Miloš Balabán: Vakcinační patálie

Praha 14. dubna 2021

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro včerejší Právo uvedla, že podle jejího názoru je reálné, aby Evropa dosáhla sedmdesáti procent proočkovanosti do léta se čtyřmi „západními“ vakcínami (Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca, Johnson&Johnson), které schválila Evropská léková agentura.

K nim mohou přibýt i další dvě (Novavax, CureVac). Zároveň ale jedním dechem dodává, že vidí problémy, které jsou spojeny s nedostatkem kapacit pro výrobu vakcín, i problémy s dodavateli.

V půlce dubna proti všem plánům tak Evropa v očkování zaostává a některé evropské země zjevně začínají vyznávat metodu „lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše“. Proto je zájem o ruskou vakcínu Sputnik. Maďarsko na nic nečekalo a toto vakcínou již očkuje, Bavorsko s podmínkou schválení EMA podepsalo předběžný kontrakt na dodávku 2,5 milionu dávek, rakouský kancléř Sebastian Kurz ohlásil nákup jednoho milionu dávek. Třeba už vidí potřebu přeočkovávání kvůli novým mutacím…

Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček uvedl, že Bavoři i Rakušané se připravují na to co bude, když Sputnik schválí EMA a to, že ho schválí je evidentní. Z toho vyplývá, že má smysl o Sputniku uvažovat a činit kroky k jeho zajištění. Jenže to podle Hamáčka není v českých podmínkách možné protože „tady se jede studená válka vzor padesátá léta“.

Přehání? Ani bych neřekl, ono to u nás někdy skutečně vypadá, a nejen kolem Sputniku, na období „zostřeného třídního boje“, akorát s opačným znaménkem. Pro jeho vyznavače musí být Sebastian Kurz ztělesněním zla, když ve vztahu ke Sputniku prohlásí, že odmítá jakékoliv geopolitické klapky na očích. Záleží jen na tom, zda je vakcína účinná a bezpečná, ne odkud pochází.“

Celou ságu se Sputnikem by si samozřejmě mohla EU odpustit, pokud by bylo vakcín podobně jako v USA, Británii nebo Izraeli dostatek. Takže pokud někdo neustále opakuje, že Sputnik je hybridní zbraň pak si na ní Evropa sama naběhla.

V této souvislosti je zajímavé přiznání Věry Jourové, že pandemie zastihla Evropu nepřipravenou, což je selhání. A srovnává s USA, kde existuje státní agentura BARDA, která podporuje výzkum a vývoj, pomáhá překlenout dobu schvalování přes lékový úřad v USA, mobilizovat výrobní kapacity, aby výroba nevázla. To Evropě podle Jourové zásadně chybí.

Není to povzbudivé konstatování. Člověk si pak při pohledu nejen na vakcinační politiku říká, zda některé instituce v Evropě fatálně nechybí a některé naopak nepřebývají, což se ale v praktické politice příliš neodráží.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)