Pacienti s náhlou ztrátou čichu bez zjevné příčiny by měli dodržovat karanténu
Praha 30. března 2020
Přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol prof. MUDr. Jan Plzák, Ph.D., hovoří o náhlé ztrátě čichu a chuti jako o předpokládaných symptomech onemocnění COVID-19. O příznaku již informovali odborníci řady zemí, kde koronavirová epidemie probíhá.
Můžete potvrdit, že ztráta čichu provází onemocnění koronavirem?
Podle dostupných analýz dat z Asie a narůstajícího
množství pacientů zejména v Itálii, ve Španělsku, Velké Británii a v USA je
zjevné, že ztráta nebo zhoršení čichu, odborně anosmie, resp. hyposmie, a
ztráta chuti neboli ageuzie jsou zásadními příznaky spojenými s nákazou
COVID-19.
Co je příčinou ztráty čichu a chuti v těchto případech?

Obecně patří mezi nejčastější příčiny úplné (anosmie) nebo částečné ztráty čichu (hyposmie) viry, které způsobují infekce horních cest dýchacích, často označované jako „nachlazení“. K nim se právě skupina koronavirů řadí.
Viry mohou ovlivnit čichovou funkci několika způsoby. Zánět nosní sliznice, který vyvolávají, může omezit přístup vdechovaného vzduchu do oblasti stropu nosní dutiny, kde je lokalizován specializovaný čichový epitel, a narušit detekci vůní. Virus může přímo napadnout a poškodit buňky čichového pole ve stropu dutiny nosní. Další možností je poškození nervové dráhy, kterou jsou čichové vjemy vedeny z nosu do čichového centra v mozku.
Protože se na vlastním vnímání chuti významně podílí i čichové vjemy, bývají často při poruše čichu postiženy i vjemy chuťové.
Přichází ztráta čichu
spolu ostatními příznaky, nebo je předchází?
Tyto příznaky se často vyskytují u pozitivně testovaných pacientů, kteří neměli
žádné jiné symptomy. Pokud se ztráta čichu objeví náhle, řádově ve dnech, a není
spojena s jinými zřejmými onemocněními nosu a/či vedlejších dutin nosních, jako
jsou například rýma s nosní neprůchodností, nosní polypóza, sinusitida atd.,
jedná se v současnosti o vysoké riziko koronavirové infekce. Pacienti s anosmií bez dalších symptomů mohou patřit
mezi tzv. skryté přenašeče onemocnění.
Mají pacienti se ztrátou čichu navštívit lékaře?
Pacienti
by nyní neměli navštěvovat svého praktického lékaře či ORL specialistu jen
kvůli izolované ztrátě čichu, pokud nemají jiné dýchací obtíže nebo další
problémy, které vyžadují lékařskou péči.
Je ztráta čichu zařazena mezi příznaky, kvůli nimž je třeba pacienty na COVID-19 testovat?
Tito pacienti zatím bohužel nesplňují současná kritéria pro testování nebo karanténu. Ale vycházíme z aktuálních doporučení Evropské rinologické společnosti a doporučení Americké akademie ORL a chirurgie hlavy a krku. I když může být náhlá ztráta čichu způsobena i jinými viry, domníváme se, že je rozumné v současné pandemické době předpokládat, že příčinou je COVID-19, dokud to není vyloučeno testováním. Doporučujeme proto, aby pacienti, u kterých se nově objeví ztráta čichu bez zjevné příčiny, dodržovali současné pokyny pro karanténu. To platí také pro jejich spolubydlící.
Více informací naleznete zde:
www.otorinolaryngologie.cz/novinky/anosmie-jako-projev-covid-19-376
www.entnet.org/content/reporting-tool-patients-anosmia-related-covid-19
www.europeanrhinologicsociety.org/?page_id=2143
Petra Klusáková, DiS.
O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.