Miloš Balabán: Volby v USA: dojde i na katastrofické scénáře?
Praha 6. srpna 2020
V únoru 2019 přišel cambridgeský profesor David Runciman, autor světového bestselleru Jak demokracie končí, s „katastrofickým“ scénářem amerických prezidentských voleb 2020. Donald Trump podle něj prohraje těsně volby a jejich výsledek neuzná. Trumpa by potom musela z Bílého domu vyprovodit armáda a skončil by ve vězení. Runciman zároveň dodal, že v radikálně rozpolcené zemi, jíž dnešní USA jsou by to znamenalo občanskou válku
Podívejme se na situaci po jeden a půl roce: mnohé atributy tohoto scénáře začínají nabírat reálné kontury. Trump přišel s nápadem na odložení prezidentských voleb i když ho tak na půl odvolal. Řekl: „Nechci odklad. Chci volby. Ale také nechci čekat tři měsíce a pak zjistit, že hlasy zcela chybějí a volby nic neznamenají“. Několikrát také zpochybnil legitimnost voleb, které mohou být podle něj narušeny podvody při korespondenčním hlasování.
Co když prohlásí, že mu byly volby „ukradeny“, že miliony hlasovacích lístků byly zfalšovány a výsledky hlasování jsou tak nelegitimní? Jenom pro připomínku: prezident v minulých volbách zpochybnil, že Hillary Clintonová měla nad ním navrch v prostém součtu získaných hlasů (bylo to o dva miliony více) i když ve Sboru volitelů získal Trump většinu.
Samozřejmě, že záleží na tom, jak budou volební výsledky vypadat. Pokud se dočkáme reprízy „těsných“ voleb z roku 2000 (Bush.ml. – Gore) o nichž musel rozhodnout až Nejvyšší soud pravděpodobnost jejich zpochybnění bude vysoká. Jenže i v případě, že možná Joe Biden zřetelně vyhraje Trump bude v úřadu ještě dva měsíce. Sice jako „chromá kachna“, tj. jako prezident, který nemůže přijímat žádné zásadní rozhodnutí, to mu ovšem nebude bránit v komentování vnitřní politiky.
Americký historik Tymothy Snyder přišel s hypotézou, že v takovém případě zkritizuje volební systém, což bude mít za následek diskreditaci demokratického systému Spojených států, čehož se dosud nedopustil žádný americký prezident. Mezinárodní dopady by jistě byly nemalé, když už je teď nemalá část nejen Západu z dění v USA rozčarována.
S ohledem na současnou situaci v USA je přesto možné předpokládat, že listopadové volby se mohou konat ve skutečně mimořádné situaci. Nebude koronavir ochromovat fungování země a pokud k tomu přidáme i možnost další vlny společenských protestů, které země zažívá od vraždy George Floyda nemůže to skutečně vést k jejich narušení?
A pak je zde ještě jedna možnost. Výběr mezi Trumpem a Bidenem nemusí připadat řadě voličů jako ideální. Nina Turnerová spolupředsedkyně prezidentské kampaně levicového senátora Bernieho Sanderse, který oslovil nemálo demokratických voličů k výběru poznamenala, že „je to jako někomu říct: tady máte misku hnusu a snězte ho jen půlku. Je to ale pořád hnus.“
Takže řada demokratických voličů k volbám ani nemusí jít. A pak by mohli ve společnosti převážit ti, kteří sice Trumpa moc „nemusí“, avšak nad jejich nelibostí převáží strach z násilného sociálního neklidu a rozhodnou se hlasovat pro energického stávajícího prezidenta, který ukáže nejen odhodlání obnovit pořádek. V tomto ohledu možná paradoxně Trumpovi pomáhají všichni demonstranti strhávající sochy, požadující omezení financování policie a jejích pravomocí nebo vyhlašující „autonomní bezpolicejní zóny.“
V koronavirových časech je nicméně tři měsíce do voleb ještě dlouhá doba, během níž třeba dojde k událostem, jež se nedají předvídat a které je ovlivní. Že to může být třetího listopadu a po něm napínavé je ale už teď jisté.
Publikováno v Právu
(Autor je bezpečnostní analytik)