Miloš Balabán: Zbrojní paradoxy a reálné hrozby

Praha 29. dubna 2021

Zpráva z ročenky Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o tom, že i přes loňský pokles globálního HDP kvůli pandemii koronaviru vzrostly celosvětové vojenské výdaje nemůže být nijak překvapivá.  Odráží to situaci ve světě, kde se mluví o návratu nové studené války, reálné hrozbě vypuknutí nového válečného konfliktu a kde se soupeřící mocnosti navzájem otevřeně označují za protivníky a nepřátele. Pandemie koronaviru na tom nezměnila zhola nic, naopak ještě v mnoha ohledech „přitopila“ pod kotlem vzájemných animozit a geopolitického boje.

Na astronomické částce téměř dvou bilionů dolarů se nejvíce podílí 62 procenty pět zemí: Spojené státy, Čína, Indie, Rusko a Velká Británie. Vedou Spojené státy se 778 miliardami dolarů, což je dohromady více než zbrojní výdaje čtyř následujících mocností.

I přes fakt, že pandemie nic neubrala z růstu zbrojních výdajů se názorně ukazuje v některých případech jejich paradox. USA mají nejsilnější armádu na světě, ale ani obří zbrojní výdaje jim nejsou nic platné tváří v tvář pandemii, která zahubila už téměř 600 tisíc Američanů, což je více než počet jejich obětí za 2. světové války a ve Vietnamu.

Indie je ve zbrojení na třetím místě s téměř 80 miliardami dolarů, nicméně aktuálně prožívá kvůli nedostatečně rozvinuté zdravotní péči covidové inferno.

Důvod k vážnému zamyšlení? Určitě, třeba ve světle varování, které nedávno přišlo ze Spojených států, kde byla zveřejněna tradiční analýza Národní zpravodajské rady Spojených států o vývoji světa, letos nazvaná Globální trendy 2040.

Prognóza není příznivá, svět bude za dvacet let tonout v chaosu. Neřízená klimatická změna s růstem teplot znásobí nedostatek vody, potravin a energií, zvýší se zdravotní rizika což povede k růstu politické nestability a masové migrace v rozvojovém světě. Nepříznivá bude demografická situace, přibude další 1,4 miliarda lidí hlavně v Africe a Jižní Asii, ve světě jich bude žít už přes 2 biliony.  Stárnoucí Evropa a východní Asie se střetne s problémem udržitelnosti veřejných financí, potřebou migrujících pracovních sil s doprovodným politickým napětím. Státní dluh poroste a přispěje k ekonomické nejistotě.

Nebude se tudíž v následujících letech stále více prohlubovat rozpor mezi ne zcela produktivními výdaji na zbrojení a reálnými potřebami světa, kterému dost možná půjde o přežití? Odpověď není rozhodně jednoduchá s ohledem na stávající stav soupeření mocností, které stále obtížněji nachází základní společné jmenovatele.  

Nepředstavuje tak určité racionálno nedávný návrh dvou předních amerických expertů, kteří radili i americkým prezidentům profesora Charlese Kupchana z Georgetownské univerzity a prezidenta Rady pro zahraniční vztahy Richarda Haasse na ustavení platformy „koncertu velmocí“ sestávající se z USA, Číny, EU, Ruska, Indie a Japonska, která by byla schopna na základě politických kompromisů řídit svět? Možná je to cesta, která nás může dostat ze slepé uličky, kam se i podle zmíněné zprávy SIPRI řítíme.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)