Miloš Balabán: Americké otazníky

21.1.2021 Svetozár Plesník

Praha 21. ledna 2021

Přípravy na inauguraci 46. prezidenta Spojených států probíhaly v nervózní atmosféře. Po útoku demonstrantů na sídlo Kongresu panují obavy z jejího narušení, čemuž odpovídají i zvýšená bezpečnostní opatření.

Kvůli pandemii covidu se inaugurace uskuteční v komornějším duchu a bez Donalda Trumpa, který stále vítězství Joea Bidena fakticky neuznal. Nejstarší americký prezident nastupuje do funkce v pro Ameriku složité době. A svět očekává, s čím přijde na poli zahraniční politiky po čtyřech letech Trumpova prezidentství jehož „Amerika na prvním místě“ představovala pro Západ trochu šok

Biden počátkem roku ve Foreign Affairs napsal, že politická agenda jeho administrativy posadí „Spojené státy zpět do čela stolu“, kde budou vést „nejen příkladem naší síly, ale i silou našeho příkladu“.Se silou příkladu to nebude jednoduché s ohledem na přehršel ekonomických, sociálních a rasových problémů a prohlubující se nerovnosti.Minulý rok vše vybublalo ve výbuších nespokojenosti svědčících o radikalizaci společnosti.

Polarizovaná politická elita Ameriky si s tím vším zatím neví moc rady. A jak poznamenal prezident Rady pro zahraniční vztahy Richard Haass střety na Kapitolu oslabí schopnost USA vystupovat jako ochránce demokracie a zákona na celém světě. Asi ještě nikdy nebyla americká zahraniční politika tolik závislá na tom, zda se podaří dát do pořádku „vlastní dům“.

Nekonzistentnost, nečitelnost a nepředvídatelnost zahraniční politiky nebyla přitom vlastní jen Trumpovi. ale i Obamovi, i když to nebylo tak přímočaré. A připočtěme k tomu i fatální chyby Bushovi administrativy s Afghánistánem a Irákem, které podkopaly americkou prestiž. Amerika tak na některé procesy a regiony ztratila vliv. Stačí připomenout Sýrii s ruským angažmá, pás od Kavkazu po Libyi odevzdaný Turecku nebo vycouvání z transpacifického partnerství. Dojem trochu napravuje Trumpův úspěch s normalizací vztahů Izraele s některými arabskými zeměmi. To ovšem nemůže vyvážit slepou uličku ve které se ocitly vztahy USA s Čínou a Ruskem. Dnes převažuje mínění že s „Obamovou gardou“ v Bidenově administrativě se vztahy příliš nezlepší.

Obstojí to ve střetu s měnícími se geopolitickými a geoekonomickými reáliemi, kdy i někteří spojenci dávají najevo, že jim černobílá politika „vyber si Čínu a Rusko nebo nás“ nevyhovuje? Potvrzením je vznik asijské zóny volného obchodu bez USA, investiční dohoda EU s Čínou nebo plynovod Nord Stream 2.

Biden bude muset respektovat únavu Američanů z bezvýsledného globálního intervencionismu. V kampani použil stejný slogan jako Trump: „ukončit nekonečné války“. Jestli ho poruší mohlo by to přispět k tomu, že se do Bílého domu vrátí politik Trumpova ražení.

A Evropa? Biden jí asi nabídne přívětivější tvář, Amerika bude ochotna se o řadě věcí znovu bavit jako v případě Íránu nebo klimatických změn. Biden ale musí respektovat v prvé řadě americké zájmy, které se mohou dostávat s těmi evropskými do křížku. Nadužívání sankcí jako zbraně je jedním z příkladů. Evropa může nakonec v konfrontaci s vnitropolitickými turbulencemi v USA přemýšlet o tom, zda v roce 2024 opět nedojde k nějakému obratu v americké politice. Éra transatlantických jistot je tak spíše již minulostí.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)

Sdílejte ...

Křehké zotavení v roce 2021
autor: Nouriel Roubini | 11. ledna 2021 | Project Syndicate | 0 komentářů

Přestože rok 2020 skončil přívalem oznámení o slibných výsledcích pokusů s vakcínami COVID-19, není důvod očekávat v blízké budoucnosti silné hospodářské oživení. Poražení viru zůstává monumentálním úkolem a rány způsobené pandemií se snadno nehojí.

