Miloš Balabán: Emoce nám nepomohou

Praha 8. ledna 2021

Zpěvák Daniel Landa na středečním veřejném slyšení sněmovního petičního výboru pronesl řadu silných slov a obvinění na adresu vlády za její přístup ke zvládání pandemie. Mluvil o nepřátelském přístupu vlády k občanům, jejím chaotickém rozhodování, vytváření nesnesitelného života, který plodí zoufalce a nové disidenty. Desátého ledna chce Landa svolat demonstraci na Staroměstském náměstí za „rychlé otevření Česka“.

Po deseti měsících pandemie a opatření proti ní se asi těžko vyhneme společenské frustraci u řady lidí bezprostředně nebo zprostředkovaně postižených pandemií. Pro společnost, která dosud neprožila na rozdíl od generací našich pradědů a prababiček žádnou šokovou mimořádnou situaci a která žila v přesvědčení, že se již nic mimořádného nemůže stát je to i přirozené.

Možná, že kdyby se věnovalo víc pozornosti ve školách, ale nejen tam, výuce a poznávání historie třeba by i lidé více chápali co je skutečná krize, nedostatek a riziko.

Např. člověk, který se narodil na začátku minulého století byl nucen prožít ve svém mladém a středním věku dvě světové války ve kterých šlo leckdy doslova a do písmene denně o život.

Takže i srovnávejme. Díky sociálnímu státu a technologickému pokroku jsme ještě stále i v této krizi v poměrně komfortní situaci i přes současná omezení.  

Samozřejmě, že dnes situace není lehká a lze najít i v rozhodování vlády řadu chyb. Jenže uznejme, že je postavena před řešení takových problémů a dilemat, které žádné předcházející vlády nikdy řešit nemusely. A určitě žádnému členovi vlády zavádění restrikcí žádnou radost nedělá.

Jednu velkou chybu bych přesto našel: vláda málo srovnává se situací v jiných zemích. Náš „lockdown“ je tak ještě stále mírný, např. bez zákazu vycházení mimo vymezený okruh od bydliště, nebo bez strohé kontroly pohybu, což se dělo nebo děje i v Evropě. A některé asijské demokracie nebo Izrael s jejich drakonickými opatřeními ani připomínat nelze. 

Připadá mi, že nabízená alternativa „rychlého otevření Česka“ by aktuálně vedla k tomu, že by umíralo ještě více lidí na covid. Ostatně zdravotnictví už jede na doraz, některá krematoria nestačí spalovat zemřelé. Skutečně někdo může chtít, aby bylo ještě hůř? 

Spíš by si měla většina společnosti vážně uvědomit, že nyní závisí překonání pandemie a následné společenské a ekonomické zotavení závisí na sociálním chování každého jednotlivce. Nikdy totiž tak moc nestál budoucí ekonomický vývoj naší země právě na takovém přístupu.   

Publikováno v deníku Právo.

 (Autor je bezpečnostní analytik)