Miloš Balabán: Vakcinační mobilizace
Prha 23. ledna 2021
Očkování proti covidu se stalo globální událostí, která zastiňuje i inauguraci amerického prezidenta. Hlavně bohatší část světa řeší, jak co nejrychleji proočkovat populaci, aby se život vrátil do snesitelna. Je nicméně třeba si připomínat, že vakcíny byly vyvinuty za rok a záměr naočkovat stovky milionů lidí v průběhu velmi krátké doby je téměř nadlidský úkol.
Problémy se daly očekávat a zažívá je nejen Česko. Jak s nedostatkem vakcín, tak s očkovací logistikou a informovaností veřejnosti. Očkování se může protáhnout a do konce roku se stihnout nemusí. Situaci navíc komplikuje to, že neočkujeme v míru nýbrž ve válce s virem.
Na druhé straně je pravda, že některé země byly schopny přistoupit k očkování ofenzívně a kreativně. Izrael nelitoval pořídit si vakcíny za vyšší cenu. Jenže by to nebylo nic platné, pokud by země neměla schopnosti a kapacity, jak očkování bezproblémově zajistit.
Možná překvapivě druhá nejúspěšnější země na světě je také z Blízkého východu. Spojené arabské emiráty vykazují přes sedmnáct procent proočkované populace první dávkou vakcíny (Izrael přes dvacet pět procent).
Zajímavé je, že se v emirátech očkuje nejen vakcínou firem Pfizer a BioNtech, ale též čínskou Sinopharm. Proti ní sice zaznívají na Západě výhrady kvůli nedostatku dostupných údajů z klinických studií, na druhé straně bohatí šejkové by očkování nějakou problematickou vakcínou asi neriskovali.
Výhrady zaznívají i proti ruské vakcíně Sputnik V. I tady lze připomenout, že na sklonku minulého roku britská společnost AstraZeneca a ruský ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, který jí vyvinul, podepsali memorandum o budoucí spolupráci.
AstraZeneca zahájí klinické zkoušky kombinace experimentální vakcíny proti covid-19 s využitím preparátu Sputnik V s cílem zjistit, zda to zvýší efektivnost britské vakcíny. A podle německého listu Handelsblatt se možná spolupráce při výrobě vakcín posuzovala i v telefonátu mezi německou kancléřkou Merkelovou a ruským prezidentem Putinem.
K překonání pandemie přitom musí být naočkováno sedmdesát procent světové populace. Bez „vakcinační mobilizace“ bohatých zemí se to neobejde. Reálný stav je ovšem takový, že státy se sedminou obyvatel země mají zarezervováno více než polovinu vakcín na globálním trhu. Ohrožuje to celosvětovou rovnoměrnost očkování a globální iniciativa ke sdílení vakcín COVAX je na hraně krachu.
V pondělí varoval šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus, že svět je na pokraji „katastrofálního morálního selhání a cenou za toto selhání budou životy a živobytí v nejchudších státech světa“. A takové morální selhání může mít i negativní dopady.
Nepřilil by „vakcinační nacionalismus“ leckde olej do ohně protizápadních animozit a stávajících konfliktů?
A Západ musí vnímat, že Peking i Moskva rozjely svoji „vakcinační diplomacii“ s dodávkami vakcín do chudší části světa. Brání mu něco, aby učinil totéž?
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)