Miloš Balabán: Očkovací bolehlav a národní bezpečnost

Praha 7. ledna 2021

Vakcíny proti covidu se podařilo vyvinout a odzkoušet v rekordně krátkém čase. Jistě se to dá hodnotit jako další vítězství vědy. Zazářila naděje, že se blíží konec pandemické černé můry. Jenže se ukazuje, že začíná drhnout masový proces očkování. Nedalo se to ale čekat? Naočkovat rychle jen v Evropě desítky až stovky milionů lidí není rozhodně jednoduché. Logisticky, zdravotnicky, ekonomicky a také politicky. 

Na povrch teď vyplouvají zajímavá fakta. Třeba to, že Německo, Itálie a Francie si chtěly minulý rok přednostně zajistit dodávky 400 milionů vakcín vlastními silami. Zarazila to německá kancléřka Angela Merkelová, která rozhodla, že vše kolem vakcín bude koordinovat Evropská komise.

Byla to chyba, která nás nyní stojí zpoždění v očkování? Jak se to vezme. Možná, že se Merkelová chtěla vyhnout „vakcinačnímu nacionalismu“, který by v konečném důsledku mohl přispět k dalšímu oslabení unijní integrity. A pak je tu ještě faktor ekonomický, na který upozornil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček: „EU jako velký zákazník má větší vyjednávací sílu, než kdyby si každý členský stát pořizoval vakcíny sám“.      

Nicméně ve stávající složité situaci se přesto soubojům o vakcíny nevyhneme, protože jistě platí, že ten stát, který bude mít proočkovánu většinu populace má nakročeno k rychlejšímu ekonomickému oživení a tím i výhodnější pozici v mezinárodní politice a ekonomice.

Podle interview premiéra Andreje Babiše pro Právo tak údajně Izrael přeplatil vakcínu firmy Pfizer o sto procent, což zřejmě urychlilo její dodávky. Může to samozřejmě být v pozadí izraelského úspěchu, když se podařilo v průběhu čtrnácti dní naočkovat milion občanů a Izrael se tím stal globálním lídrem. Jenže to je pouze jedna část úspěchu. Ta druhá spočívá v tom, že si dokáže dobře poradit s krizovými situacemi na který je zvyklý od počátku své existence.

 Takže vidíme okamžitou personální a materiální mobilizaci k zajištění očkování ve kterém hraje významnou roli i využití IT technologií v čemž patří země ke světové špičce. Důležitá je i disciplinovanost populace a důvěra k tomu, jak vláda postupuje. A to Izrael nepostrádá.

 Příklad k zajištění největší zdravotnické operace v našich dějinách tak je. Nacházíme se ale v situaci, kdy se má očkovat v momentu zostřující se pandemické krize o čemž vypovídá fakt, že Česko má nejvíc nakažených covidem na milion obyvatel. Prostor pro manévrování se vládě v takovém případě dost zužuje a dalším restrikcím se tudíž asi nevyhneme.

Nepřichází ovšem právě teď chvíle na využití deseti miliard škrtnutých z vojenského rozpočtu, aby se kumulace mimořádných situací lépe zvládla? Je to nyní ostatně prioritní otázka i národní bezpečnosti.

Publikováno v deníku  Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)