Miloš Balabán: Naděje a obavy

Praha 27. dubna 2021

Česká vláda zveřejnila opatrný scénář rozvolňování protipandemických restrikcí. Světlo na konci tunelu tak sice ještě jasně nesvítí, ale aspoň bliká.

Prvotním předpokladem návratu ke snesitelnějšímu, a hlavně udržitelnému normálu jednoznačně zůstává očkování, což je úkol, který dnes řeší všechny rozvinuté státy světa.

Zajištění proočkovanosti populace stávajícími vakcínami v co nejkratším horizontu je strategickým cílem. Podle mínění expertů výrazně snižují riziko hospitalizace a smrti a zároveň poskytují i částečnou ochranu proti novým variantám covidu. Ty si zároveň vyžádají očkování další podpůrnou dávkou. Profesor Andrew Pollard z Oxfordské univerzity řekl, že odhaduje dokončení vývoje této vylepšené vakcíny na září. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o úpravu již existující látky, netrvá proces tak dlouho.

Samozřejmě je stále na stole otázka, zda bude dlouhodobě k dispozici dostatek vakcín, resp. kapacit pro jejich výrobu. To ještě není úplně jasné i ve světle problémů, které Evropa dosud s dodávkami vakcín zažívá.

Informace, že se česká vláda snaží o separátní nákup vakcín od některých výrobců a nečekat na centrální nákup skrz EU tudíž nemůže příliš překvapit. Nepostupuje tak sama. Stačí pohled za humna do Saska.

Bez ohledu na vyostření vztahů mezi Západem a Ruskem kvůli situaci na Ukrajině i naší vrbětické kauze se do Moskvy minulý týden vydal saský premiér Michael Kretschmer k jednání s ruským ministrem zdravotnictví Muraškem o dodávce třiceti milionů dávek vakcín Sputnik V do Německa. Má k ní dojít v průběhu léta. Podmínkou je schválení Sputniku Evropskou lékovou agenturou. V této souvislosti je důležitou zprávou, že EMA zahájí další fázi přezkumu Sputniku 10. května a že její zástupci se nyní nachází v Moskvě.

Sledujeme tak závod s časem, ve kterém se dozvídáme i znepokojivé zprávy. Miliardová  Indie čelí náporu covidové pandemie, který zjevně nezvládá především kvůli nedokonalému systému zdravotní péče.

 Takže i když se v zemi dosud oficiálně nakazilo „pouhých“ šestnáct milionů lidí, denní počet nákaz dosahuje okolo 350 tisíc a mrtvých okolo tří tisíc (přičemž se přiznává, že ve skutečnosti jsou čísla mnohem vyšší) zemi to uvrhá do chaosu. Schází lékaři, nemocniční lůžka, kyslík. Ten se proměnil v komoditu, která rozhoduje o životě a smrti. Indický Vrchní soud proto ve středu podle agentury AP nařídil vládě prioritně přesměrovat kyslík určený pro průmyslové využití do nemocnic.

Naděje se tak mohou mísit s obavami, protože případná politická, ekonomická a bezpečnostní destabilizace miliardové Indie, kvůli pandemii by nepochybně měla i globální přesah a mohla se dotknout i nás. Další důvod k přemýšlení nakolik je i v tomto kontextu důležité deeskalovat nahromaděné animozity a nepřátelství v globální politice. Potenciální spouštěče velkých konfliktů totiž nebezpečně přibývají.  

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)