NEW YORK – Do konce roku 2020 dosáhly finanční trhy – zejména ve Spojených státech – nových maxim díky naději, že bezprostřední vakcína COVID-19 vytvoří podmínky pro rychlé zotavení ve tvaru písmene V. A díky tomu, že hlavní centrální banky ve vyspělých ekonomikách udržovaly velmi nízké úrokové sazby a nekonvenční měnovou a úvěrovou politiku, dostaly akcie a dluhopisy další podporu.

Tyto trendy však prohloubily propast mezi Wall Street a Main Street, což odráží oživení reálné ekonomiky ve tvaru písmene K. Dobře se daří osobám se stabilním příjmem úředníků, které mohou pracovat z domova a čerpat ze stávajících finančních rezerv; těm, kteří jsou nezaměstnaní nebo částečně zaměstnáni na nejistých pracovních místech s nízkou mzdou, se daří špatně. Pandemie tak v roce 2021 zasévá semena pro další sociální nepokoje.

V letech před krizí COVID-19 vlastnilo 84 majetkových cenných papírů v USA 10% akcionářů (a 51% nahoře 1%), zatímco spodních 50% drželo téměř žádnou akcii . Prvních 50 miliardářů v USA bylo bohatších než spodních 50% populace (kohorta asi 165 milionů lidí). COVID-19 urychlil tuto koncentraci bohatství, protože to, co je špatné pro Main Street, je dobré pro Wall Street. Uvolněním dobře placených pracovních míst a následným náborem pracovníků na volné noze, na částečný úvazek nebo každou hodinu mohou podniky zvýšit své zisky a cenu akcií; tyto trendy se časem zrychlí s širším využitím umělé inteligence a strojového učení (AI / ML) a dalších technologií nahrazujících pracovní sílu, náročných na kapitál a orientovaných na dovednosti.

Co se týče rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí, COVID-19 nespustil pouze recesi, ale to, co Světová banka nazývá „pandemickou depresí“, a zanechalo více než 100 milionů lidí na pokraji extrémní chudoby (méně než 2 dolary denně) ).

Poté, co v první polovině roku 2020 došlo k volnému pádu, začala světová ekonomika ve třetím čtvrtletí procházet oživením ve tvaru písmene V, ale to jen proto, že mnoho ekonomik bylo otevřeno příliš brzy. Ve čtvrtém čtvrtletí velká část Evropy a Spojeného království mířila do dvojité recese ve tvaru písmene W po obnovení drakonických výluk. A dokonce i v USA, kde je menší politická touha po nových pandemických omezeních, bude pravděpodobně ve třetím čtvrtletí následovat růst o 7,4% a v posledním čtvrtletí roku 2020 a v prvním čtvrtletí 2021 bude růst přinejlepším o 0,5%. průměrné zotavení ve tvaru písmene U.

Obnovená averze k riziku mezi americkými domácnostmi se promítla do snížených výdajů – a tedy do nižších nákladů na nábor, výrobu a investice. A vysoké dluhy v podnikovém sektoru a v mnoha domácnostech znamenají více snižování zadluženosti, což sníží výdaje, a více nesplácení, což způsobí úvěrovou krizi, protože nárůst nesplacených půjček zaplaví bilance bank.

Celosvětově vzrostl soukromý a veřejný dluh z 320% HDP v roce 2019 na neuvěřitelných 365% HDP na konci roku 2020. Politiky se snadnými penězi dosud zabránily vlně nesplácení ze strany firem, domácností, finančních institucí, vládních institucí a celé země, ale tato opatření nakonec povedou k vyšší inflaci v důsledku demografického stárnutí a negativních šoků nabídky vyplývajících z čínsko-amerického oddělení.

Ať už velké ekonomiky zažijí oživení ve tvaru W nebo U, budou tu trvalé jizvy. Snížení kapitálových výdajů sníží potenciální produkt pro dobro a pracovníci, kteří zažijí dlouhé záchvaty nezaměstnanosti nebo podzaměstnanosti, budou v budoucnu méně zaměstnatelní. Tyto podmínky se pak promítnou do politického odporu nového „ prekariátu “, což může ještě více podkopávat obchod, migraci, globalizaci a liberální demokracii.

