Miloš Balabán: Lekce Sputnikem

Praha 7. února 2021

Téměř před rokem zažívala Evropa boj o roušky a další pomůcky, jejichž velký deficit ohrožoval efektivitu boje s pandemií. Situaci zachraňovaly dodávky z Číny, i když se to leckde setkalo s nelibostí.

Situace se dnes opakuje, tentokrát chybí vakcíny. A Evropa je pod tlakem opět nucena hledět na východ a uvažovat o ruském Sputniku V.

Nervy politiků už pochodují. Podle německých médií na zasedání tamní vlády vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz o nezvládnuté vakcinační operaci rozčileně prohlásil: „To, co se děje v Bruselu, to je svinčík Evropské komise, a zejména von der Leyenové,“ Vytáčí ho i chování komise, která popírá problémy, mlží a odmítá odpovědnost bez ohledu na to, jaké škody budou způsobeny.

Šéfka komise von der Leyenová to to tento týden přiznala naplno: EU se podle ní příliš zaměřila na otázku, zda vakcína vůbec bude, tedy na vývoj, zatímco z dnešního pohledu by bylo lepší zároveň přemýšlet o úskalích výroby ve velkém. „Podcenili jsme, jaké komplikace se mohou objevit.“ V souvislosti s kritikou, že Unie postupovala při objednávání vakcín liknavě, řekla: „Jistě. Jedna země může být jako rychlý člun. A EU je spíše jako tanker:“

Samozřejmě jde v prvé řadě o životy Evropanů. Ruku v ruce s tím jde ovšem i o autoritu Evropy. I když se nakonec celkový deficit vakcín podaří překonat,  otázka je kdy. Bez ruské vakcíny se  Evropa asi neobejde. Z politického hlediska může být právě nyní pro některé politiky pořízení Sputniku hodně složité.

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že rozhodování o Sputniku není politické, nýbrž vědecké rozhodnutí. Takový názor budou jistě sdílet i další evropští politici i když není možné přehlédnout, že ještě před nedávnem mnozí vakcínu „politicky“ odmítali s poukazem na to, že je ruská. Výsledky třetí fáze klinických testů ale jasně prokázaly, že vakcína je bezpečná a její účinnost je 91,8 procenta, což potvrdili v komentáři pro prestižní vědecký časopis Lancet profesoři Ian Jones a Polly Royová.

Dá se nicméně čekat, že Rusové budou vakcínu vnímat nejen jako vědecký ale i politický úspěch, podobně jako tomu bylo v případě jejich globálního prvenství při vypuštění družice Sputnik 1 do vesmíru v říjnu 1957. Vakcína potvrzuje i návrat Ruska mezi mocnosti vědeckého výzkumu, který v Rusku hodně utrpěl po zhroucení SSSR a následné ekonomické krizi.

Důležitý je i geopolitický aspekt. Vakcínu Sputnik V dostávají nebo si jí objednali v Srbsku, Argentině, Bolívii, Brazílii, Paraguayi, Venezuele, Alžírsku a Spojených arabských emirátech. V EU je to Maďarsko a Rusové již zaslali žádost do Evropské lékové agentury o schválení vakcíny v celé EU.  Plánují, že vakcínu dodají do padesáti zemí s tím, že v Číně, Indii, Brazílii a Jižní Koreji budou mít i její výrobní linky. A podle agentury TASS bude Rusko letos schopné dodat dávky vakcíny pro 700 milionů osob.

Je to hořká lekce pro Evropu, která musí přihlížet tomu, jak její deklarovaný soupeř, protivník a v očích mnohých i nepřítel získává cenné geopolitické body v souboji o „měkkou moc“, která v pandemii nabývá na novém významu. A navíc se musí se svými dvěma a půl procenty očkovaných dívat na Británii stojící už mimo řady unie, která jich má o deset procentních bodů víc. Rozčilení Olafa Scholze se nedivím. Unie prozřela pozdě.

Publikováno v deníku Právo.       

(Autor je bezpečnostní analytik)