Felix Černoch: Brexitové lamentování

Praha 31. ledna 2020

Evropou prošlo strašidlo Brexitem. Před referendem rada občanům Velké Británie, aby to nedělali. Po přijatém rozhodnutí výzva k co nejrychlejšímu odchodu. Pak tanečky kolem vyjednávání a vyhrůžky, jak to bude vypadat poté. Péče o Brity až dojemná: jestli vůbec bez EU přežijí. Otázka nakolik přežije ona bez nich myslím nikdy nepadla. Nastala tedy situace taková, že není vůbec žádná. Zatím tedy tak ani tak. Vyměňme lkání a hořekování za špetku soudnosti. Zkusme si vzít na pomoc historii coby učitelku života neboli též korektorku současnosti.

Proslul kdysi vzletný výrok : Byli jsme před Rakouskem a budeme i po něm!  Tak se i stalo, že? Setrvali jsme do dneška i se světlými perspektivami v srdci Evropy. Poučme se z analogií, proto ještě jednu, dokonce zhudebněnou a lidem pozpěvovanou: Loučení, loučení, což je to těžká věc? Když se má oddělit Česká zem od Němec?

Ale nechoďme až natolik hluboko do národních dějin. Stačí si vzít za etalon rozdělení našeho vlastního státu – Československa. Jsou na tom oba následnické hůř než předtím? Navíc to byl rozchod kultivovaný a nikoliv pouze proto, že se obešel bez krveprolití. V čem se to liší od Brexitu aniž bychom ho konfrontovali s Czexitem? Johnson zdárně dovršil co si předsevzal i slíbil a naplnil vůli vyjádřenou lidovým hlasováním. Aniž by se muselo znovu opakovat, jako tomu bylo v jiných státech, dokud nepotvrdili svoje přistoupení do Evropského společenství.

Myslíte si, že se Velká Británie rozpadne? Anebo zeštíhlí vystoupením Skotska či Severního Irska z onoho svazku? Natož aby zbankrotovala vůbec? Vždyť má za sebou Commonwealth, jakože určitě se sblíží se Spojenými státy severoamerickým, a to i bez přičinění jejich současného prezidenta. Rovněž vztahy s Evropskou unií se opřou více o přirozené základy vzájemného soužití a obchodování. Cožpak už nyní nemá hrdý Albion dost vyjímek?