Vakcíny COVID-19 tyto formy utrpení nezlepší, i když je lze rychle a spravedlivě podat 7,7 miliardám lidí na světě. Na to bychom ale neměli sázet, vzhledem k logistickým požadavkům (včetně skladování v chladu) a vzestupu „vakcínového nacionalismu“ a obav z očkování vyvolaných dezinformacemi u veřejnosti. Oznámení, že přední vakcíny jsou účinnější než 90%, byla navíc založena na předběžných neúplných údajích. Podle vědců, které jsem konzultoval, budeme mít štěstí, pokud bude první generace vakcín COVID-19 dokonce 50% účinná, jako je tomu v případě každoročních očkování proti chřipce. Vážní vědci skutečně vyjadřují skepsi ohledně tvrzení o 90% účinnosti.

Horší je také riziko, že na konci roku 2021 se případy COVID-19 opět zvýší, protože „očkovaní“ lidé (kteří mohou být stále nakažliví a nejsou skutečně imunní) se začnou účastnit riskantního chování, jako jsou přeplněné vnitřní shromáždění bez masek. V každém případě, pokud má být vakcína společnosti Pfizer klíčem k naší záchraně, proč její generální ředitel vyložil miliony akcií ve stejný den, kdy jeho společnost oznámila výsledky průlomových testů?

A konečně je tu velká politická událost roku 2020: volba Joe Bidena do amerického prezidentství. Pro ekonomiku to bohužel nebude mít velký rozdíl, protože obstrukce kongresových republikánů zabrání USA v realizaci takového velkého stimulu, jaký si situace vyžaduje. Ani Biden nebude moci těžce utrácet na zelenou infrastrukturu, zvyšovat daně pro korporace a bohaté, ani se připojit k novým obchodním dohodám, jako je nástupce Trans-Pacifického partnerství. I když se USA chystají znovu připojit k pařížské dohodě o klimatu a napravit své spojenectví, bude nová administrativa omezena v tom, čeho může dosáhnout.

Začátek formuláře

Dolní část formuláře

Nová studená válka mezi USA a Čínou bude i nadále eskalovat, což může vést k vojenskému střetu o Tchaj-wan nebo o kontrolu nad Jihočínským mořem. Bez ohledu na to, kdo je u moci v Pekingu nebo Washingtonu, DC, byla položena „Thucydidova past“, která připravila půdu pro konfrontaci mezi ustaveným, ale slabnoucím hegemonem a novou rostoucí mocí. Vzhledem k tomu, že se závod o kontrolu nad průmysly budoucnosti zintenzivňuje, dojde ještě k většímu oddělení dat, informací a finančních toků, měn, platebních platforem a obchodu se zbožím a službami, které se spoléhají na 5G, AI / ML, velká data, internet věcí, počítačové čipy, operační systémy a další příhraniční technologie.

V průběhu času bude svět pevně rozdělen mezi dva konkurenční systémy – jeden ovládaný USA, Evropou a několika demokratickými rozvíjejícími se trhy; druhý ovládaný Čínou, která do té doby ovládne své strategické spojence (Rusko, Írán a Severní Korea) a širokou škálu závislých rozvíjejících se trhů a rozvojových ekonomik.

Mezi balkanizací globální ekonomiky, přetrvávající hrozbou populistického autoritářství uprostřed prohlubující se nerovnosti, hrozbou technologické nezaměstnanosti vedené umělou inteligencí, rostoucími geopolitickými konflikty a stále častějšími a závažnějšími katastrofami způsobenými člověkem způsobenými globálními změnami klimatu a zoonotickými pandemiemi (to jsou částečně způsobeny ničením živočišných ekosystémů), nadcházející desetiletí bude obdobím křehkosti, nestability a případně prodlouženého chaosu. Rok 2020 byl jen začátek.

