Miloš Balabán: Drama v rozdělené zemi
Praha 6. listopadu 2020
Drama americké prezidentské volby je logickým vyústěním posledních čtyř let, které se nesly ve znamení polarizace americké politiky a společnosti k čemuž nepochybně přispěl i stávající prezident Donald Trump i když rozhodně nejen on. Volební rok polarizaci ještě zvýraznil rasovými bouřemi a samozřejmě epidemií covidu.
Wall Street Journal konstatoval, že „portrét Ameriky, který se nám ukázal po úterních prezidentských volbách je portrét hluboce rozděleného národa. Rozděleného mezi muže a ženy, bělošské a nebělošské voliče, obyvatele měst a vesnic. Existuje propast mezi absolventy vysokých škol a těmi, kteří kromě střední školy nemohli získat další žádné vzdělání. A k tomu se přidávají rozdíly v názorech, co je důležitější: zastavení pandemie nebo zabránění dalším škodám ekonomice. Průzkumy Wall Street Journal a dalších médií v celé zemi ukázaly, že prezident Trump má největší podporu mezi muži, bělošskými voliči bez diplomu, venkovany. A Trumpovu kandidaturu podpořili i ti, kteří si myslí, že vláda by měla považovat za prioritu ekonomiku, a to i navzdory tomu, že to zvýší hrozbu šíření epidemie.“
Opět se netrefily průzkumy veřejného mínění věštící jasné Bidenovo vítězství, neboť zafungoval efekt „tichého voliče“. V mnohém se tak opakoval rok 2016. Na mobilizaci táborů Trumpa a Bidena ukazuje i volební účast, která byla největší od roku 1900.
A Trump s nemalou podporou voličů mohl o volební noci vsadit na scénář, kterého se mnozí obávali: v okamžiku, kdy se ukázalo, že se mohou ještě delší dobu dopočítávat hlasy došlé poštou, kterých je kvůli covidu letos velké množství prohlásil, že volby jsou podvodem a napadne je u Nejvyššího soudu.
Dění v Americe sledují i spojenci Potvrzuje to vyjádření německé ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové z úterního rána. Napadla Trumpův záměr slovy, že „Je to velmi výbušná situace, která může vést k ústavní krizi, jak správně říkají odborníci. Je to něco, co by nás mělo znepokojovat.“
Že je něco „ve vzduchu“ ale tušili i obyčejní Američané, když zabarikádovávali v amerických městech svůj majetek a ve velkém kupovali zbraně na svou ochranu. V tak polarizované atmosféře americké společnosti si lze představit, že po vyhlášení výsledků voleb mohou vypuknout nepokoje vyjadřující nespokojenost jednoho nebo druhého tábora s volebním výsledkem.
A dokáže si někdo představit, že by v případě své porážky byl Donald Trump ochoten být onou klasickou „chromou kachnou“ jak se říká odcházejícímu prezidentovi ve zbytku jeho mandátu do inaugurace jeho nástupce? Jen těžko.
V každém případě ať už vyhraje Biden nebo Trump po těchto volbách budou Spojené státy v lecčems jiné. Podle prezidenta Rady pro zahraniční vztahy Richarda Haasse USA „nemohou efektivně prosazovat řád v zahraničí, jestliže jsou doma rozdělené, pohlcené domácími problémy a mají i nedostatek zdrojů.“ Popasovat se s tím po pandemii nemusí být vůbec jednoduché.
A na Evropu to může mít zajímavý dopad. Jestli si Američané dříve stěžovali, že nemají v Evropě jeden telefon, na který mohou zavolat, teď se to může obrátit, a naopak Evropané nebudou mít takový telefon ve Spojených státech.
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)