Miloš Balabán: Amerika na prvním místě bude pokračovat
Praha 9. prosince 2020
Donald Trump se už zřejmě smířil se svojí prohrou v prezidentských volbách i když nadále bude zpochybňovat regulérnost hlasování. Jde ale už spíše o přípravu na jeho povolební politický boj. Joe Biden se tedy 20. ledna stane 46 americkým prezidentem. Jaká bude jeho postrumpovská zahraniční politika? Podle Bidena je Amerika zpět, připravena vést svět.
Realita může být složitější. Nathalie Tocciová, šéfka Italského ústavu mezinárodních vztahů poznamenala že jak Trump, tak jeho předchůdce Obama byli již „postimperiální prezidenti“. Ano, právě v posledních dvanácti letech došlo k přelomu – USA již nemohou mít s ohledem na měnící se geopolitické a geoekonomické reálie vždy a ve všem rozhodující slovo na mezinárodní aréně.
To byl i důvod jejich stahování ze světa. Trumpova strategie „Amerika na prvním místě“ byla přímočařejším pokračováním Obamova neoizolacionistického experimentu. I Obama prohlašoval, že „je načase zaměřit se na budování státu tady doma“ a tomu podřizoval řadu rozhodnutí v zahraniční politice.
Biden jistě vnímá současnou americkou vnitropolitickou kondici a musí se také primárně věnovat domácím problémům i kvůli těm co ho volili.
Problémů není málo: velká kriminalita, zastaralá infrastruktura, problém s dostupností zdravotní péče, zvyšující se společenská a potažmo rasová nerovnost. Aktuální výše amerického státního dluhu přitom dosahuje 26 bilionu dolarů.
Nyní se k tomu přidává nezvládnutá covidová pandemie. K datu inaugurace nového prezidenta dostihne počet jejích obětí 300 tisíc a letošní pokles HDP má být až 7 procent. Proto je covid pro Bidena na prvním místě. Jeho nezvládání znamená i pošramocení americké „měkké moci“, která utrpěla i průběhem prezidentských voleb, když celý svět viděl trable s komplikovaným a decentralizovaným volebním systémem.
Druhou prioritou Bidenova týmu je Čína. Trump byl vůči ní jestřábem, přineslo to ale žádoucí plody? V USA nyní musí uvažovat i s ohledem na domácí problémy, zda strategie na udržení globální superiority za každou cenu je důležitější než zájmy vlastních občanů.
Reálné je, že Čína do konce příští dekády dostihne a možná i předstihne objemem HDP USA, a to americká politika nemůže ignorovat. Na příkladu Brazílie je možné ukázat proč. Před dvaceti lety trvalo půl roku, než obchodní výměna s Čínou dosáhla objemu jedné miliardy dolarů. Dnes to zabere 72 hodin.
Místo směřování k Thukydidově pasti vzájemné konfrontace je tak na místě uvažovat o využití masivních ekonomických příležitostí ve spolupráci s Čínou. Třeba i kvůli americkým farmářům na které negativně dopadly Trumpovi obchodní války a sankce proti Číně. Jejich omezení nebo zrušení může mít dva efekty: ekonomický profit a volební zisky pro demokraty na americkém venkově, který většinově volí Trumpa.
Prezident vlivné Rady pro zahraniční vztahy Richard Haass současnou situaci pregnantně zhodnotil slovy, že USA „nemohou efektivně prosazovat řád v zahraničí, jestliže jsou doma rozdělené, pohlcené domácími problémy a mají i nedostatek zdrojů“. Biden z toho musí vycházet i kvůli 74 milionům Trumpových voličů.
Publikováno v deníku Právo
(Autor je bezpečnostní analytik)