Ivan Černý: Kresby z koncentráku

Praha 6. ledna 2020

Výstavu z díla malíře Otto Matouška se stručným leč výstižným názvem lze shlédnout od 24. října loňského roku v Národním památníku na Vítkově do 28. června 2020. Slavnostní vernisáže se mimo zástupců Československé obce legionářské, Národního muzea a široké veřejnosti zúčastnil též vnuk výtvarníka Otto Matouška. Výstava představuje návštěvníkům kolekci dvaceti originálních maleb ze stejnojmenného umělcova cyklu maleb a je doplněna dalšími kresbami z nacistických koncentračních táborů i řadou trojrozměrných artefaktů, nalezených po válce během archeologického výzkumu hromadného hrobu obětí pochodu smrti do Flosssenbὓrgu ze Staré Knížecí Huti na Tachovsku.

Otto Matoušek (1890 – 1977), bývalý ruský legionář a voják čs. armády, nositel 13 řádů v rozpětí 1918 – 1938, včetně dvou válečných křížů, příslušník 6. československého střeleckého pluku „Hanáckému“, účastník ohně legendárních bojů u Bachmače, se zapojil po německé okupaci republiky do odbojové činnosti v rámci skupin „Vasil Škrach“ a „Bílá Hora“. V březnu roku 1943 byl ale na udání zatčen a během výslechu gestapem mučen. Po řadě výslechů, kde však odbojovou činnost nepřiznal a nikoho neprozradil, putoval do pevnosti Terezín a posléze do pracovního tábora na Kladně. Odtud ho Němci v prosinci 1943 přesunuli do koncentračního tábora Flossenbὓrg, kde se Matoušek dočkal osvobození 23. dubna 1945.

Mimořádně emočně silná výstava

Procházíme památníkem a se zatajeným dech si, tak jako další návštěvníci, prohlížíme Matouškovo dílo, které stvořil v následujícím čase po osvobození a návratu do vlasti. Přesněji řečeno, samotný cyklus „Koncentrák“ vznikl ještě v roce 1945. Hrdlo se úží a nejednomu z nás se derou slzy do očí. Kresby věrně ztvárňují fungování nacistických koncentračních lágrů, hrozný život vězňů, neustále balancujících na hraně života a smrti i jejich cílenou likvidaci. V neposlední řadě jsou mrazivé výjevy z pochodů smrti, jak jsou nazývány evakuace vězňů z koncentračních táborů před postupem spojeneckých vojsk.

Výstava je doplněna o řadu informačních textů, stručně a výstižně vysvětlující historii NSDAP v Německu třicátých let, jakož i vznik nacistických koncentračních táborů, pokračuje vysvětlením růstu sítě koncentračních táborů i rozšíření koncentračních táborů na fašisty okupovaných územích. Dále se informační texty zabývají vyhlazovacími tábory, životem vězňů v koncentračních táborech i pochody smrti v závěru války. Neméně silná je kapitola, věnovaná historii holokaustu.

Vězeň číslo 2577

Závěr výstavy pak patří osudům dvaceti vybraným českým legionářům, kteří tak jako Matoušek byli do koncentračního tábora poslání jak za svou odbojovou činnost nebo někteří z nich pro svůj židovský původ. Mezi nimi jsou dokonce zástupci legionářského nejužšího vedení, zatčeného Němci jako rukojmí, posléze zahynuvší v koncentračním táboře, i hrdinové, popravení za podporu parašutistů.

Zvídavý návštěvník představované výstavy jistě s napětím postojí před texty, popisující osudy jednoho představovaného muže za druhým, neboť jest to čtení, které dnes již ve školních učebnicích historie druhé světové války, a našeho odboje, těžko najdeme.

Pár příběhů za všechny – vyšší armádní velitele, umučené v koncentračních táborech, představuje Vilém Stanovský a Václav Vašátko, z legionářských umělců jmenujme alespoň Vojtěcha Pressiga, který zahynul v Dachau. Josefa Starého a Josefa Svatoše, ubité v likvidačním táboře Mathausen za podporu parašutistů, jsme si již připomínali. Zapomenout nelze v neposlední řadě ani na novináře Vojtěcha Holečka, legionáře a reportéra z ruské fronty, který měl štěstí, že se mu podařilo přežít koncentrační tábor Buchenvald a po osvobození republiky Rudou armádou posléze pracoval v Hlasu revoluce, jak se jeden čas také noviny svazu Bojovníků za svobodu – Národní osvobození, jmenovaly.

Obrazem vlastního malířova utrpení jsou portréty, na nichž je zachycen jako vězeň číslo 2577.

Víte, že…

Křtěný Otto Josef Matoušek ( 3.12. 1890 Plzeň – 3.3 1977 České Budějovice) je jeden z našich nejvýznamnějších malířů, působících svého času na jihu Čech?

Matoušek patřil k zakladatelům jihočeské organizace Sdružení jihočeských výtvarníků a byl členem významného uměleckého spolku Myslbek. Jeho hlavní malířská i grafická tvorba byla ovlivněna japonskou grafikou, a je též silně spojena s jihočeskou krajinou. Především však Otto Matoušek zpracovával materiály pro čsl. Legie. Známé jsou především jeho dřevoryty a linoryty, znázorňující výjevy z I. a II. odboje, desky na legionářské časopisy „Za svobodu“ či legionářské pohlednice. Některé jeho práce byly též umístěny v předválečné výzdobě Památníku osvobození na pražském Vítkově, kam se tedy s výstavou Kresby z koncentráku  po dlouhých desetiletích vrací. Zbývá dodat, že akademický malíř Otto Matoušek svou důstojnickou kariéru ukončil v roce 1938 ze zdravotních důvodů. Jeho společensky angažované umělecké dílo bylo v závěru jeho života oceněno jak Řádem práce, tak i titulem Zasloužilý umělec.

Závěrem připomínáme:

Jmenovanou mimořádnou výstavu uspořádala Československá obec legionářská ve spolupráci s rodinou Otty Matouška a Národním muzeem, za finanční podpory Ministerstva Obrany ČR. K vidění je až do 28. června tohoto roku.

 Foto: archiv