František Sentenský: Je první jarní den a začíná svítat, post skriptum

Praha 28. března 2020

Toto povídání píšu prvního jarního dne roku 7 526 podle nového slovanského kalendáře. Podle učení starých Slovanů, začíná nová epocha. Epocha světla. Ale teprve svítá. Nacházíme se v nejméně příjemné části dne. Temnota má ještě mnoho sil a při vědomí smrtelného nebezpečí kolem sebe pořádně kope. A venku svítí slunce.

Dovoluji si zmínit ještě jednou to podstatné: to, co se děje, není to nejdůležitější, nýbrž naše reakce na to, co je. Naší budoucnost neurčují vnější okolnosti, ale náš postoj k tomu, co je. Současná situace skrývá v sobě obrovský transformační potenciál. Záleží jen a jen na nás, zda ho využijeme. Pokud se pasivně poddáme obavám z nákazy zvýšenou konzumací zábavy a jídla, propásneme jedinečnou příležitost vymanit se z područí nižšího já a pokročit ve vývoji. Situace přímo vybízí k zastavení, k přehodnocení našich vžitých postojů a k nasměrování k obzorům novým, světlejším, šťastnějším. Jsme na tento kvantový skok dostatečně připraveni? 

Přeji hodně štěstí!