Jeden myslel na “Miloš Balabán: Americké otazníky”

ladislav KUBIZNAK

21.1.2021 (10:48)
Trvalý odkaz

Křehké zotavení v roce 2021
autor: Nouriel Roubini | 11. ledna 2021 | Project Syndicate | 0 komentářů

Přestože rok 2020 skončil přívalem oznámení o slibných výsledcích pokusů s vakcínami COVID-19, není důvod očekávat v blízké budoucnosti silné hospodářské oživení. Poražení viru zůstává monumentálním úkolem a rány způsobené pandemií se snadno nehojí.

NEW YORK – Do konce roku 2020 dosáhly finanční trhy – zejména ve Spojených státech – nových maxim díky naději, že bezprostřední vakcína COVID-19 vytvoří podmínky pro rychlé zotavení ve tvaru písmene V. A díky tomu, že hlavní centrální banky ve vyspělých ekonomikách udržovaly velmi nízké úrokové sazby a nekonvenční měnovou a úvěrovou politiku, dostaly akcie a dluhopisy další podporu.

Tyto trendy však prohloubily propast mezi Wall Street a Main Street, což odráží oživení reálné ekonomiky ve tvaru písmene K. Dobře se daří osobám se stabilním příjmem úředníků, které mohou pracovat z domova a čerpat ze stávajících finančních rezerv; těm, kteří jsou nezaměstnaní nebo částečně zaměstnáni na nejistých pracovních místech s nízkou mzdou, se daří špatně. Pandemie tak v roce 2021 zasévá semena pro další sociální nepokoje.

V letech před krizí COVID-19 vlastnilo 84 majetkových cenných papírů v USA 10% akcionářů (a 51% nahoře 1%), zatímco spodních 50% drželo téměř žádnou akcii . Prvních 50 miliardářů v USA bylo bohatších než spodních 50% populace (kohorta asi 165 milionů lidí). COVID-19 urychlil tuto koncentraci bohatství, protože to, co je špatné pro Main Street, je dobré pro Wall Street. Uvolněním dobře placených pracovních míst a následným náborem pracovníků na volné noze, na částečný úvazek nebo každou hodinu mohou podniky zvýšit své zisky a cenu akcií; tyto trendy se časem zrychlí s širším využitím umělé inteligence a strojového učení (AI / ML) a dalších technologií nahrazujících pracovní sílu, náročných na kapitál a orientovaných na dovednosti.

Co se týče rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí, COVID-19 nespustil pouze recesi, ale to, co Světová banka nazývá „pandemickou depresí“, a zanechalo více než 100 milionů lidí na pokraji extrémní chudoby (méně než 2 dolary denně) ).

Poté, co v první polovině roku 2020 došlo k volnému pádu, začala světová ekonomika ve třetím čtvrtletí procházet oživením ve tvaru písmene V, ale to jen proto, že mnoho ekonomik bylo otevřeno příliš brzy. Ve čtvrtém čtvrtletí velká část Evropy a Spojeného království mířila do dvojité recese ve tvaru písmene W po obnovení drakonických výluk. A dokonce i v USA, kde je menší politická touha po nových pandemických omezeních, bude pravděpodobně ve třetím čtvrtletí následovat růst o 7,4% a v posledním čtvrtletí roku 2020 a v prvním čtvrtletí 2021 bude růst přinejlepším o 0,5%. průměrné zotavení ve tvaru písmene U.

Obnovená averze k riziku mezi americkými domácnostmi se promítla do snížených výdajů – a tedy do nižších nákladů na nábor, výrobu a investice. A vysoké dluhy v podnikovém sektoru a v mnoha domácnostech znamenají více snižování zadluženosti, což sníží výdaje, a více nesplácení, což způsobí úvěrovou krizi, protože nárůst nesplacených půjček zaplaví bilance bank.

Celosvětově vzrostl soukromý a veřejný dluh z 320% HDP v roce 2019 na neuvěřitelných 365% HDP na konci roku 2020. Politiky se snadnými penězi dosud zabránily vlně nesplácení ze strany firem, domácností, finančních institucí, vládních institucí a celé země, ale tato opatření nakonec povedou k vyšší inflaci v důsledku demografického stárnutí a negativních šoků nabídky vyplývajících z čínsko-amerického oddělení.

