Miloš Balabán: Americká demokracie ve vakuu
Praha 15. listopadu 2020
Joe Biden ve svém vítězném projevu po amerických prezidentských volbách prohlásil, že bude prezidentem, který nebude rozdělovat, ale spojovat. Jistě se jednalo o vzkaz Donaldu Trumpovi, a hlavně jeho početným voličům.
Jenže necelý týden poté mu část Demokratické strany podtrhla nohy. Sekretář Demokratické strany Hari Sevugan tweetoval, že „budoucí zaměstnanci Bílého domu by si měli být vědomi, že ponesou důsledky, když přijmou kohokoli, kdo se podílel na Trumpových útocích na americké hodnoty.“ A aby toho nebylo málo vytvořil pro to i stránku Projekt zúčtování s Trumpem.
Kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová vyzvala taktéž na Twitteru k archivování jmen Trumpových podporovatelů, kdyby náhodou chtěli v budoucnu relativizovat nebo popřít svou spolupráci s Trumpem.
Do rozvibrované povolební atmosféry, která je poznamenaná sporem o legitimnost voleb vpadl závan nového mccarthismu, jenž může nejen zkomplikovat Bidenovi jeho bohulibý záměr ale koneckonců i složitý proces předávání moci od jedné prezidentské administrativy k druhé.
Není to další impuls pro Trumpa a jeho okolí, aby trvali na svých argumentech o „ukradených volbách“ a blokovali ho? Jak si třeba vysvětlit slova ministra zahraničí Mike Pompea z jeho úterního brífinku, kde s úšklebkem prohlásil, že dojde k hladkému přechodu do Trumpova druhého funkčního období? Třeba i v zádech s novým ministrem obrany Christophem Millerem, kterého Trump jmenoval tento týden. Změna ministra tak klíčového resortu pro americkou zahraniční a bezpečnostní politiku dva měsíce před koncem volebního období může vyvolávat otazníky.
Podstatné ovšem je, že nejsilnější země světa se aktuálně ocitá mocenském vakuu a nejistotě. Žádné předávání moci se zatím nekoná. Emily Murphyová, šéfka agentury GSA spravující federální budovy odmítá předání financí týmu, který má zajistit nástup nové administrativy a otevřít mu přístup do federálních budov.
V této souvislosti jsou zajímavé postřehy Johna Podesty, šéfa administrativy Billa Clintona a Andyho Carda, šéfa administrativy Bushe ml. ve Washington Post. Podle nich třicet sedm dní zpoždění přechodu od jedné administrativy k druhé po volbách v roce 2000, kdy se až do prosince přepočítávaly hlasy na Floridě vedlo ke komplikacím při jmenování klíčových úředníků pro oblast národní bezpečnosti. Zabývala se tím nikoliv náhodou i komise k teroristickým útokům 11. září 2001, která konstatovala, že je hluboce v národním zájmu, aby se vyloučily budoucí narušení v přechodu moci.
Platí to dvojnásob v dnešním světě s existencí mnohem větších problémů a hrozeb než na počátku století. USA jsou vystaveny i pandemii covidu, která je doslova devastuje zdravotně, sociálně a ekonomicky. Každý den bez jasné strategie, jak jí čelit stojí hodně životů.
A lze vyloučit, že nemůže dojít k nějaké mimořádné situaci typu náhlého vojenského incidentu s vážnými vojenskými dopady v podmínkách narůstající bezpečnostní animozity mezi USA a Čínou? Na americkém kapitánském můstku je teď nicméně zmatek.
A lze se jen ptát, zda i to není výsledek americké politické polarizace doprovázené nenávistí a nepřátelstvím ve společnosti zvláště v posledních čtyřech letech po zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Dotýká se to nejen USA, ale i celého světa.
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)