Plošnou aplikací jedů proti hrabošům zemědělci porušují zákon a hrozí jim až dvoumilionová pokuta
Tábor 19. dubna 2020
Zemědělci, kteří nyní kladou na pole a do sadů nebezpečný jed na hubení hrabošů, za to mohou dostat pokutu až dva miliony korun. Právník Petr Svoboda z katedry správního práva pražské právnické fakulty upozorňuje, že každý, kdo by na zemědělskou půdu nebezpečné jedy Stutox II nebo Ratron GW aplikoval, porušuje zákon o ochraně přírody, pokud k tomu nezískal výjimku u příslušného orgánu ochrany přírody. Samotné rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který zemědělcům umožnil používat nebezpečné jedy až do 11. června, k aplikaci jedů rozhodně nestačí.
Skupina senátorů v čele s Petrem Orlem tento týden podala ústavní stížnost na praktiky ÚKZÚZ týkající se povolování plošné aplikace rodenticidu Stutox II, a to na podnět Českého svazu chránců přírody. Někteří právníci se totiž domnívají, že ÚKZÚZ postupoval v rozporu s Ústavou ČR. K tomuto závěru dospěl právě i právník Petr Svoboda, který se specializuje na správní právo. „Ústav si v čl. 2 nařízení sám sobě založil pravomoc, tj. mocenské oprávnění vydávat uvedené individuální správní akty, jimiž posuzuje a potvrzuje „kalamitní přemnožení“, a tím povoluje rozhoz Stutoxu II na konkrétní pozemky. Problém je v tom, že podle čl. 2 odst. 3 Ústavy může pravomoc správních úřadů k vydávání (takových) individuálních správních aktů stanovit jen zákon, a tedy nikoli podzákonný právní předpis,“ píše Petr Svoboda ve své analýze, kterou zveřejnil web ekolist.cz (https://1url.cz/TzHFl).
To, že stát umožňuje aplikaci nebezpečného fosfidu zinečnatého do přírody, kde se mohou kromě hrabošů otrávit i další volně žijící zvířata včetně chráněných druhů, dlouhodobě kritizují ochránci přírody, zoologové a další odborníci včetně ředitele ZOO Tábor Evžena Korce. „Jde o velice agresivní jed na bázi fosfidu zinku, který reaguje se žaludečními kyselinami. Při této reakci se uvolňuje nebezpečný fosfin. To je extrémně hořlavý plyn, který při styku s pokožkou způsobuje velmi těžká poleptání. Prakticky tak tento jed rozežere orgány trávicí soustavy a otrávené zvíře umírá mnoho hodin v extrémních bolestech,“ popisuje nebezpečnou látku. To, že její používání ve volné krajině stát nyní umožnil, označuje doslova za „prasárnu“.
Zmíněné jedy jsou podle Evžena Korce nebezpečné pro všechna zvířata. „Nejvíce ohrožena jsou kromě hlodavců ta, která by mohla otrávené granule s jedem pozřít. Například zajíci, srny či jeleni. Vysokému nebezpečí jsou ale vystaveni všichni živočichové v přímém potravním řetězci, protože k otravě může dojít i po pozření otráveného hraboše, pokud není jed v jeho těle ještě zcela rozložen. Uhynout tak mohou například sovy, luňáci, orli mořští a další zákonem chránění dravci. Ohroženi jsou ale i čtyřnozí kamarádi pejskařů, kteří teď chodí do přírody na procházky častěji než obvykle,“ varuje Evžen Korec.
Vyzývá proto všechny, kdo by v přírodě zaznamenali podezřelý úhyn zvířete, aby neprodleně přivolali policii, případně aby nález ohlásili České inspekci životního prostředí.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. Jen vloni ji navštívilo 86 tisíc lidí. Nyní je však kvůli mimořádné situaci ohledně šíření koronaviru pro veřejnost dočasně uzavřená. Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 310 zvířat takřka 80 živočišných druhů. Generálním partnerem je EKOSPOL, lídr developerské výstavby v ČR.
Nejbližší akce v ZOO Tábor:
Kvůli současné epidemiologické situaci v celé ČR je ZOO Tábor až do odvolání pro veřejnost uzavřena.
Filip Sušanka