Miloš Balabán: Přebije potíže vakcinační tsunami?
Praha 14. března 2021

Evropa žije v očekávání „vakcinační tsunami“. Má zasáhnout i Česko. Podle ministra zdravotnictví dostane do konce června dávky vakcín pro šest milionů lidí. Do konce srpna to bude 16 milionů dávek prakticky pro všech 8,5 milionu dospělých.
Přesto stále hlodá červíček. Farmaceutické firmy totiž průběžně oznamují krácení dodávek. Společnost Johnson and Johnson, která už dostala zelenou se svojí vakcínou od Evropské lékové agentury se podle vyjádření úředníků Evropské komise dostala do stresu s dodáním 55 miliónů dávek do června.
AstraZeneca krátící dodávky v prvním čtvrtletí sice slíbila zvýšení dodávek od dubna, následně to korigovala sdělením, že budou opět menší. Situaci může zachraňovat Pfizer/BioNTech svou novou továrnou v německém Marburgu.
Nedostatek vakcín nutí k blokaci jejich vývozu z Evropy. Učinila tak Itálie, která stopla dodávku AstraZeneky pro Austrálii.

Očkování je zatím pomalé. První dávku dostalo v Evropě 6 procent občanů, ale v Británii 33 procent. Musíme si nechat líbit slova bývalého lídra britské Konzervativní strany Iaina Duncana Smithe, že EU tápá a bere vše, co jí přijde pod ruku.
Evropská komise volá o pomoc i do Washingtonu. Podle Financial Times by snad mohli Američané Evropě přenechat záložní miliony dávek AstraZeneky. Po rozhovoru šéfky Komise Leyenové s prezidentem Bidenem o tom vyjednává Thierry Breton, eurokomisař pro vnitřní trh s americkým covidovým koordinátorem Jeffreyem Zientsem. Dobrou zprávou je, že za Donalda Trumpa by to asi nešlo.
Na východ od Evropy má ale Evropská komise zatím jasno po výzvě předsedkyně správní rady EMA Christy Wirthumerové-Hocheové, aby členské státy Unie neschvalovaly nouzové nasazení ruské vakcíny, dokud EMA neposoudí její bezpečnost a efektivitu. Nouzové schválení Sputniku V bez jejího stanoviska přirovnala k „ruské ruletě“.
Není na místě v tomto ohledu více zdrženlivosti? Třeba kvůli vlně preventivních zákazů některých šarží vakcíny AstraZeneky v některých zemích z důvodů možných vedlejších účinků. A u Pfizeru varoval v listopadu vysoký úředník EMA před „významným rozdílem“ v kvalitě vakcín ve srovnání s látkou používanou při klinických studiích.
S „ruletou“ si tudíž hlavu nelámou v Maďarsku a ani v Itálii, kde se má po schválení EMA začít Sputnik vyrábět. Jestliže schopnost zajistit vakcíny a očkování proti covidu je dnes důležitým elementem „měkké moci“ i na pozadí souboje mocností nepočíná si Evropa dobře.
Slibované vakcinační tsunami tak může dosavadní neúspěchy přebít. I když ani tak by se na vážné chyby nemělo zapomenout. Především kvůli krizím, které ještě mohou přijít.
Publikováno deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)
Evropa si v řešení koronavirové krize nepočíná dobře. Do značné míry je to dle mne zapříčiněno i faktem, že se pandemie a vše s ní spojené zpolitizovalo. Hlasy odborníků přebíjí silnější ráže – řvoucí politici. Pokud na jakoukoliv vakcínu budeme nahlížet politickým okem, tedy, zda je či není z tábora našich přátel nebo údajných nepřátel, pak sotva ve válce s covidem-19 dosáhneme vítězství. To by bylo tragické. I z hlediska dalších možných krizí.