Ať už velké ekonomiky zažijí oživení ve tvaru W nebo U, budou tu trvalé jizvy. Snížení kapitálových výdajů sníží potenciální produkt pro dobro a pracovníci, kteří zažijí dlouhé záchvaty nezaměstnanosti nebo podzaměstnanosti, budou v budoucnu méně zaměstnatelní. Tyto podmínky se pak promítnou do politického odporu nového „ prekariátu “, což může ještě více podkopávat obchod, migraci, globalizaci a liberální demokracii.

Vakcíny COVID-19 tyto formy utrpení nezlepší, i když je lze rychle a spravedlivě podat 7,7 miliardám lidí na světě. Na to bychom ale neměli sázet, vzhledem k logistickým požadavkům (včetně skladování v chladu) a vzestupu „vakcínového nacionalismu“ a obav z očkování vyvolaných dezinformacemi u veřejnosti. Oznámení, že přední vakcíny jsou účinnější než 90%, byla navíc založena na předběžných neúplných údajích. Podle vědců, které jsem konzultoval, budeme mít štěstí, pokud bude první generace vakcín COVID-19 dokonce 50% účinná, jako je tomu v případě každoročních očkování proti chřipce. Vážní vědci skutečně vyjadřují skepsi ohledně tvrzení o 90% účinnosti.

Horší je také riziko, že na konci roku 2021 se případy COVID-19 opět zvýší, protože „očkovaní“ lidé (kteří mohou být stále nakažliví a nejsou skutečně imunní) se začnou účastnit riskantního chování, jako jsou přeplněné vnitřní shromáždění bez masek. V každém případě, pokud má být vakcína společnosti Pfizer klíčem k naší záchraně, proč její generální ředitel vyložil miliony akcií ve stejný den, kdy jeho společnost oznámila výsledky průlomových testů?

A konečně je tu velká politická událost roku 2020: volba Joe Bidena do amerického prezidentství. Pro ekonomiku to bohužel nebude mít velký rozdíl, protože obstrukce kongresových republikánů zabrání USA v realizaci takového velkého stimulu, jaký si situace vyžaduje. Ani Biden nebude moci těžce utrácet na zelenou infrastrukturu, zvyšovat daně pro korporace a bohaté, ani se připojit k novým obchodním dohodám, jako je nástupce Trans-Pacifického partnerství. I když se USA chystají znovu připojit k pařížské dohodě o klimatu a napravit své spojenectví, bude nová administrativa omezena v tom, čeho může dosáhnout.

Začátek formuláře

Dolní část formuláře

Nová studená válka mezi USA a Čínou bude i nadále eskalovat, což může vést k vojenskému střetu o Tchaj-wan nebo o kontrolu nad Jihočínským mořem. Bez ohledu na to, kdo je u moci v Pekingu nebo Washingtonu, DC, byla položena „Thucydidova past“, která připravila půdu pro konfrontaci mezi ustaveným, ale slabnoucím hegemonem a novou rostoucí mocí. Vzhledem k tomu, že se závod o kontrolu nad průmysly budoucnosti zintenzivňuje, dojde ještě k většímu oddělení dat, informací a finančních toků, měn, platebních platforem a obchodu se zbožím a službami, které se spoléhají na 5G, AI / ML, velká data, internet věcí, počítačové čipy, operační systémy a další příhraniční technologie.

V průběhu času bude svět pevně rozdělen mezi dva konkurenční systémy – jeden ovládaný USA, Evropou a několika demokratickými rozvíjejícími se trhy; druhý ovládaný Čínou, která do té doby ovládne své strategické spojence (Rusko, Írán a Severní Korea) a širokou škálu závislých rozvíjejících se trhů a rozvojových ekonomik.

Mezi balkanizací globální ekonomiky, přetrvávající hrozbou populistického autoritářství uprostřed prohlubující se nerovnosti, hrozbou technologické nezaměstnanosti vedené umělou inteligencí, rostoucími geopolitickými konflikty a stále častějšími a závažnějšími katastrofami způsobenými člověkem způsobenými globálními změnami klimatu a zoonotickými pandemiemi (to jsou částečně způsobeny ničením živočišných ekosystémů), nadcházející desetiletí bude obdobím křehkosti, nestability a případně prodlouženého chaosu. Rok 2020 byl jen začátek.

Komentáře nejsou povoleny.