Miloš Balabán: Poslední most

Praha 20. února 2021

Nehledě na pandemii se do centra evropských debat dostala dostavba plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa. Určitě i na pozadí zhoršujících se evropsko-ruských vztahů.

Německá vláda je nucena ke slalomu mezi spory o lidská práva, obchodními a ekonomickými zájmy, ruskou vakcínou Sputnik V, udržením dialogu s Moskvou a zároveň snahou obnovit narušené partnerství s Washingtonem. A ke všemu budou na podzim volby do Spolkového sněmu. Věru nezáviděníhodná pozice.

Přestože je plynovod už dokončen z 94 procent konzervativní Frankfurter Allgemaine Zeitung vyzvaly kancléřku Angelu Merkelovou kvůli kauze Navalnyj k tomu, aby řekla: „Nemohu podpořit plynovod Nord Stream 2.“ Kancléřka to ale udělá jen stěží. Není dobrodruh, aby hodila vidle do něčeho, co má pro Německo zásadní ekonomický význam z důvodu německé energetické přestavby a v čem jsou ekonomicky zainteresovány i velké evropské energetické společnosti jako rakouská ÖMV, britsko-nizozemská Shell a francouzská Engie.    

A samozřejmě si je vědoma i politické škody, které by to přineslo německo-ruským vztahům. V tom jí pomohl spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier, který v interview pro list Rheinische Post dokonce neváhal zasadit Nord Stream i do historických souvislostí.

Označil vztahy v energetice za poslední most mezi Ruskem a Evropou a připomenul že 22. června uplyne osmdesát let od napadení Sovětského svazu Německem. Oběťmi války se stalo více než dvacet milionů občanů SSSR. Podle Steinmeiera to nijak neospravedlňuje žádné přešlapy dnešní ruské politiky, ale Německo musí brát v úvahu mnohem širší kontext výstavby plynovodu. 

Mnozí evropští politici, zvláště ze střední a východní Evropy to slyší neradi. A upírají zraky k Washingtonu, aby Němcům dál zatopil pokračováním sankční politiky. Mohou se mýlit?

Prezident Joe Biden i ministr zahraničí Antony Blinken stojí nad rozhašenými  spojeneckými vztahy po Donaldu Trumpovi a musí přemýšlet co s tím. Další tvrdší sankce proti Německu kvůli plynovodu nemusí být to pravé ořechové.

Ostatně spor o plyn z východu není nový. Blinken o tom ví své. Jako pětadvacetiletý napsal v roce 1987 zajímavou knihu „Spojenec proti spojenci: Amerika, Evropa a sibiřská potrubní krize“ ve které se věnoval nátlaku USA, včetně používání embarga vůči evropským spojencům usilujícím o energetickou spolupráci s tehdejším SSSR. Můžeme se tam dočíst, že „agresivní obchodní blokády jsou z politického hlediska nepřijatelné“, a že „spojenecká politika musí být založena na kompromisu a nikoliv přinucení.“    

Možná se podle toho bude dnes Amerika řídit. Podle informovaných zdrojů byly vyslány opatrné signály k jednání, které by mělo vést mj. k nastavení „uzavíracího mechanismu“ zajišťujícího zastavení dodávek plynu přes Nord Stream v případě, že by Rusko uzavřelo dodávky plynu na Ukrajinu“.   

Jestli ke kompromisu skutečně dojde se uvidí. Zřícení posledního mostu mezi Evropou a Ruskem by nic dobrého nepřineslo. 

Publikováno v Právu.

(Autor je bezpečnostní analytik)