Evropa zjišťuje spotřebu alkoholu v době koronaviru, účastnit se mohou i Češi

Praha  28. dubna 2020

V souvislosti se šířením onemocnění COVID-19 v Evropě byla vládami evropských států přijata celá řada opatření, která vedla ke změnám v našem každodenním životě doma i na veřejnosti, a to včetně změn v pití alkoholu. Cílem celoevropského výzkumu je zjištění souvislostí mezi aktuální pandemií SARS-CoV-2 a spotřebou alkoholických nápojů.

Výzkum o vztahu Evropanů k alkoholu za současné epidemiologické krize probíhá on-line. Šetření na téma alkohol a SARS-CoV-2 právě započalo, přičemž dotazník bude přístupný dva měsíce, tj. do června 2020. „Vyplnění dotazníku by nemělo zabrat více než 10 minut. Šetření je zcela anonymní. Jméno, ani žádná jiná informace, která by identifikovala konkrétní osobu, nebude zaznamenána či jakkoliv spojována s odpověďmi,“ uvádí PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., autor české verze dotazníku a vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol při Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.

„Zajímáme se o zachycení různých názorů a oceníme zájem o účast v tomto on-line šetření. Tato vysoce nestandartní doba přináší změny chování v mnoha oblastech a pro nás je důležité získat co nejrelevantnější informace z oblasti konzumace alkoholu v naší populaci, a to i pomocí tohoto šetření. Sama jsem již dotazník vyplnila, stačí na to pár minut,“ uvádí národní koordinátorka pro oblast protidrogové politiky Mgr. Jarmila Vedralová.

Alkohol z celé Evropy

Jak dodává vedoucí centra Barták, šetření by mělo přispět k zodpovězení otázky, jak se změnil, nebo nezměnil vztah obyvatel k alkoholu v důsledku přijatých epidemiologických opatření. Výzkum zároveň porovná situaci v České republice s dalšími zeměmi Evropy. Dotazník vznikl jako výsledek spolupráce odborníků na závislosti z různých evropských výzkumných organizací včetně Technické univerzity v Drážďanech či španělské Hospital Clínic de Barcelona. Hlavním řešitelem projektu je světová kapacita v oblasti alkoholu a veřejného zdraví a jeden z nejcitovanějších autorů v oboru prof. Jürgen Rehm z Institutu klinické psychologie a psychoterapie Technické univerzity v Drážďanech. Mezi další spolupracující instituce patří mimo jiné Technická univerzita v Košicích (Slovensko), Istituto Superiore di Sanità (Itálie), Serviço de Intervenção nos Comportamentos Aditivos e nas Dependências (Portugalsko), Instytut Psychiatrii i Neurologii (Polsko), Universitätsklinikum Hamburg-Eppendorf (Německo), Maastricht University (Nizozemsko) a Catalan Programme on Substance Abuse (GENCAT Drogues). Celkem je k dispozici 15 jazykových verzí dotazníku.

Česká verze dotazníku

bildungsportal.sachsen.de/umfragen/limesurvey/index.php/684654?lang=cs

Odkaz na dotazník výzkumné studie

tu-dresden.de/mn/psychologie/ikpp/forschung/sars-cov-2-pandemie-und-alkoholkonsum?set_language=en

Petra Klusáková, DiS.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.