokud bylo „křehké soužití mezi Židy a Araby“ uvnitř izraelských hranic otřeseno, jak píše bývalý izraelský ministr zahraničí Shlomo Ben-Ami v Project Syndicate není to další faktor oslabující Izrael uvnitř i navenek?

Dosáhnout celkového uklidnění situace tak nemusí být jednoduché. Všichni klíčoví aktéři mezinárodní politiky, kteří se o to horečně snaží vědí, že pokud by Izrael současnou krizi neustál byla by to nejen pro regionální, ale i globální bezpečnost velká komplikace.   

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)